Vladimír Špidla: Nesmíme si myslet, že všechno půjde hned

Bývalý evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v minirozhovoru shrnul pro Deník Referendum některé evropské zkušenosti se sociálně vyloučenými komunitami.

Vonavkova

Anna Voňavková

06.05.2010 13:07

75751_mediafax_roman_hruby

Vladimír Špidla: Je potřeba velmi pečlivě vytvářet komunitní centra, místní hnutí, podněcovat vznik občanských sdružení, čili jakousi strukturu samosprávy. Foto Roman Hrubý, Mediafax

Problém sociálně vyloučených komunit je samozřejmě komplexní, jaká opatření považujete na komunální úrovni za nejefektivnější?
Programy, které úspěšně rekonstruují vyloučené lokality v Evropě, už desítky let existují a dají se najít nejrůznější příklady. Třeba v Barceloně nebo případ lokality ve francouzském městě Lorient. Charakteristické pro tyto programy je, že jsou komplexní, vždy dlouhodobé a musejí zasahovat všechny prvky dané lokality. Třeba urbanistickou strukturu, v Lorientu část té lokality zbořili, protože tam bylo natěsnáno příliš mnoho bytových jednotek a udělali tam prostranství pro veřejné služby. Dalším krokem je pokud možno lokalitu propojit s lokalitami sousedními, které jsou dobře živoucí. Dobré je vytvořit určitá centra, místa, která přirozeně vedou k míšení obyvatel s ostatními. Třeba umístění obchodních center.

Předpokládám, že bourání a nové stavby nestačí?
Dalším důležitým prvkem je, že tu lokalitu musíte rekonstruovat jako obec. Je potřeba zapojit lidi, kteří tam žijí. V těchto místech velmi pečlivě vytvářeli komunitní centra, vytvářeli místní hnutí, podněcovali vznik občanských sdružení, čili jakousi strukturu samosprávy, která je schopna formulovat vůli lokality.

Měli o to místní vůbec zájem?
Měli, ale musíte si uvědomit, že prvních šestnáct pokusů třeba nevyjde. U nás si myslíme, že všechno půjde rychle. Vyžaduje to enormní čas. Potom je důležité vytvořit vazbu mezi běžnou politickou samosprávou a jakousi samosprávou té konkrétní vyloučené lokality. Pak se musí objevit školská infrastruktura, služby, které podporují rodiny, poradenství, jak se vyrovnávat s dluhy. Pak to všechno trvá tak patnáct dvacet let. Ve Francii takový program funguje sedmnáctý rok a na vlastní oči jsem viděl jeho úspěchy. Ze všeho nejdůležitější je, aby do procesu byli vtaženi místní lidé.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.