Brno schválilo Akční plán udržitelné energetiky a klimatu. To už ale nestačí

Návrh, jak v Brně snižovat emise skleníkových plynů, budí rozpaky nejen kvůli své nedomyšlenosti a vágním požadavkům. Jeho cíl je příliš málo ambiciózní na to, aby se jeho dosažením něco reálně změnilo.

V září 2017 Zastupitelstvo města Brna na podnět Zelených schválilo přistoupení k Paktu starostů a primátorů, jehož signatáři se dobrovolně zavazují, že na svém území sníží emise CO2 nejméně o 40 procent do roku 2030 od roku výchozího (rok 2000) a zvýší odolnost města vůči lokálním dopadům klimatických změn. Přistoupením k Paktu vyvstala městu povinnost zpracovat do dvou let Akční plán udržitelné energetiky a klimatu (SECAP). Ten obsahuje výchozí emisní bilanci skleníkových plynů a plány konkrétních činností a opatření na její snížení včetně dlouhodobé vize do roku 2030.

Stojí za to se podívat, jak se jednotlivé sektory na produkci emisí v Brně podílejí a vyvíjejí. Výchozí bilance emisí CO2 v uvedených sektorech(takzvaně započtených dle metodiky) jsou k roku 2000 ve výši 2,17 milionu tun za rok. Ze započtených sektorů byla v roce 2000 největší spotřeba paliv a energie a také nejvyšší emise CO2 v obytných budovách – domech pro bydlení (45 procent) a dále v terciárním sektoru – neobecní budovy, vybavení/zařízení (40 procent). Doprava veřejná, komerční i soukromá se na emisích podílela necelými deseti procenty, veřejné osvětlení 0,9 procenta.

V letech 2000 až 2015 poklesly emise CO2 na území města o osm procent, zejména díky úsporám v obytných budovách. Mezi lety 2000 a 2005 se na snížení emisí podílel také terciární sektor, ten ale v dalších letech kvůli růstu a vzniku nových objektů navýšil spotřebu energií na úroveň roku 2000. Úspory emisí CO2 ve veřejné dopravě zase zvedl nárůst individuální a komerční dopravy. Klesala spotřeba v domácnostech, která tvoří devět procent, což je částečně způsobeno růstem lokální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, která snižuje emisní faktor na spotřebovanou elektřinu.

6336852241_968e3cf9e4_bEmise CO2 zvyšuje v Brně nárůst automobilové dopravy a energetická náročnost budov. Foto Jan Kaláb

Z provedené emisní bilance a propočtů scénářů vývoje je zřejmé, že klíčovými opatřeními k dosažení cílů Akčního plánu pro Brno by měly být výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů na území města, snížení energetické náročnosti budov (obytných i v terciálním sektoru) a omezení nárůstu individuální dopravy na komunikacích v majetku města.

Pro zpracování Akčního plánu byla vybrána společnost ENVIROS, která na něm začala pracovat ještě v minulém volebním období. Základní verzi dokumentu odevzdala k 31. 1. 2019 a mohlo následovat připomínkování.

Mezitím v říjnu loňského roku vydal Mezivládní panel pro klimatickou změnu OSN zprávu Global warming 1,5 °C, podle které se ocitáme na hraně a máme poslední šanci zabránit životu nebezpečnému rozvratu, který by nastal při oteplení nad tuto hodnotu.

V prosinci 2018 se v Katowicích konala Konference OSN o změně klimatu COP24. Mezi hlavní závěry vedoucí k dosažení cíle nepřekročit hranici oteplení o 1,5 °C patřilo, že všechny státy mají dva roky (2019–2020) na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období 2020 až 2030. V případě Evropské unie to znamená, že by měla snížit a emise lespoň o 55 procent namísto dosud platných 40 procent.

I na základě těchto zpráv na jaře brněnské Centrum experimentálního divadla zveřejnilo otevřený dopis vyzývající zastupitele města Brna k vyhlášení stavu „klimatické nouze“. K tomu ale město nepřistoupilo.

V červnu se v Brně sešli zástupci ekologických, kulturních a dalších organizací, kteří vytvořili volnou platformu Brněnské klimatické koalice. Návrh Akčního plánu budil rozpaky nejen zde. Hlavním důvodem byla řada nedodělků či nedomyšleností materiálu. V tu chvíli se zároveň ukázalo, že dosavadní cíl snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030 je nedostatečný a je třeba ho navýšit.

Nejen členové koalice, ale I řada odborníků tak stála před rozhodnutím, jak se k navržené podobě plánu postavit. Požadavek na přepracování by způsobil další zdržení projektů na snížení emisí CO2. Proto byla zvolena varianta plán připomínkovat a zároveň připravit druhou výzvu k vyhlášení stavu klimatické nouze a přijetí ambicióznějších cílů. Ty by měly být nastavené tak, aby odpovídaly nejnovějším politickým závazkům a vědeckým doporučením.

Prvního října tak byl opřipomínkovaný Akční plán schválen. V rámci Týdne pro klima pak členové Brněnské klimatické koalice zveřejnili druhou výzvu. V ní požadujeme, aby Zastupitelstvo města Brna vyhlásilo stav klimatické nouze a cíle plánu navýšilo. Výzvu může může každý Brňan podpořit svým podpisem. Ve chvíli, kdy se sejde 2500 podpisů občanů města Brna, bude muset tuto výzvu projednat Zastupitelstvo města Brna.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.