Slovenská chemička Duslo Šaľa z holdingu premiéra Andreje Babiše se vloni dostala do finančních problémů. Vysvětluje to vysokými cenami zemního plynu. Výroční zpráva holdingu popisuje, jak banka proto chemičce překlasifikovala dlouhodobý úvěr na krátkodobý. Jinak řečeno banka chce půjčené peníze zpět rychleji. Chemička totiž porušila smluvní finanční podmínky navázané na výsledky hospodaření v poměru k úrovni zadlužení.

Úvěr, který Duslo čerpalo, činil ke konci loňského roku 112,5 milionů eur, tedy přes 2,8 miliardy Kč. Porušení smluvních podmínek spočívá v tom, že společnost přestala tvořit dostatečný zisk. Právě kvůli nízkým výdělkům chce nyní banka své peníze zpět rychleji.

„V současné době probíhá příprava dodatku úvěrové smlouvy, jehož předmětem je úprava podmínek smlouvy. Dne 15. 5. 2019 všichni věřitelé vyjádřili souhlas s neplněním finančních ukazatelů,“ stojí ve výroční zprávě Agrofertu. Ve výroční zprávě Dusla se dále píše: „V roce 2019 bude společnost jednat o prodloužení splatnosti existujících krátkodobých úvěrových linek.“

Není náhoda, že ve stejném období se za kulisami odehrává pokus zachránit Duslu každoroční úlevu z platby za elektřinu ve výši sedm milionů eur — chemička si nemůže v dané situaci dovolit ztrácet další prostředky. A výhody se Babišově firmě nepokouší zařídit nikdo jiný než Maroš Kondrót, jeho dávný kolega z Petrimexu, slovenského předrevolučního podniku zahraničního obchodu, kde současný český premiér zahájil svou profesní kariéru. A jehož vytunelováním dal vzniknout Agrofertu.

Že se nejedná o nijak malou částku, lze ilustrovat jiným údajem z výroční zprávy. Duslo mělo vloni 2001 zaměstnanců. Měsíční mzdové náklady uvádí výroční zpráva ve výši 4,9 milionů eur.

Klička, kvůli které slovenské domácnosti sponzorují byznys českého premiéra

Slovenský zákon o regulaci v síťových odvětvích stanovuje, že spotřebitelé a firmy platí k ceně elektřiny tarif za provoz elektrického systému. Jde de facto o příspěvek do rozvoje obnovitelných zdrojů energie a na pálení tržně neudržitelného slovenského uhlí, konkrétně šestadvacet eur na megawatthodinu.

Průměrnou slovenskou domácnost to ročně přijde na zhruba osmdesát eur. Velké průmyslové podniky si ovšem vymohly v minulých letech z tohoto tarifu slevu s odkazem na to, že je drahá elektřina znevýhodňuje na trhu.

Pomiňme pro tuto chvíli, že v kontextu stále závažnějších dopadů klimatické krize by bylo logičtější největší spotřebitele energie finančně „motivovat“ k tomu, aby ekologizovali svůj provoz. Čili spotřebu elektřiny — zejména z fosilních paliv — zvláště danit, a nikoli na ni poskytovat úlevy.

Každopádně nejen na Slovensku je k tomu zatím daleko. A tak čtveřice privilegovaných společností získala na tarif za provoz elektrického systému od slovenského státu slevu devadesát procent. Konkrétně se jedná o hliníkárnu Slovalco z Žiaru nad Hronom, výrobce feroslitin OFZ z Široké, chemičku Fortischem v Novákoch a konečně o Duslo Šaľa z holdingu českého premiéra.

Babišovo Duslo si tak ročně přišlo na zmíněnou slevu ve výši sedm milionů eur. O co se zlevnilo této čtverce, o to více zaplatí zbytek odběratelů elektřiny, včetně domácností. Platilo to tak minimálně od roku 2013 a vyvolené firmy díky tomu ušetřily desítky milionů eur.

