Mezinárodní hnutí DiEM25 v Praze

Jiří Karen zve na pražské setkání celoevropského hnutí DiEM25, které se pátek otevře veřejnosti. Během revolučních událostí roku 89 se lidé odhodlali pojmenovat groteskní neschopnost komunistického režimu. Dokážeme něco podobného dnes?

Od pátku 22. až do neděle 24. listopadu se v Praze koná zasedání celoevropského hnutí za demokratizaci Evropy DiEM25. Během páteční veřejné debaty budou mít návštěvníci z řad veřejnosti možnost diskutovat například s chorvatským filozofem Srećkem Horvatem či dalšími osobnostmi, které se po odborné a politické stránce zabývají transformací současného společenského systému, který podle mnohých vědců hrozí upadnout do ekologické katastrofy.

Je dnes možné iniciovat politickou alternativu, anebo jsme odsouzeni k neúspěšným pokusům řešit celoplanetární krizi ve svazujících ohrádkách zastarávajících národních států?

Budoucnost druhého nejvěčnějšího systému
Je symbolické, že se sjezd hnutí koná v Praze týden po výročí Sametové revoluce. Étos možnosti radikální a náhlé proměny zdánlivě navěky zkamenělého statu quo je jedním z nejcennějších historických dědictví pádu komunistického režimu. I ten nejvěčnější systém na vrcholu všech dějin najednou skončil. Není důvod věřit tomu, že „druhý nejvěčnější“ systém, tentokrát s názvem globální kapitalismus, už opravdu bude ten „jediný možný“. Exekuce, nedostupné bydlení, nízké mzdy – to všechno jsou symptomy reálných problémů kapitalistického systému (z nichž konec konců komunistické režimy už ve 20. století čerpaly svou legitimitu).

Historická zkušenost s uskutečněním zdánlivě nemožného nám umožňuje přemýšlet nad rámec současných debat hlavního proudu – o tom, zda výstavba dalšího betonového potrubí zachrání Českou republiku před katastrofálními následky klimatického kolapsu, či zda hromadně trávit přemnožené hraboše a podobně. Díky naší zvláštní historické zkušenosti vidíme možná lépe než jiní, jako jsou společenské systémy konstruované, a že jejich sama existence je – podobně jako císařovy nové šaty – do velké míry podepřena zejména sdílenou fantazií.

Pamela Andersonová a Srećko Horvat, jedny z nejvýraznějších tváří hnutí DiEM25. Foto diem25.org

Podobně hlavním pohonem mašinérie současného kapitalismu je přesvědčení, že společenské vztahy dnes mají tytéž vlastnosti jako fyzikální zákony. Během sametově revolučních událostí se lidé nakonec odhodlali pojmenovat evidentní neschopnost komunistického režimu. Dokážeme něco podobného nahlédnout dnes?

Stejně jako v roce 1989 se i dnes objevuje radikální ekologická kritika systému, poukazující na banalitu, že dýchat a jíst musíme všichni. Analogicky roku 1989 se tematizuje společenská nerovnost a nespravedlnost. Podobně jako v roce 1989 se o slovo hlásí nová generace v šoku shlížející na obludnost, kterou jim s povýšeným nárokem na vděk vnucují generace starší. Podobně jako v roce 1989 se probouzí Havlova občanská společnost ve formě občanských hnutí zdola, jako je právě DiEM25 či Milion chvilek pro demokracii.

Ačkoli každá historická paralela kulhá na všechny nohy, nabízí nám reflexe minulosti vysvobození z ideologických dogmat, do kterých nás zapouští rutina. Svátek nemusí být jenom dnem v kalendáři, ale má potenciál navodit nečekané. Konkrétním příkladem by mohly být současné okupační studentské stávky za klima, které překvapily snad i ty nejcyničtější vyhořelé aktivisty.

Je samozřejmě bláhové vkládat všechny naděje do jednoho hnutí či osoby, přesto je podle mého názoru hnutí DiEM25 v současné době jedním z mála mezinárodních subjektů, který reflektuje nutnost společenské transformace a dokáže formulovat účinná politická opatření. Nový zelený úděl pro Evropu, který nabízí hnutí jako jednu ze svých politických vizí, je propracovanou a promyšlenou sérií opatření, jejichž aplikace může nastartovat proces nutné revoluční evoluce.

Hypotetických překážek je tolik, že i množství lidí kdysi bojujících za společenskou transformaci už dnes často jen rezignovaně a bolestně mávne rukou. Zapomínají podle mě na to, že nejdůležitější boj se vede v rovině kolektivní imaginace, která jest doménou nevěřitelně flexibilní a proměnlivou, jak nám ukazuje právě historie.

Umožníme si věřit v tak nereálnou věc jako je humanistické pokračování naší civilizace, anebo setrváme v ignorující odevzdanosti „nějak bylo, nějak bude“ a budeme doufat, že nás systém ušetří?

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Pozvánka na diskusi Pátek, 22.Listopadu 2019, 02:32:41

Veřejná panelová diskuse spojená s víkendovým sněmem DiEM25 se koná už dnes, v pátek 22. listopadu od 18:45 na Novotného lávce. Hlavním tématem bude Zelený New Deal pro Evropu. Pozvánka na Fakebooku:
https://www.facebook.com/events/593982014705878/
říká:

Rada DiEM25 ČR, Green New Deal pro Evropu a Nadace Rosy Luxemburgové pořádají u příležitosti Celoevropské konference hnutí DiEM25, která se uskuteční ve dnech 23. a 24 listopadu 2019 v Praze, veřejnou panelovou diskusi na téma Jak zachránit EU ... a planetu?

Panelisté:
Daniela Platsch, ekonomka and politička, kandidátka koalice Evropské jaro do EP
Srećko Horvat, filosof a aktivista, spoluzakladatel DIEM25
Alena Krempaská, politoložka, Inštitút ľudských práv, Bratislava
Paweł Wargan, politický analytik, koordinátor kampaně Green New Deal for Europe
Kate Wiseman, koordinátorka Extinction Rebellion v ČR
Robin Maialeh, ekonom, vysokoškolský učitel

Diskutovat se bude mimo jiné radikální vize ekonomické a politické transformace Nový zelený úděl pro Evropu navrhující přechod ze společenského systému založeného na maximalizaci zisku několika korporací na systém zohledňující limity přírodních ekosystému a zdůrazňující nové pojetí všeobecné lidské důstojnosti.

Debata proběhne v anglickém, slovenském a českém jazyce, tlumočení zajištěno.

Všechny srdečně zveme.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.