Kvůli nedostatku financí, ale i kvůli zablokované stavbě rychlostní silnice R52 na české straně zvažuje Rakousko možnost, že by ve zbývajícím úseku dálnice Vídeň — Brno nemuselo vést dálniční spojení, ale jen nová silnice s jedním pruhem v každém směru. O úplném zastavení stavby se zatím nemluví. Ve svém dnešním vydání to napsal rakouský deník Die Presse.

Nemá smysl stavět A5 k hranici se čtyřmi jízdními pruhy, když napojení za hranicí zůstane jen s jedním pruhem v každém směru, citoval Die Presse Aloise Schedla, šéfa státní společnosti Asfinag, která dálnici staví na rakouské straně. Podle deníku podepřel Asfinag své zdůvodnění právě rozhodnutím českého Nejvyššího správního soudu, který kvůli kontroverzní trase R52 zrušil územní plán Břeclavska.

Asfinag nyní projekt přehodnocuje, rozhodnutí by mělo padnout do podzimu. Od počátku roku vede dálnice A5 z Vídně do Schricku. Zbývajících 33,5 kilometru do Mikulova mělo být podle plánů uvedeno do provozu v roce 2014.

List napsal, že „nejvyšší patra Asfinagu" odmítají nynější přehodnocení projektu dávat do souvislosti se zastavením stavby. Intenzivně se ale diskutuje o časovém plánu a „dimenzování" spojnice mezi rakouskou a jihomoravskou metropolí.

Podle plánovacího oddělení firmy nemusí mít silnice, po níž se musí jezdit s dálniční známkou a na níž se platí mýtné, nutně dva jízdní pruhy v každém směru. Teoreticky by bylo prý možné i spojení s polovičním počtem pruhů, musela by se ale splnit podmínka, že na cestě nebudou žádné křižovatky. Zvažuje se i odsunutí začátku dostavby.

Poslední úsek z rakouského Schricku na hranici do Drasenhofenu měl stát 400 milionů eur (zhruba 10,3 miliardy Kč). O kolik by byla nová varianta levnější, se zatím podle deníku nikdo neodvažuje říct. „Skutečností ale je, že by se jednalo o srovnatelné napojení na R52 na české straně — o dobře postavenou silnici, která nevede přes obce," píše Die Presse.

Nově se také propočítává očekávané využívání trasy. Dosud se v Rakousku vycházelo z toho, že by po ní mohlo denně projet 23 000 vozidel. Podle deníku ale „experti z druhé strany hranice“ přišli s tím, že by to mohlo být pouze 8000 až 10 000 aut. Provoz nákladních vozů na rakouských dálnicích loni poklesl o 12,8 procenta.

„O tom, že Rakousko nemá peníze a že dopravní intenzita u hranic je nízká, se ví už delší dobu. Je proto logické uvažovat o tom, zda nestačí pouze rychlostní dvoupruh,“ řekl Deníku Referendum Miroslav Patrik z ekologické organizace Děti Země. „Na české straně máme dvacet kilometrů kvalitního dvoupruhu v úseku Pohořelice — Mikulov, který bude vyhovovat dalších třicet let. Není tedy potřeba nic stavět,“ dodal Patrik.