Doba je bouřlivá a předvolební boj se pozvolna mění ve skutečné pouliční bitky. Nechce-li se člověk dostat do střetu vášní, nestačí jen mít se na pozoru před bojůvkami VV a dalších stran a nechodit na mítinky sociální demokracie. Nebezpečné je i jen tak jít po ulici. Ohrožuje to duševní zdraví. K záplavě reklam na zboží se teď druží reklamy na politické strany. Informační hodnota obou typů se blíží nule, zato hodnoty na škále stupidity jsou často vysoké.

Na televizi se člověk nemusí dívat, nemusí ji ani mít doma, z rozhlasových stanic si může vybrat ty, kde se hlavně hraje hudba, ale na ulicích není kam uhnout pohledem, jsou všude. Komerční reklama už dávno přišla na to, že někteří zatvrzelci se dívají do země, a tak už ani chodníky neposkytují úlevu prosté špíny tečkované zbytky žvýkaček, ale i tam se objevují útoky na naše peněženky a soudnost. Politici tento terén zatím nevyužívají, asi považují chodník za místo nedůstojné pro zboží, které nabízejí. Nebo se bojí, že by si leckterý chodec rád plivnul.

Co zbývá, je nebe, pokud je v dohledu. Nerušený výhled na oblohu je luxus, který si nemůže dovolit každý a spolu s tichem a čistým vzduchem patří ke kvalitám života, které jsou stále vzácnější v městských centrech moci jako je Praha, ale jsou dosud ve velké míře k mání na venkově. Ve světě Mádla a Issové jsou to tedy hodnoty levicové a to je jen další důkaz toho, jak je levice důležitá. Myslím, že pravicového hluku, smogu a zabetonovaných obzorů už máme všichni dost. Ale o tom jsem vlastně psát nechtěl, od politiky jsem si chtěl odpočinout.

Tak tedy nebe. Nejlepší je takové, po kterém plují oblaka. Zvlášť silný zážitek poskytuje obloha, když paprsky zapadajícího slunce dopadají na mraky v různé výšce a různých tvarů s těmi poetickými latinskými názvy jako např. Stratus opacus nebo Altocumulus castellanus. Pokud jde o ukázkový popis západu slunce při plavbě po Atlantiku, odkazuji na knihu Smutné tropy Clauda Levi-Strausse, který mu věnuje celou jednu kapitolu. Český západ slunce není třeba popisovat, ten si může dopřát každý, stačí si udělat čas a vyjít si někam, kde nic nebrání ve výhledu. Pozorování mraků není dosud zpoplatněno ani zdaněno. Pro východ slunce platí totéž, ale musí se brzo vstávat.

Na obloze lze spatřit leccos, je to sféra mezi světem bohů a lidí. Ve Svatováclavské kapli Chrámu sv. Víta se nachází půvabná malba znázorňující oblak, z kterého dole vyčuhují dvě nohy. Malíř tak ztvárnil část první kapitoly knihy Skutků apoštolských, kde se líčí loučení vzkříšeného Ježíše s apoštoly čtyřicet dní po Velikonocích a jeho nanebevzetí: „byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel“. Tato atmosférická událost se v liturgickém kalendáři připomíná tento čtvrtek. Apoštolové zůstali osamělí jen deset dnů, protože při svátku letnic byl seslán Duch svatý, síla víry, naděje a lásky, která je zdrojem nového lidství, jak ho praktikoval v životě a smrti Ježíš z Nazareta. Časové a prostorové souřadnice těchto dějů hrají jen nezbytnou pomocnou roli jakéhosi lešení, ale u symbolů není spojení označovaného a označujícího náhodné — hledět do nebe představuje jiný tělesný i duševní postoj než pohled do země.

Pozorování mraků na obloze je činnost-nečinnost s velmi ozdravným a obohacujícím účinkem. Mraky jsou projekční plochou imaginace, přirozeným Rorschachovým testem odhalujícím skryté vrstvy duše. Pozorování plynoucích oblak mění naše vnímání času, vrací nás do přirozeného rytmu jeho plynutí. Je to zábava i duchovní cvičení. Povídat si s dětmi, nebo s kýmkoli ochotným o znameních a tvarech spatřených na nebi navozuje komunikaci zároveň hravou i osobní.

Mít hlavu v oblacích bývá chápáno jako nepraktické snílkovství, protiklad realistického přístupu k životu, který zase často znamená nedostatek fantazie a odvahy. I apoštolům, kteří civěli za Ježíšem, jak zmizel v oblaku, se dostalo andělského napomenutí: „Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi?“ Nastal čas vrátit se do jeruzalémských ulic.

Obojí je potřeba. Střídání modu usebrání a kreativity s praktickým úsilím a akcí je dobrá strategie, když chceme měnit sebe i svět kolem a ani se nevyhýbat odpovědnosti únikem z reality, ani nevyhořet v důsledku neúnavného aktivismu.

A v době před volbami může pozorování mraků poskytnout tolik potřebný nadhled.

Pro časy, kdy nelze mraky pozorovat, se na internetu najde spousta krásných fotografií i stránky mezinárodní společnosti přátel mraků.