Příběhy tří obvodů, tří inspirací pro nás

Ed Balls, Zac Goldsmith, Caroline Lucasová: tři v českých zemích prakticky neznámá jména mohou sloužit jako příklady politické kultury, která nám v mnoha ohledech může být vzorem.

Jakub_cb

Jakub Patočka

07.05.2010 11:25

3907361592_40f35c8d15_b_copy

Tři napínavé příběhy plné inspirace: Lucasová, Balls, Goldsmith. Foto Internet

Britský archaický volební systém sice obnáší řadu nespravedlností, kvůli nimž je právem kritizován, ale jeho 649 volebních okrsků zaručuje, že se v každých volbách objeví několik zvláště pozoruhodných osobních příběhů.

Vybíráme tři vítěze charakterizující nejednoznačnost letošních voleb, vítězství obklíčeného labouristy Eda Ballse, historicky první zelené poslankyně Caroline Lucasové a konzervativce Zaca Goldsmithe, který je současně radikálním ekologickým aktivistou.

Ed Balls odolal masivnímu náporu konzervativců
Brownův ministr školství Ed Balls byl jedním z hlavních terčů kampaně konzervativců v letošních volbách.

Ze dvou důvodů. Jednak výraz v tváři kandidáta labouristů plný šokovaného údivu, když v roce 1997 porazil jednoho z nejvýše postavených konzervativců Michaela Portilla, o němž se předpokládalo, že se po volbách stane novým stranickém šéfem, proslul jako tak zvaný „Portillo moment“ a stal se jedním z hlavních symbolů konce thatcherismu a nástupu New Labour.

Jednak se Balls během třinácti let ve Sněmovně vypracoval na jednoho z nejvěrnějších stoupenců Gordona Browna, což vedlo jeho nynějšího protikandidáta konzervativce Antonyho Calverta k drsné narážce, že hodlá Browna připravit o jeho Balls, česky: „koule“. Konzervativci šli po Ballsovi jednou z nejostřejších kampaní letošních voleb v touze dosáhnout svého vlastního „Portillova momentu“.

To se jim ale nepodařilo. Jak dnes před svítáním vyšlo najevo Ed Balls udržel svůj mandát o víc než tisíc hlasů, s celkovým počtem 18 365 proti Calvertovým 17 246. Mohl tak s úlevou a s typickým suchým humorem shromážděným novinářům říct: „Omlouvám se shromážděným fotografům, že jim neposkytnu záběry, na něž se tak těšili. Ale musím uznat, že to bylo o vous.“

Jednatřicetiletému a podle analytiků velmi obratnému Calvertovi nepomohla ani masivní podpora stínových ministrů konzervativní strany, kteří se v obvodu střídali jeden za druhým. Calvert dnes ráno přiznal, že je zlomený a zcela vyčerpaný, ale vzdal svému protikandidátovi hold: „Rval se jako tygr.“

S odkazem na masivní finance vložené do kampaně svého protikandidáta Ed Balls podotkl, že by rád poslal vzkaz Lordu Aschcroftovi, Davidu Cameronovi a Georgovi Osbornovi: „Můžete sem klidně zase přijít se všemi těmi svými plakáty, letáky, inzeráty, ale stejně se vám nepodaří koupit si ani tento obvod, ani tuto zem.“

Zac Goldsmith si nenechal prostřelit koleno
Zac Goldsmith získal v jednom z nejsledovanějších soubojů pro konzervativní stranu londýnský obvod Richmond Park. Obvod sestává z nadprůměrně vzdělaného a mimořádně bohatého voličstva. Zac Goldsmith je syn svérazného miliardáře Jamese Goldsmithe a synovec zakladatele Ecologistu a jedné z největších legend ekologického hnutí, nedávno zesnulého Edwarda Goldsmithe.

Zac Goldsmithe je rovněž ekologický radikál, který sám The Ecologist mnoho let redigoval a proměnil jej z tištěné revue v internetový magazín. V jednom z nejjedovatějších letošních soubojů se utkal s liberální demokratkou, bývalou bankéřkou Susan Kramerovou obhajující své křeslo. Goldsmith nakonec zvítězil o takřka čtyři tisíce hlasů.

