Ministr Tošovský chce tajit informace o jedech z továren

Dušan Radovanovič

Pokud vláda odsouhlasí návrh ministra Tošovského, občané již téměř nebudou mít šanci zjistit, jaké nebezpečné látky a v jakém množství produkují továrny v jejich okolí.

Ještě před květnovými volbami bude vláda Jana Fischera rozhodovat o změně v integrovaném registru znečištění. Občané by tak ztratili možnost zjistit informace o toxických látkách vypouštěných průmyslovými podniky.

„Návrh předkládá ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský v rámci zásadních škrtů v ekologické legislativě. „Integrovaný registr znečištění zde bez problémů funguje už šestým rokem,“ zdůrazňuje Kamil Repeš ze sdružení Arnika.

Podle ekologů může mít taková změna dalekosáhlé důsledky. Občané nebudou mít téměř možnost zjistit, kolik a čeho blízká továrna vypouští. Například ve Zlínském kraji by se lidé dozvěděli, jaké vypouští rakovinotvorné látky pouze jeden jediný znečišťovatel z deseti největších.

„Nejde jen o informace, ale je to nástroj, který v mnoha případech donutí společnosti k přijetí lepších opatření. V řadě případů se potom, co se informace dostaly na veřejnost, podařilo stav vylepšit, za všechny mohu jmenovat třeba laminátovny v Benešově,“ uvedl na  tiskové konferenci věnované omezení IRZ Milan Havel ze sdružení Arnika.

Podle vedoucího kampaně Budoucnost bez jedů Jindřicha Petrlíka se navíc registr mnoha firmám vyplatí i ekonomicky. „Mnohé firmy například zjistily, že jim unikají i látky, které potřebují pro výrobu, a po přijetí příslušných opatření se jim to vyplatilo i finančně,“ zdůrazňuje Petrlík.

Pohled ministerstva je ovšem odlišný. Firmy by podle něj v období krize ušetřily díky omezení registru až třicet miliard korun. Takové odhady ale ekologové zpochybňují.

„Ta cifra je patrně založena na špatném předpokladu, že továrnám odpadne povinnost měření, ale v řadě případů budou muset měření provádět na základě zákona o ovzduší či vod i nadále,“ řekl na dotaz Deníku Referendum Petrlík.

Karel Fric ze sdružení Za Miřetice lepší k tomu dodává příklad laminátovny BV Plast v Klášterci nad Ohří, z níž uniká silně zapáchající a rakovinotvorný styren. Díky tomu, že se provozovna umístila vysoko v krajském žebříčku znečišťovatelů, bylo možné na ni vyvinout nátlak a došlo alespoň k částečným zlepšením.

„Pokud by se však schválil tento zákon, lidé by neměli šanci zjistit, jaké látky a v jakém množství továrna do ovzduší vypouští, a přišli by tím i o možnost se účinně bránit,“ upozorňuje Karel Fric.

Podle Jindřicha Petrlíka by navíc odsouhlasení návrhu znamenalo překročení mandátu prozatímní vlády. „Pokud vláda návrh odsouhlasí, bude muset po volbách Ministerstvo životního prostředí už s novým vedením vypracovat příslušný návrh zákona. Tímto úkolováním by však kabinet podle mého názoru překročil mandát prozatímní vlády,“ dodal Petrlík.