Církve proti antisemitismu hodnověrně?

Označovat kritiky státu Izrael za antisemity je odporným úskokem, který celkově znevěrohodňuje snahu Ekumenické rady církví stavět se antisemitismu.

Ekumenická rada církví České republiky zastupující jedenáct křesťanských církví z celkem dvaačtyřiceti v Česku registrovaných náboženských organizací, a tedy odhadem mezi jedním až dvěma procenty českých obyvatel vydala v posledních dnech vyjádření, jímž se distancuje ode všech podob antisemitismu.

Odvolává se na hlubokou provázanost křesťanů s historií, kulturou a duchovní tradicí židovství. Hlásí se k tomu, že se Židy sdílí nejen víru v jediného Boha, ale i hebrejskou Bibli, která je pro křesťany Starým zákonem tvořícím čtyři pětiny jejich závazného biblického textu. Federace židovských obcí je od počátku současné Ekumenické rady církví v ní v pozici pozorovatele spolu se třemi dalšími malými křesťanskými církvemi.

Je chvályhodné, že se církve dokázaly postavit čelem k protižidovským textům Nového zákona, např. „Hle, dávám do tvých rukou ty, kdo jsou ze synagógy satanovy; říkají si židé, a nejsou, ale lžou.“ Tento text Zjevení Janova, poslední knihy Nového zákona a celé Bible je hojně používán antisemity. Kniha Andrewa C. Hitchcocka „Synagoga satanova“ (v českém překladu 2016) má podtitul „Tajná historie světové židovské dominance“.

Křesťanský antisemitismus je spíše náboženský než rasový. Avšak i nacisté přijímali seznamy lidí do transportů za nacistické genocidy podle členské evidence židovských náboženských obcí.

Další slova hanebného textu v knize Zjevení Janovo říkají, že si Bůh tyto příslušníky satanovy synagogy zamiloval. Je tam však podmínka, že přijdou a padnou k nohám vůdce křesťanské církve ve Filadelfii. Znamená to, že jsou akceptováni, jen když konvertují?

Křesťané se distancovali od svých pramenů a od své protižidovské minulosti už dávno před tím, než se vyslovila Ekumenická rada církví. Již na začátku devadesátých let židovští a křesťanští představitelé spolu založili občanské sdružení pod názvem Společnost křesťanů a Židů. Její činnost však v současnosti bohužel uvadá. Projevuje se nejvíc časopisem Revue křesťanů a Židů, který se však bohužel veřejně neprodává. Je širší veřejnosti dostupný spíše v některých knihovnách.

Původně československá a dnes česká Společnost křesťanů a Židů představuje zřejmě se souhlasem svých židovských i křesťanských členů jinou koncepci vztahů než například spolek Křesťanské vyslanectví Jeruzalém. Pokouší se o informační a vzdělávací zápas i proti té formě antisemitismu již představuje současný antiislamismus, někdy označovaný též jako islamofobie. Vidí riziko odporu vůči semitské kultuře židovské i arabské a zahrnuje do dialogu a spolupráce také muslimské členy.

Je pochopitelné, že Ekumenická rada církví České republiky svůj kritický postoj k antisemitismu konkretizuje. Týká se mimo jiné tragické historické genocidy Židů nacistickým režimem za spolupráce například klerikálního a fašistického režimu Slovenského státu v létech 1939-1945. Na památku obětí šoa vznikla tradice červených střed se společnou modlitbou, průvodem a červeným nasvícením bohoslužebných staveb. S pokračováním tohoto programu se počítá nadále.

Kéž by se při vzpomínání na oběti kromě takřečeného holocaustu myslelo i na oběti dřívější, například na drastická opatření proti Židům a muslimům při vzniku španělského království od r. 1492 za vlády Ferdinanda II. Aragonského a Isabely Kastilské. Křesťanská veličenstva, jak je nazval tehdejší papež Sixtus IV. dali Židům a muslimům jen dvě možnosti: nechat se pokřtít nebo odejít ze země. Ti, kdo formálně přijali křest, ale tajně praktikovali své původní náboženství, byli krutě stíháni inkvizicí.

