Štěpán Nosek

Život je jinde

A když na flekatou tabuli dobře nacvičeným gestem

rýsuje přehledné schéma perfekta,

připadá si jak opuštěný restaurátor,

jenž právě z povinnosti obnažuje spodní vrstvy

nástěnné (jeskynní?) malby poblíž Temešváru;

jakmile rychlý kontakt s očima post-inertních žáků

bezpečně stvrdí předpoklad,

že šanci na úkryt neskýtá už ani fikční, gramatický čas,

vykloní se z jediného okna v celé třídě,

a zatímco tužky zakreslují překlad další nepatřičné věty,

jasně vidí, jak se dole od říčního břehu odlepila

jedna z odřených školních kanoí

a do formace rozhoupaných kachen se náhle vmísí

arabeska světlých paží a jakoby už téměř lidský smích.