Petr Zelenka o svém klipu říká, že je to jeho osobní pokus o virál. Virální marketing je šíření nějakého, většinou komerčního sdělení sociální sítí. Je to plánovaná aktivita, která svojí povahou motivuje příjemce k roli šiřitele. V případě, že sdělení přijmou příjemci za své a začnou jej aktivně šířit, sdílet a diskutovat o něm uvnitř sociální sítě, dojde k virálnímu šíření.

To se v tomto případě více jak stoprocentně naplnilo. Zelenkův virál vyprovokoval diskusi téměř celonárodní, překročil hranice internetu a stal ze předmětem zájmu i klasických médií. Vyvolal přesně to, co pořádný virál chce, totiž takřka národní pandemii.

Úspěšné šíření virálního sdělení je výsledkem množství procesů a okolností v prostředí, které oslovil. Vlastnosti jedinců nacházejících se u zrodu žádané epidemie nejsou pro stanovení výsledného účinku až tak důležité jako samotná struktura sociální sítě. A to si myslím, že platí i v tomto případě. Zelenkův klip způsobuje takové vášně ani ne tak proto, jaký je, ale spíš proto, jaká je naše společnost.

Já osobně jej považuji za hloupoučce prvoplánovou agitku, která navíc přehnala míru recese —, se kterou vzhledem k cílové skupině mladých příjemců záměrně pracuje —, a to až k nechutnosti, zejména když třeba slova „… pro prarodiče jsou jejich vnoučata to nejdůležitější na světě“ doprovází fotografie incestního zločince Josefa Fritzla z Amstettenu a jeho oběti.

Neustále dostáváme každý mailem spoustu podobných hovadin jako je tato, od rádoby vtipných, přes přisprostlé až po „ušlechtile naučné“ a mažeme to s povzdechem, že je to nutná daň informační revoluci. Možná něco, co se nám zdá vtipnější či chytřejší, pošleme dál a okamžitě na to zapomeneme —, ale to je tak všechno.

Jak to, že tento klip způsobil takové pozdvižení? Myslím, že je to tím, že si virus nalezl politicky i eticky nemocnou strukturu společnosti, která se nedokáže povznést nad provokativní recesi, byť nevkusnou a bere ji smrtelně vážně, neboť sama je nevkusem zavirovaná až po uši. Souhlasím samozřejmě s Jiřinou Šiklovou, že Zelenkův virál je sice nevkusný, ale že je to jen hrubá záplata na hrubý pytel společnosti, do které byl vyslán. Nenávistné a mobilizační pojetí politiky se bohužel stalo už dávno běžným politickým stylem u nás, absolutní deficit noblesy a kulturnosti je k uzoufání.

Na rozdíl od Jiřinky Šiklové — a autorů klipu — si však myslím, že tento pokleslý politický styl nepřinesla jako první sociální demokracie, ale že s ním začala už dávno ODS (jakkoli ČSSD se také tuží). Spolu s ostatními pitomostmi dostávám pravidelně mailem i elektronickou mutaci nechtěně komického periodika Fragmenty, kterážto hloupoučká agitka napsala o Zelenkově klipu:

„Nejlepší volební klip a hluboce pravdivý. Jsme šťastni, že i mladí lidé jsou moudří a vědí, co je pro ně jediné správné. Děkujeme Vám, paní Martho Issová a pane Jirko Mádle, a hluboce před Vámi smekáme. Ivana Haslingerová a Jiří Pancíř, šéfredaktorka a vydavatel Revue Fragmenty.

Fragmenty jsou mimochodem ten časopis, který se před týdnem ztrapnil tím, že udělal reklamu vtipné „ Hradní partičce“, a to omylem převzatou parodií Klausova blahopřání Knížákovi. To je podobný efekt jako u Zelenkova klipu. Tato povedená nechtěná taškařice Fragmentů ukázala stejně jako výše zmíněné poděkování za „nejlepší volební klip“, že blbost politické řeči je už taková, že ani akademicky vzdělaná redaktorka nerozezná skutečnou Klausovu řeč od její parodie. Podotýkám, že toto ordinérní periodikum Fragmenty je zcela vážně konzumováno mnohými i vysoce postavenými politiky ODS, a je výmluvným zrcadlem jejich kulturnosti. Ostatně je to i jeho ambice, samo o sobě říká:

„Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, kterou vydává již čtrnáctým rokem Kulturní komise ČR, vychází na luxusním křídovém papíře gramáže 135 a je určena pro pečlivě vybranou cílovou skupinu vedoucích osobností našeho průmyslu a politiky — presidenta republiky, jeho nejbližší spolupracovníky, senátory, poslance, ministry, finančníky, V.I.P., podnikatele a představitele jejich profesních organizací… Aby se články dostávaly do povědomí široké veřejnosti bez zpoždění, které nastává u takových periodik, jakým je tištěná verze revue Fragmenty, založila Kulturní komise ČR internetovou podobu revue, která je denně aktualizována a rozesílána formou avíza e-mailem do počítačů…. "

Krom toho, že by byla docela zajímavá informace o zdrojích financování této „Kulturní komise ČR“, za kterou se prohlásili manželé Haslingerová-Pancíř a k níž už se vyjadřovali dříve jiní, třeba zde či zde a jejich časopisu, je duchovní klima tohoto „kulturně-hospodářského“ podniku signifikantní pro naše současné jak kulturní, tak hospodářské poměry na naší tak zvané pravici.

Negativní vášně, které tato pubertální Zelenkova recese vyvolává i u úctyhodných levicově se deklarujících osobností, jsou však po mém soudu stejně alarmující pro stav naší kolektivní mysli jako potlesk hradních rektálních alpinistů. Ztrácíme smysl pro humor a nadhled a to není nic dobrého. Ceterum autem censeo, že jedni z mála, kteří si zachovali zdravý rozum v naší kotlině, jsou zelení nejen s Jiřinou Šiklovou, ale spoustou dalších jejich úctyhodných osobností i  sympatizantů.