Dominik Duka, zakládající člen Společnosti křesťanů a Židů dnes veřejně obdivuje tento brutální režim a jeho dvě hlavy. Své nenávistné postoje vůči muslimům nijak nezastírá. Římskokatolická církev však není členskou církví Ekumenické rady církví. Má v ní statut člena přidruženého. Jak se slučuje aktuální odmítnutí antisemitismu s touto politikou, je velká otázka.

Za zvláštní pozornost stojí závěr nového dokumentu: „Víme, že v některých evropských zemích dochází k enormnímu nárůstu projevů antisemitismu ať už v jeho klasické podobě, nebo ve formě takzvaného nového antisemitismu, který má kořeny v izraelsko-palestinském konfliktu.“

Za antisemitismus se vydává nesouhlas s politikou státu Izrael, například s jeho dosavadní vládou Benjamina Netanjahu. Tento politik byl několikrát za svého působení vyšetřován z korupce a majetkových deliktů. Netanjahu označil maďarského konzervativně nacionalistického premiéra Viktora Orbána za opravdového přítele Izraele. Zřejmě mu nevadí Orbánův veřejný obdiv k válečnému vůdci, maďarskému spojenci nacistické říše Miklósovi Hortymu ani antisemitské narážky při hanobení amerického filantropa maďarského a židovského původu George Sorose.
    
Netanjahu označil maďarského konzervativně nacionalistického premiéra Viktora Orbána za opravdového přítele Izraele. Repro DR

V kritice dosavadní izraelské vlády a izraelské politiky občansky nerovnoprávného postavení izraelských Arabů a Palestinců (například podporující stavbu židovských osad na okupovaném palestinském území), se lze spojit se Židy, například s většinou amerických Židů, s rabíny se sdružení Rabbis for Human Rights nebo se členy vloni v létě založené zdejší větve sdružení Židé za spravedlivý mír, kteří tuto pravicovou, autoritativní politiku kritizují spolu s ostatními Evropany a Američany. Je odporným úskokem označovat tyto lidi za antisemity.

Ona hrstka křesťanů zastoupená Ekumenickou radou církví si mohla vzpomenout na své principy a měla svou nanejvýš žádoucí kritiku antisemitismu spojit s obhajobou muslimů a křesťanů, kteří jsou v regionu ovládaném izraelskou mocí v pozici slabších. Západoevropští křesťané dovedou propojit přátelskou spolupráci se Židy s kritikou imperiální, násilné politiky izraelské konzervativní, nacionalistické, autoritativní pravice. Čeští křesťané, kteří jsou sami ve své zemi zanedbatelnou minoritou, ale těší se mimořádným privilegiím od zdejších politiků, by mohli mít vůči těm, kdo tahají v Izraeli za kratší konec provazu, více pochopení.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Nový antisemitismus Středa, 25.Září 2019, 08:23:29

je tématem křesťanů i v Německu.

https://www.ekd.de/antisemitismus-30965.htm

https://www.katholisch.de/artikel/17295-aktion-gegen-antisemitismus-berlin-traegt-kippa

https://www.evangelisch.de/inhalte/147814/15-12-2017/kirchen-alarmiert-ueber-zunehmenden-antisemitismus

https://www.evangelisch.de/inhalte/156671/13-06-2019/kirchentag-startet-kampagne-gegen-antisemitismus

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Kohn při četbě DR: Středa, 25.Září 2019, 09:51:39

"Koukaj, Roubíček, kritizujou tu křesťany, píšou dokonce už i vo těch jejich odporných úskocích..."
"Proboha, Kohn, a já myslel, že odporně úskočný jsme jenom my Židi!"

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.