Konference v Kodani: kdo s čím přijíždí

Hlavní úlohu na kodaňském summitu budou hrát Spojené státy americké a Čína. S čím přijely a co v jednání o klimatu nabízí a požaduje zbytek světa?

(sea)

07.12.2009 13:45

Dansko_un_photo_eskinder_debebe

Jedinou cestu k zvládnutí klimatických změn skýtá rychlý přechod k alternativním zdrojům. Na tom se státy zatím dohodnout nezvládnou. Foto Eskinder Debebe , UN Photo

Po neúspěchu zářijového jednání v Barceloně se odborníci shodují, že klimatický summit v Kodani vyústí v právní dohodu leda zázrakem. Mohl by se o něj pokusit americký prezident Barack Obama, ale je pravděpodobnější, že zúčastněné státy budou v jednáních pokračovat a dohodu uzavřou až v roce 2010.

Idea, že konference skončí naprostým neúspěchem, dvacet let vyjednávání bude zhaceno a svět ponechán bez ochrany proti následkům klimatických změn, je sice nepravděpodobná, ale ne tak jako zázrak, píše v deníku Guardian Damian Carrington.

USA je spolu s Čínou nejsilnější mocností, na které záleží, zda bude dohoda v Kodani uzavřena, či zmařena. Obamův zákon o energetice však pozdržel Senát, a tak američtí vyjednavači nevědí, co mohou nabídnout – jako kdyby nabízeli cenu za dům dřív, než by se od bankovního úředníka dozvěděli, jakými prostředky disponují.

Spojené státy mají podporu Evropské unie, většina Třetího světa na ně však nahlíží s podezřením. Američtí vyjednavači pravděpodobně předloží návrh snížit emise do roku 2020 o čtrnáct až dvacet procent (oproti úrovni v roce 2005). Rádi by dosáhli dohody, která by USA nestála mnoho peněz a neomezovala ekonomický růst.

Čína do ovzduší vypouští více emisí skleníkových plynů než kterákoli jiná země světa. Prvenství před dvěma lety převzala od USA. Čínští představitelé prohlásili, že by „politickou dohodu“ v Kodani mohli podepsat, pokud se bohaté země zaváží hladinu emisí značně snížit.

Další úmluva závisí na shodě mezi Čínou a USA, píší v Guardianu David Adam a James Randerson. Čína v Kodani nabídne čtyřiceti- až pětatčtyřicetiprocentní snížení uhlíkové intenzity ekonomiky, jež ve skutečnosti odpovídá čtyřicetiprocentnímu narůstu emisí v příštích deseti letech. Čína požaduje, aby průmyslové státy finančně podpořily země Třetího světa v přechodu k čistým technologiím a v jejich adaptaci na klimatické změny.

Nedostatek odhodlání „velké dvojky“ Evropskou unii staví do úlohy nejprogresivnějšího vyjednavače. Na klimatické konferenci evropští vyjednavači navrhnou, aby bohaté země přispívaly do fondu na pomoc rozvojovým zemím sto milliard eur ročně do roku 2020.

Evropa se také zaváže snížit emise uhlíku o pětadevadesát procent do roku 2050 (oproti úrovni v roce 1990), pokud bude v Kodani uzavřena celosvětová dohoda. To ale nevyžaduje do roku 2020 větší redukci než o deset procent. Podobně jako luxusní hybridní vozidla se tedy Evropská unie lakuje zelenější, než ve skutečnosti je.

Hladina emisí Ruska je v důsledku rozpadu Sovětského svazu mnohem nižší než v roce 1990. Díky výnosným uhlíkovým kreditům a rostoucí síti plynovodů šplhá ale v žebříčku zpět do ztracených pozic. Na klimatické konferenci Rusové nabídnou snížit v příštích deseti letech emise o čtvrtinu oproti úrovni v roce 1990.

Brazílie si od summitu slibuje peníze na záchranu deštných pralesů a nabízí snížit hladinu emisí do roku 2020 o více než třetinu.

Austrálie
má jednu z nejvyšších úrovní emisí na obyvatele, a přesto jí Kjótský protokol umožnil zvýšit celkovou hladinu o osm procent. Do Kodaně Australané přijeli s opatrnou nabídkou snížit emise o pět až pětadvacet procent – k vyšším číslům se však pojí mnoho podmínek.

Obrovské uhelné zásoby Indie znamenají příležitost pozvednout miliony obyvatel z chudoby. To však kazí představa, že při stoupající hladině oceánů bude Dilí jedním z prvních zatopených měst. Na klimatické konferenci Indové podpoří plány, které umožní dobrovolné snižování emisí skleníkových plynů.

Co se týče klimatu, je Kanada navzdory roztomilému veřejnému obrazu stará špindíra. Kjótský plán na snížení emisí nedodržela a ozývají se hlasy, že za neplnění závazků by měla být vyloučena z Britského společenství národů. V Kodani chce nabídnout pouze tříprocentní redukci emisí v příštích deseti letech (oproti úrovni v roce 1990).

Ničivé důsledky mohou mít změny klimatu v Etiopii, kterou již nyní sužují sucha a neúroda. Ke klimatickým změnám Etiopané přispívají v zanedbatelné míře, a tak na summitu nemají co nabídnout. Od bohatých zemí žádají čtyřicetiprocentní snížení emisí a finanční podporu na adaptační opatření ve výši sedmašedesáti miliard dolarů ročně.

Další informace:
Guardian Copenhagen conference: The countries to watch
Guardian Copenhagen climate change summit: The issues


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.