Chci přispět X

Petr A. Bílek: Na literatuře se přiživují lenoši a myšlenkoví impotenti

V anketě pro Českou literaturu popisuje Petr A. Bílek literárněvědnou bohemistiku jako obor, který je dnes charakterizován „degenerací“ a „myšlenkovou impotencí“ svých výstupů.

Radek Pirkl

29.04.2010 13:00

Zz

Lekce akademické bohemistiky: „Bílá místa“ zahlušte stohem papírů. Foto Wikimedia Commons

Česká literatura je recenzovaný vědecký časopis vydávaný šestkrát ročně Ústavem pro českou literaturu. Přes půl století zprostředkovává dialog mezi českými i světovými literárními vědci.

V prvním letošním čísle České literatury je otištěna anketa obhlížející současný stav literárněvědné bohemistiky a její „bílá místa“ po dvaceti letech svobodného bádání.

Z odpovědí významných českých i světových bohemistů si bližší pozornost zaslouží anketní příspěvek Petra A. Bílka. Vyniká otevřeností a jasně formulovanou negativní kritikou badatelů české literárněvědné bohemistiky.

Podle Bílka značná část literárních vědců z akademické obce nebyla za posledních dvacet let schopna přijít s „výraznou, objevnou myšlenkou“, která by byla hodna následování a rozvíjení. V oboru podle něj převažují „lidé líní a nevýkonní“, jejichž motivací k publikační činnosti není snaha něco nového sdělit, nýbrž úsilí splnit docentské a profesorské povinnosti nutné pro kariérní postup či snaha o prokázání výstupů „bádání“ financovaného z grantu.

„Oboru prostě chybějí produktivní myslitelé“ a dialogičnost. „Citují se kamarádi, protože i citační index je dnes důležitou kariérní položkou,“ uvádí v anketě Petr A. Bílek. Postrádá rovněž provázanost oboru se zahraničím – tam se však v uplynulých dvou dekádách bohemistika smrskla na pouhé „ostrůvky-výspy“ bez výrazných osobností schopných dávat zdejším literárním vědcům zpětnou vazbu.

Podle Bílka badatele, kteří svůj obor posouvají dále, počtem vysoce převyšují akademičtí kariéristé a plnitelé grantů.

„Soudobý akademický provoz nás vystavuje mnohem víc personálním provázanostem: osud mého grantu závisí na rozhodnutí několika kolegů v grantové komisi; ani grantoví oponenti nezůstávají v anonymitě a i oni často rozhodují spíš dle osoby podavatele než podle charakteru projektu," tvrdí Bílek.

A pokračuje: „Stejná závislost na osobních vztazích se pak projevuje i v kariérním růstu: asistentská místa na fakultách jsou vypisována tak, aby do kolektivu nepronikl někdo „zvenčí“, odjinud (většině pracovišť tudíž hrozí osud zdegenerovaných potomků z osamocených vesniček v horských údolích); docentské a profesorské postupy se pak dějí ve stabilizovaných partičkách, kdy skupinka vždy vyzvedne někoho výš a ti nahoře pak tahají zbylé k sobě. Z iniciačního obřadu se tak stala – logicky a nevyhnutelně – spíš svépomocná družstevní výstavba.“

Jako východisko z „džungle, v níž se celý obor ocitl“, vidí Bílek veřejnou kontrolu, realizovanou skrze souhrnné databáze. Ty by poskytovaly přehled a základní informace o všech bohemistických pracovištích a pracovnících, o disertačních pracích, o akademických kariérních postupech i všech grantových projektech.

Petr A. Bílek, literární teoretik, kritik a historik, vytvořil koncept tzv. generace osamělých běžců – mladých českých básníků a básnířek 80. let, jejichž poezii mapoval jako literární kritik. K literární teorii přispěl mimo jiné přehledovou prací Hledání jazyka interpretace: K modernímu prozaickému textu. V současnosti je vedoucím Ústavu české literatury a literární vědy na FF UK.

Anketní příspěvky bohemistů Jiřího Holého, Pavla Janáčka, Jonathana Boltona, Pavla Janouška, Jany Nechutové, Martina C. Putny a dalších si lze přečíst zde.

Anketa o „bílých místech“ současné literárněvědné bohemistiky. Česká literatura 1/2010.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.