Ve víru debaty o levicové a pravicové politice, která probíhá nejen na stránkách Deníku Referendum, by neměla zaniknout otázka, co je to vlastně politika a jaké povahy jsou politická rozhodnutí. Politika je nezřídkakdy chápána jako rozhodování, v němž hraje hlavní roli objektivní pravda, kterou politické strany buďto mají, nebo nemají. Politika je v tomto pojetí formou racionálního výběru. Jenže to je právě velký omyl.

Politická rozhodnutí se totiž neřídí racionálním úsudkem, ale hodnotami. Hodnotami, jež jsou hluboce iracionální a jež si racionalizujeme až zpětně, abychom jim dodali na váze před ostatními. Vezměte si kupříkladu otázku jaderné energetiky: Pokud jste horlivými zastánci vědeckého pokroku a věříte, že otázku jaderných úložišť vyřešíme, bude vaše rozhodnutí jiné, než když jste v tomto ohledu skeptikem. Nebo třeba problém alkoholu za volantem: Pokud jste přesvědčeni, že dokážete jako řidič dobře koordinovat své pohyby i s jedním promile v krvi, bude vaše rozhodnutí jiné, než když se orientujete podle statistik o dopravních nehodách zaviněných alkoholem. Ani spor zastánců investičních pobídek nebo zcela volného trhu nemá jedinou správnou odpověď. To, zda se vydáte cestou Keynese, nebo Hayeka, nesouvisí s momentální platností jejich teorií ve vědeckém světě, ale s vašimi hodnotami. (Čímž nepopírám, že některé teorie jsou zcestné bez ohledu na to, z které strany na ně nahlížíme.)

Zní to trochu nepřístojně, ale politická rozhodnutí není možné vysvětlit pomocí logického řetězce důkazů. Ba co hůře, není žádný objektivní důvod, proč se rozhodujeme v politice tak, či onak. Chceme-li se v tomto světle bavit o levicové, resp. pravicové politice, musíme se v první řadě bavit o hodnotách. Ba co víc, musíme se bavit o hodnotách nesmiřitelných, mezi nimiž si musíme neustále vybírat, aniž bychom kdy měli neotřesitelnou jistotu, že jsme si vybrali správně. Hodnoty si nevolíme, hodnoty nás prorůstají a jsou spojeny především s plnou škálou toho, co označujeme za pocity.

Politika je zkrátka otázkou vkusových soudů. Jak věděl již Kant, takové soudy nelze ani vyvrátit, ani dokázat. Lze se však o ně přít. Užitek těchto pří spočívá především v tom, že se v nich tříbí, co můžeme na problému racionálně vyargumentovat, a co je dáno hodnotami. Bohužel u nás je politické i hovno. Bez diskuze.