Během kampaně byl obviňován konkurencí z daňových úniků, z podvodů s občanstvím, naopak on vinil liberální demokraty z nečisté kampaně. Zprávu o svém vítězství přijal podle Guardianu s úlevou a překvapením: „Nikdo takový výsledek nečekal. Do poslední chvíle scházely jakékoli odhady. Ještě jsem to nestrávil. Jsem ohromený a cítím obrovskou poctu.“

Goldsmith byl podle bookmakerů favoritem díky svým zásluhám o Ecologist a také jako ekologický poradce konzervativců, což mu nahrávalo v obvodě, v němž je jedním z hlavních témat odpor proti rozšiřování letiště Heathrow.

Goldsmith ovšem od počátku čelil tvrdé negativní kampani s výše popsanými útoky, které ovšem po celou dobu urputně a nekompromisně odmítal. Kramerovou označil za „bojového psa“, který o něm šíří „nejnechutnější lži“. Liberální demokraty obvinil, že se mu pokoušejí „prostřelit koleno“, strhávají jeho plakáty a pokusili se infiltrovat tým jeho kampaně.

Prostřelit koleno se ale Goldsmithovi nepodařilo, a tak stále může chovat naděje, že se stane konzervativním ministrem životního prostředí, s nímž by si na Pražském hradě užili zřejmě docela povyražení.

Caroline Lucasová se stala historicky první zelenou poslankyní
Po takřka dvou generacích pokusů, na jejichž počátku stál Goldsmithův strýc Edward, který kromě Ecologistu založil i britskou Stranu zelených a ve vůbec první kampani objížděl svůj obvod na slonu se sloganem Nenechme Británii proměnit v poušť, se britští zelení právě dnes konečně dočkali.

V obvodu Brighton Pavilion zvítězila dlouholetá evropská poslankyně Caroline Lucasová o více než tisíc hlasů nad kandidátem labouristů a o tři tisíce hlasů nad konzervativcem. Lucasová označila své vítězství za „zrod nové politické síly“ a výraz deziluze voličů s britským politickým systémem.

„V tuto chvíli se nejedná pouze o to, že bylo obsazeno jedno z více než 600 křesel. Jedná se o historický okamžik, kdy do parlamentu po právu poprvé vstupuje politická síla, které v něm bylo už dlouho zapotřebí.“

Její zvolení mimo jiné ospravedlňuje i taktiku, kterou její strana zvolila. Navzdory rekordnímu počtu více než tří set zelených kandidátů strana vrhla všechny prostředky do tří obvodů, o nichž se domnívala, že v nich může uspět. V Brightonu to vyšlo.

Britští zelení získali v posledních evropských volbách, v nichž se v Británii volí poměrný systémem, 8,7 % hlasů; mají zastoupení rovněž v londýnském, severoirském a skotském shromáždění a přes sto zastupitelů.

Lucasová v Brightonu vedla kampaň několik let s podporou třinácti místních zastupitelů a místní početné populace studentů a příznivců alternativních životních způsobů. Na dotaz, co si počne s jedním hlasem v parlamentu bez jasné většiny, Lucasová řekla, že se bude rozhodovat případ od případu, jakkoli uznala, že s konzervativci mají zelení pramálo společného.

Celkově se britští zelení prezentovali jako tradiční levicová strana se sliby jako tvrdě progresivní zdanění, občanský příjem 170 liber týdně a radikálním zvýšením výdajů na zdravotnictví a vzdělávání. Zelení rovněž prosazovali omezení rychlosti na silnicích, dekriminalizaci marihuany a vysoké zvýšení daně z alkoholu, tabáku a letecké dopravy.

Ačkoli zelení získali jen jediný mandát a liberální demokraté navzdory tak zvané cleggmánii dokonce utrpěli ztrátu, díky rozdělenmu parlamentu mohou právě tyto dvě strany patřit k hlavním vítězům voleb. Gordon Brown už totiž dal najevo, že pokud získá většinovou podporu, bude podporovat uspořádání referenda o přechodu Británii k poměrnému volebnímu systému.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jakub Patočka - šéfredaktor DR, Brno

Oprava Středa, 12.Května 2010, 04:49:32

V původní textu jsem mylně uvedl, že nad Portillem zvítězil v roce 1997 Ed Balls osobně. Nad Portillem tehdy zvítězil Stephen Twigg, který křeslo držel až do roku 2005.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.