Afghánistán: Obamova vláda reviduje termín začátku stahování

Ani ne týden po vyhlášení termínu počátku stahování vojsk, Obamova vláda mění původní postoj. Nyní už nepovažuje rok 2011 za definitivní datum začátku stahování jednotek z Afghánistánu.

(len)

07.12.2009 16:01

Afghanistan_kabul

Američané většinou s Obamovým plánem vyslat do Afghánistánu další vojáky souhlasí. Foto Cherie A. Thurlby, The U.S. Army, flickr.com

Obamova vláda se snaží zmírnit vyjádření amerického prezidenta, že v červenci 2011 začnou Spojené státy stahovat vojáky z Afghánistánu. Ministři toto datum považují spíše za začátek dlouhého přechodu než za definitivní lhůtu pro opuštění země.

Republikáni kritizují Obamovo rozhodnutí zveřejnit datum, kdy by mělo začít stažení armády z Afghánistánu. Informaci by mohl Tálibán považovat za známku slabosti americké armády. Časová osa je podle nich součástí strategie, jejímž cílem je stabilizace konfliktu.

„Nemluvíme o strategii odchodu nebo o deadline pro opuštění Afghánistánu,“ prohlásila v neděli americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.  Časový rámec popsala jako součást „zhodnocení“, že Spojené státy mohou začít s přenášením odpovědnosti na afghánské síly.

Podle ministra obrany Roberta Gatese byl rok 2011 vybrán proto, že je to dva roky po postupu amerických vojáků k povstalecké pevnosti v jižním Helmandu. Generálové by tak měli mít dostatek času zhodnotit úspěšnost operací. „Postupně začneme naše vojáky posílat domů. Jak rychle to ale půjde, závisí na situaci v zemi,“ řekl Gates.

Obamův republikánský soupeř v prezidentských volbách John McCain pochválil zvýšení počtu vojáků v regionu, kritizoval ale oznámení data, které by podle něj mohlo způsobit, že Tálibán bude pouze vyčkávat, že Američané odejdou. „Chceme nepřítele zlomit prohlášením: ,Ještě rok a půl tu budeme a potom odejdeme bez ohledu na to, jaké jsou tu podmínky?‘ nebo jim řekneme: ,Jedeme vyhrát, zlomíme jejich vůli a teprve potom odejdeme?‘ “ ptal se McCain.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina Američanů Obamovo rozhodnutí vyslat více vojáků do Afghánistánu podporuje. Průzkum, který v neděli zveřejnila CNN, naznačil, že 64 procent souhlasí s prezidentovou strategií.

Spojené státy také požádaly evropské země, aby poslaly do Afghánistánu další pomocné síly. Britský premiér Gordon Brown přislíbil dalších pět set vojáků, což navýšilo počet Britů v zemi na deset tisíc. Itálie pošle přibližně tisíc vojáků a Polsko dalších šest set.

Premiér dále navrhl, aby byla kontrola některých provincií předána v příštím roce do rukou afghánských bezpečnostních sil. Vůdce konzervativců David Cameron, který minulý týden region navštívil, ale varoval před zvyšováním falešných nadějí v brzké stažení vojáků.

Ani velitelé obrany USA nejsou optimističtí. Uznali totiž, že došlo jen k malému pokroku i v jednom z původních cílů vojenské operace v Afghánistánu – v honu na velitele al-Káidy Usáma bin Ladina. Na otázku, kdy měla americká vláda poslední kvalitní informace o pobytu bin Ládina, Gates odpověděl: „Už je to roky.“

Dodal ale, že stále věří, že se vůdce teroristů ukrývá v hornaté hraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem.


Více informací:
Guardian US downplays 2011 Afghanistan troop withdrawal target
Common Dreams White Hous Chorus: We will ocuppy South Asia for "Long Time"


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.