„Chytrá čipová karta pro Pražany i návštěvníky Prahy“ ještě stále nefunguje a ještě stále může zlomit vaz pražské ODS i primátoru Pavlu Bémovi. Stačí, aby se stala tématem pražské kampaně před blížícími se sněmovními volbami. Udělat předvolební téma z projektu, jehož protagonisty stále vyšetřuje policie, by přitom nemělo být obtížné.

Špatných zpráv jsme v souvislosti s Opencard slyšeli celou řadu. Víme, že projekt vyšel hlavní město na 888 milionů korun, i když třeba Liberec do obdobné karty investoval milionů 24 a Plzeň za kartu, kterou si dodnes pořídilo více lidí, než má západočeská metropole obyvatel, zaplatila milionů 250.

Díky médiím jsme se také dozvěděli, že Opencard skoro nic neumí a že o ni potenciální uživatelé nemají žádný velký zájem. Karta neslouží jako elektronická peněženka, její držitelé nezískávají slevy v obchodech ani v městských institucích, ve většině Prahy se s ní nedá platit ani za parkování. Jak bylo opakovaně napsáno, jde de facto pouze o tramvajenku a průkazku do sítě městských knihoven.

Kromě předražené propagace a konzultačních služeb se postupem času také zjistilo, že Opencard jako elektronická peněženka nejen nefunguje, ale ani fungovat nesmí. Praha totiž není držitelem potřebné bankovní licence. Na což ale autoři projektu jaksi pozapomněli.

Není těžké pochopit, že i když si kartu do konce loňského roku pořídilo asi 380 tisíc lidí, Opencard nebyla příliš využívána. Jak psala média během loňského podzimu, řada lidí si kartu pořídila do zásoby prostě proto, že byla zadarmo. Dokud karty nezačal na podzim 2008 nabízet Dopravní podnik, podařilo se jich magistrátu udat asi jen deset tisíc. Za celý rok 2009 udala Praha asi jen 80 tisíc nových karet.

Nechtěné dítě pražské ODS by tak měl na sebe podle nového plánu zcela převzít Dopravní podnik, resp. jeho dceřiná společnost, do které chce během září radní Milan Richter převést to, co Praze z projektu Opencard patří. A jejíž část chce posléze prodat strategickému partnerovi, který již bude mít licenci nutnou pro provádění bankovních operací. Ze strany Milana Richtera jde de facto o přiznání fiaska celého projektu. Ze všestranné karty pražské radnice se z jeho vůle má stát plastiková jízdenka na MHD, která snad postupem času získá i některé další funkce.

Díky dalšímu kroku radnice lze přesto očekávat výrazný růst zájemců o Opencard. Milan Richter očekává, že ji do konce letošního roku bude vlastnit 600 až 650 tisíc lidí. Město toho zkusí dosáhnout jednoduše tím, že všechny typy předplatních jízdenek pro pražskou MHD budou k dispozici výhradně v podobě plastikové karty. Děti a mládež si papírové předplatní jízdenky nekoupí od poloviny června, všichni ostatní cestující od poloviny listopadu. Navýšit počet uživatelů karty je důležité kvůli zmíněnému strategickému partnerovi.

Zastupitelka za Evropskou demokratickou stranu Jana Ryšlinková na březnovém zasedání zastupitelstva správně připomněla, že nové plány Milana Richtera nemohou „zastřít otázku, kdo vlastní licenci, a komu Opencard patří, čeho se vlastně město zbavuje“. Do zmíněné společnosti totiž město dle všeho bude Praha moci převést jen „kmen uživatelů Opencard“, tedy osobní data lidí, kteří si kartu do té doby pořídí.

Přes jasnou kritiku, která na adresu projektu zazněla na březnovém zasedání pražského zastupitelstva, bude ODS až do komunálních voleb na přelomu října a listopadu „v rozvoji projektu“ pokračovat. Proto je žádoucí porazit ji díky Opencard alespoň symbolicky již ve volbách sněmovních.

Co je třeba udělat s projektem jako takovým, popsal na březnovém jednání pražského zastupitelstva Jiří Witzany z SNK-ED. „Myslím si,“ řekl, „že v tomto stavu by bylo nejlepší projekt utlumit, to znamená zajistit provoz fungování karet pro ty nebohé občany, kteří si museli Opencard pořídit, aby jejich časová investice nebyla zcela zmařena, ale časem kartu zrušit.“ Jedna strana už to svého času na billboardu napsáno měla.