Konzervativnímu deníku Jyllands-Posten se sídlem na Jutském poloostrově (Jylland) se po patnácti letech opět dostává světové pozornosti. V roce 2005 pobouřil Jyllands-Posten dvanácti kresbami proroka Mohameda jak dánské muslimské obyvatelstvo, tak celý muslimský Blízký východ. Hořely dánské vlajky a hořela dánská velvyslanectví.

A v pondělí 27. ledna 2020 vyvolala nevoli Číňanů kresba čínské vlajky. Dánský kreslíř, ilustrátor knih pro děti, Niels Bo Bojesen nahradil jednu plus čtyři čínské zlaté hvězdy na rudém praporu symboly koronaviru. Na karikatuře se podobají řemdihu, okované kouli na řetěze. Deník Jyllands-Posten a celé Dánsko s ním tak rázem získaly nového nepřítele: Čínu.

↗

Sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová věcně a krátce: „V Dánsku máme svobodu slova.“ Kresba Niels Bo Bojesen, Jyllands-Posten

Pan Feng Tie, čínský velvyslanec v Dánsku, se dožaduje v dánských médiích omluvy od šéfredaktora Jyllands-Posten. Tento diplomat se však v současné době netěší velké oblibě u dánského obyvatelstva. Začátkem loňského prosince totiž odletěl na Faerské ostrovy, které jsou součástí Dánského království a snažil se tam po vzoru Donalda Trumpa vyjednávat ve stylu „něco za něco“. Feng Tie oslovil vysoce postaveného faerského politika s nabídkou, že přijmou-li Faereské ostrovy pro 5G síť Huawei, Čína jako protislužbu osvobodí faerské lososy od daní. Anebo nebude nic. Se zlou se potázal.

Šéfredaktor deníku Jyllands-Posten zcela vylučuje omluvu velvyslanci a Číňanům: „Není za co,“ říká. V Dánsku v novinách kreslíři ilustrují a komentují aktuální zprávy odjakživa. A šéfredaktor zdůrazňuje základní souvislost, úhel, ze kterého je třeba se na záležitost dívat: „Jyllands-Posten je deník pro Dány, a ne pro Číňany.“

V Dánsku stojí svoboda slova nad byznysem

Také sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová komentuje z Christiansborgu, sídla vlády, krizi věcně a krátce: „V Dánsku máme svobodu slova.“ Není co dodávat.

Dánští politici napříč politickým spektrem jsou v tomto bodu opět po patnácti letech zajedno. V Dánsku je svoboda slova a ta jako disciplína nespadá do kompetence politiků. To se naopak děje v zemích autoritářských a totalitních.

Číňané žijící v Dánsku se zlobí. Omluvu požadují i čínští turisté, z nichž někteří poskytují interview u sochy Malé mořské víly v Kodani. I muslimové v roce 2005 požadovali omluvu za uveřejnění karikatur proroka Mohameda. Marně.

Do aféry se dnes na rozdíl od tehdejší krize vložila masivně sociální media. Proti zveřejnění čínské vlajky se symboly koronaviru se už ohradilo 240 milionů Číňanů! Což na národ čítající 5,6 milionu duší působí absurdně.

Specialista na dezinformace Jevgenij Golovčenko z Kodaňské univerzity podal dánské veřejnosti informaci, že zmíněné více než dvě stovky miliónů rozzlobených čínských občanů, si pořídily účet v pondělí a až po uveřejnění kresby v Jyllands-Posten! Podezření, že účty na Twiteru vygenerovala sama čínská vláda, se nabízí, říká Golovčenko.

Ekonomické sankce

Po epizodě se zobrazením proroka Mohameda v Jyllands-Posten v roce 2005 utrpěl obrovské finanční ztráty především mlékárenský koncern Arla, který vyváží sýry a máslo na Blízký východ. Do sporu se tehdy vložila Saúdská Arábie a ta vyhlásila na dánské mléčné produkty embargo.

Omluva z dánské strany ale nikdy nedorazila ani do Egypta, ani do Sýrie, ani nikam jinam. A omluva nepřijde ani dnes Číňanům, dušuje se šéfredaktor Jyllands-Posten Jacob Nybroe.

Aféra může obchod s Čínou za třicet miliard dánských korun (asi 105 miliard českých korun) ročně jistě ohrozit. V Číně mají prasečí mor, a tak se vepřové dováží z Dánska. Přesto svoboda slova, politika a hospodářské zájmy zůstávají aspoň v Dánském království striktně a pevně nadále odděleny.