Jaká je budoucnost Ústavu pro studium totality?

Nový ředitel Jiřím Pernes má možnost změnit ústav s pochybnou pověstí k lepšímu. Primárním úkolem by mělo být odpolitizování instituce dosud silně navázané na ODS a spolupráce s vědeckými pracovišti.

(dar)

05.05.2010 08:00

283587_mediafax_tomas_tkacik

Duch Pavla Žáčka zatím v ÚSTR stále ještě převažuje, dokáže to Jiří Pernes změnit? Foto Tomáš Tkáčik

Přestože rozruch kolem jmenování nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů ještě stále neutichl, zdá se, že i přes odpor ODS a iniciativy Moniky Pajerové zůstane radou ústavu zvolený Jiří Pernes v čele této instituce i nadále. Ve vřavě vzájemných obvinění a slovních inzultací však málem zanikla vize, s níž Jiří Pernes do čela ústavu nastoupil.

„Činnost ústavu je především třeba zbavit nádechu zpolitizovanosti,“ napsal ve své koncepci ústavu Jiří Pernes. Právě za podléhání ideologickým tlakům byl ÚSTR v minulosti kritizován nejvíce. „Někteří lidé z ODS si přivlastňují ÚSTR jako svou doménu, div ne vlastnictví; naposledy p. poslanec Marek Benda, který se nejvíc ze všeho vzrušoval tím, že vedení jeho strany nevědělo předem nic o tom, že se Jiří Pernes může stát ředitelem,“ napsal ve svém otevřeném dopisu historik a člen vědecké rady ústavu Vilém Prečan.

Obvyklou tradicí bylo především vzájemné zaštiťování akcí. Bývalý ředitel Žáček svojí přítomností například posvětil kontroverzní vyznamenání bratrů Mašínů, pro něž se rozhodl Mirek Topolánek. Ten zase „na oplátku“ asistoval při několika vědeckých akcí USTRu.

Podobné akce by se ale podle Pernese již neměly opakovat. „Naše příští konference budou určené historikům a ne politikům,“ zdůraznil Pernes minulý týden.

„To je určitě správné. Jde o to, aby se z konferencí nestalo politické fórum, jako tomu bylo v některých případech dříve. Například jinak myslím velmi dobře připravená konference k roku 1989, byla poněkud devalvována úvodním proslovem pana Topolánka, při němž politika jednoznačně překryla odbornost,“ řekl Deníku Referendum zdroj z Odboru zkoumání totalitních režimů ÚSTR.

Druhým zásadním problémem Žáčkova vedení byl fakt, že si ústav nedokázal zjednat respekt mezi odborníky a vybudovat si pověst respektované vědecké instituce. Přestože měl ústav výraznou finanční podporu nesrovnatelnou například s Akademií věd, úroveň jeho publikační činnosti do značné míry zaostávala.

„Jde o to, jak bude definováno nové směřování ÚSTRu. Zatím jsem ho vnímal především jako archiv a politický legitimizační nástroj. Jako vědecká instituce s Ústavem soudobých dějin nemůže soupeřit ani v množství publikovaných monografií, ani v interpretační otevřenosti, jež právě byla u ÚSTRu minimální, řekl Deníku Referendum Michal Pullmann z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

V ústavu má pouze deset procent zaměstnanců magisterské nebo vyšší vzdělání, což je u vědecké instituce silně nedostačující. Jiří Pernes si je neutěšené situace zjevně vědom. Proto již dříve uvedl, že hodlá zvýšit počet zkušených historiků. Jako o ideálu hovoří o třicetiletých docentech. Tímto způsobem by se měly zkvalitnit i výstupy bádání.

„Vadí mi degradace projektů takovými výstupy, jakou jsou například biografické slovníky. To jsou nepochybně důležité studijní pomůcky, nemohou ale být výstupem takovéhoto ústavu,“ zdůraznil Pernes s tím, že jejich vytváření zvládnou i méně kvalifikovaní odborníci.

Zřejmě i kvůli osobní animozitě mezi Jiřím Žáčkem a ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřichem Tůmou byla jakákoli spolupráce mezi institucemi téměř nemožná. „Již dříve zde byly mnohé návrhy na spolupráci s Akademií věd i s časopisem Soudobé dějiny, ale tehdy to bylo shozeno ze stolu. Jiří Pernes nyní naopak na prvních schůzích apeloval na spolupráci s ostatními institucemi a na propojování projektů,“ uvedl zdroj Deníku Referendum.

Podle Michala Pullmanna hodně záleží na tom, zda se ústav skutečně chce stát hlavně vědeckým pracovištěm. „Záleží hodně na celkové koncepci. Pokud hodlá mít ústav primárně vědecké ambice, osobně bych to uvítal. V takovém případě bude spolupráce s ostatními pracovišti nezbytná, stejně jako organizování interpretačně otevřených vědeckých konferencí,“ myslí si Pullmann.

A právě vědeckou otevřenost slibuje Pernes ve své koncepci. „Práce odborníků USTR mohou být veřejnosti předloženy teprve po té, co projdou náročnou oponenturou vnitřní i externí. Stejně tak je nezbytně nutné zaručit pluralitu názorů a svobodnou diskuzi o každé otázce,“ píše v koncepci Pernes.

Také novinář Patrik Eichler, jenž se problematice ÚSTR dlouhodobě věnuje, si umí představit, že by z ústavu vzniklo vědecké pracoviště. „Udělat z ÚSTRu vědeckovýzkumnou instituci je určitě cesta. Bude to ovšem muset být politické rozhodnutí, protože jinak než změnou zákona to alespoň oficiální cestou nepůjde,“ upozorňuje Eichler.

Podle Patrika Eichlera je také varianta, že by se z ÚSTRu stala především vzdělávací instituce pro pedagogy, nebo naopak menší ústav čistě pro výzkum praktik státní bezpečnosti. „Především je třeba zabránit dojmu, že má jakýsi patent na hledání pravdy,“ shoduje se Eichler s Michalem Pullmannem.

Jak naposledy ukázala další aféra s údajně skartovaným svazkem Jiřího Diensbiera, nečeká Jiřího Pernese v žádném případě jednoduchá práce.

Další informace:
USTRCR.cz Koncepce Jiřího Pernese


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.