Tomu však má být od letoška konec. Evropské Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014—2020 k podpoře ve formě snížení financování energie z obnovitelných zdrojů říkají, že členské státy musí od 1. ledna 2019 zajistit: „…že je výběr příjemců prováděn na základě objektivních, nediskriminačních a transparentních kritérií a že je podpora v zásadě udělována stejným způsobem všem soutěžitelům v tomtéž odvětví, pokud jsou v podobné konkrétní situaci.“

Jak ale upozorňuje slovenský poslanec za stranu Sloboda a solidarita Karol Galek, Duslo se do první čtveřice podniků s nárokem na úlevu z platby zmíněného tarifu dostalo v rozporu s touto podmínkou. V energetické náročnosti provozu se zdaleka nepohybuje do čtvrtého místa mezi průmyslovými podniky na Slovensku.

K úlevě mu pomohlo poněkud zvláštní — diskriminační — pravidlo, které říká, že na úlevu mají nárok pouze ti, kdo jsou připojeni do státní přenosové soustavy. A to jsou shodou okolností právě ony výše zmíněné čtyři firmy.

Pravidlo přitom nijak nesouvisí s věcnou podstatou celé záležitosti — tedy s pomocí podnikům s největší energetickou náročností. Vše nasvědčuje tomu, že jde prostě pouze o způsob, jak ulevit Babišovu Duslu od dalších nákladů. „Diskriminují se tím pádem všichni, kdo mají vyšší energetickou náročnost, avšak jsou připojení na distribuční úrovni,“ vysvětluje Karol Galek.

V podstatě jen vracím, co omylem vypadlo

Z toho plyne, že kvůli evropským Pokynům pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014—2020 by Duslo mělo o sedmimilionovou účelově vymyšlenou slevu přijít. Na scéně se ovšem objevuje poslanec vládního Smeru Maroš Kondrót — zmíněný Babišův exkolega z Petrimexu — s novelou, která má de facto zachovat stávající stav.

Návrh jde v září do druhého čtení. A byl to právě opoziční poslanec Karol Galek, kdo na jeho iniciativu a její souvislosti upozornil.

Kondrót pokus přihrát Duslu výhody popírá. V minulosti už ale přispěchal Agrofertu na pomoc již dvakrát. Poprvé, když před pěti lety z jeho iniciativy Duslo přišlo k daňovým prázdninám ve výši skoro šedesát milionů eur. Podruhé, když se pokusil prosadit novelu takzvaného „protischránkového zákona“.

Na Slovensku, na rozdíl od České republiky, existuje veřejný registr partnerů veřejného sektoru. Jde o registr, v němž organizace Transparency International našla dokumenty označující Andreje Babiše jako jednoho z konečných uživatelů výhod činnosti Agroreftu — tedy jeden z důkazů usvědčující Andreje Babiše z porušení zákona o střetu zájmů.

Kondrótova novela požadovala masivní snížení sankcí v případě, kdy firma neuvede skutečného majitele. Po kritice ze strany opozice a občanské společnosti ji poslanec stáhl.

Maroš Kondrót se pochopitelně podezřením, že jde na ruku firmě bývalého kolegy, brání. V rozhovoru pro slovenský Denník N také tvrdí, že mu spornou novelu „posunulo ministerstvo hospodářství, ale vypracovali to odborníci z Úřadu pro regulaci síťových odvětví a pro něj (určuje ceny energií) je to dost důležité, protože co omylem vypadlo minulý rok, to nyní v podstatě vracím“.

Od června 2017 je předsedou slovenského Úřadu pro regulaci síťových odvětví Ľubomír Jahnátek. Ten byl v minulosti ministrem hospodářství a místního rozvoje i ministrem zemědělství za SMER. Především však býval ředitelem pro strategii v Duslu.

Jedná se o typický příklad základní podnikatelské strategie Agrofertu — ohýbání veřejné politiky ve svém finančním zájmu. Jak jsme upozornili v analýze výroční zprávy pro loňský rok, paradoxním důsledkem Babišova politického angažmá je, že se firma ocitla pod mnohem pozornějším dohledem médií a občanské společností — tím pádem se mu pro podobné triky zužuje prostor. Na příkladu účelové podpory Dusla se ukáže, zda už to platí i na Slovensku.