Flexibilita trhu práce je zaklínadlo pro vstup do 19. století

ČTK, Jan Miessler

Velké firmy v čele s PricewaterhouseCoopers mají také petici. Požadují reformu zákoníku práce, která by umožnila rychle a snadno propouštět. Odboráři ovšem namítají, že problém není ve flexibilitě práva, ale prostě v nedostatku zakázek.

Sedm zaměstnavatelů v čele s poradenskou společností PricewaterhouseCoopers ČR (PwC) vyzvalo ke změně legislativy, která by umožnila zvýšit flexibilitu pracovního trhu. Firmy podle nich mají kvůli současné podobě pracovního práva v době sníženého odbytu malý manévrovací prostor pro zachování pracovních míst a zejména pro jejich další vytváření.

PwC v rámci průzkumu oslovila více než sedmdesát představitelů velkých českých firem, názory signatářů sdílí sedmdesát procent z nich.

„Nepružné pracovní právo dlouhodobě komplikuje podnikání v Česku. Velmi často od našich klientů slýcháme, že vedení společností se zdráhají v nejisté době zvyšovat počty pracovních míst, pokud podnikům není umožněno pružně přizpůsobovat stavy zaměstnanců aktuální poptávce," řekl Petr Draxler ze společnosti PwC.

„Bohužel žádná z iniciativ o změnu a větší pružnost pracovního práva dosud nebyla dotažena do konce. Důsledkem stávajícího stavu pak může být i častější využívání takzvaného švarcsystému ze strany některých zaměstnavatelů,“ řekla specialistka na pracovní právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Klára Valentová.

Podle mluvčí odborářů Jany Kašparové je ovšem situace jiná. „Zákoník práce je už u nás flexibilní dostatečně, velké firmy s tím nemají problém," uvedla Kašparová, podle které ve srovnání v rámci Evropské unie není zákonná ochrana pracujících příliš vysoká. Nejhorší situace je podle odborů tradičně v oblastech s vysokou nezaměstnaností, kde jsou často lidé ochotni přistoupit téměř na cokoliv.

„Z analýz vyplývá, že prekérní smlouvy nic neřeší, skutečný problém je totiž nedostatek zakázek," dodala Kašparová.

Mezi způsoby, jakými by se pracovní právo v České republice mohlo změnit, jsou podle některých signatářů změny v oblasti kont pracovní doby či takzvaný kurzarbeit, v jehož rámci by mohli podnikatelé na určitý čas ponechat své pracovníky doma a neplatit jim za to příslušnou část mzdy. Zaměstnancům by pak nižší plat dorovnal stát.

„Pokud se na to podíváme systémově, jsme pravděpodobně v bodu zlomu. Z tohoto hlediska je čtyřicetihodinový týden opravdu minulostí. Na jednu stranu je proto kurzarbeit jedním z relativně rozumných nástrojů, jenomže na druhou zase klade velké nároky na stát: kde na to má brát peníze, když zároveň klesají výnosy z daní?“ sdělila na dotaz Deníku Referendum ekonomka Ilona Švihlíková.

Pokud nedojde ke změně pracovního práva, mohlo by to mít podle signatářů výzvy pro českou ekonomiku tragické důsledky. Pokud se zákony nezmění, odejde všechen významný průmysl do výrobních rájů typu Indie a Číny, pokračuje v šíření paniky s cílem snížit na úkor státu a zaměstnanců náklady velkých firem Jan Kozina z pracovní agentury Trenkwalder.

„Je to příklad tendence přenášet tlak na ty, kteří se mohou nejméně bránit. Zhoršování jejich podmínek ale nic nevyřeší, to se rovnou můžeme vrátit do devatenáctého století a zavést dětskou práci,“ myslí si ale ekonomka Švihlíková. Podle té Česká republika soupeřit s levnou pracovní silou v Indii a Číně nemůže a změkčování pracovního práva se snahou nabídnout firmám flexibilnější zaměstnance v důsledcích povede k propadu celkové kupní síly a tím i  k dalšímu prohloubení krize.