Dnešní oteplování je jiné než minulá a je to kvůli emisím, ukázaly další studie

Tři před nedávnem zveřejněné studie z různých pohledů dokládají, jak moc se současný teplotní nárůst liší od dřívějších výkyvů. Na lidském zavinění se dnes shoduje přes 90 procent vědeckých materiálů publikovaných k tématu.

(josp)

06.08.2019 13:37

A121

Dřívější teplotní výkyvy nastupovaly výrazně pomaleji a zasahovaly vždy jen část planety. Foto Isabel Corthierová, ChB

Současné oteplování je jiné, než byla jakákoliv další změna klimatu za posledních dva tisíce let – je mnohem rychlejší, více dramatické a na rozdíl od všech ostatních zasahuje celou planetu. Poukazují na to souběžně další tři vědecké studie, jejichž shrnutí byla publikována nedávno v prestižních časopisech Nature a Nature Geoscience. Základní informace o nich přinesl také britský Guardian.

Autoři příslušných výzkumů se zabývali porovnáváním současného trendu se všemi ostatními teplotními výkyvy známými z lidské historie od dob starověku – například s takzvaným středověkým klimatickým optimem či následující „malou dobou ledovou“.

Pracovali přitom s daty získanými ze vzorků z ledu, stromů či sedimentů. Ve všech třech případech bylo výsledkem zjištění, že zkoumané klimatické jevy nikdy nezasahovaly více než polovinu planety, probíhaly oproti dnešku relativně pomalu a nikdy nebyly tak silné.

Podle spoluautora jedné ze studií, profesora Stefana Brönnimanna z univerzity ve švýcarském Bernu, vyvrací výzkum častý argument, že „klima se měnilo vždy“, a současné oteplování by tak mohlo být přirozeným výkyvem.

Stejně jako drtivá většina vědců, kteří se problémem zabývají, má i Brönnimann za to, že za nevídaným posunem teplot v posledních několika desítkách let stojí emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti. „Už o tom není pochyb, totéž bylo dokázáno v mnoha dalších studiích zkoumajících různé aspekty klimatického systému prostřednictvím různých metod a souborů dat,“ uvedl pro Guardian.

Malá doba ledová a argument sopkami
Konkrétní shrnutí z jednotlivých studií nabízejí krom zmíněného závěru také několik názorných podrobností. První studie například dokládá, že takzvaná malá doba ledová dosahovala vrcholů postupně v patnáctém století v Pacifiku, v sedmnáctém století v Evropě a v devatenáctém století pak jinde. Naproti tomu dnešní oteplování zasahuje od konce dvacátého století celou planetu, rekordy padají rok za rokem po celém světě (v Evropě letos například v Británii, Belgii, Francii, Německu, Lucembursku i Nizozemsku).

Druhá studie se zase specificky zabývá faktorem vulkanických erupcí. Ty měly podle jejích závěrů na svědomí relativně chladné období a většinu silných teplotních výkyvů před druhou polovinou dvacátého století.

Třetí materiál se pak věnuje dramatičnosti oteplování posledních desetiletí celkově a důvodům, proč jej nelze vysvětlit jinak, než vlivem emisí skleníkových plynů.

„Tento výzkum by měl konečně znemožnit popíračům klimatických změn tvrdit, že aktuálně pozorované koherentní celosvětové oteplení může být součástí přírodního cyklu. Dokazuje totiž, jak obrovský je kontrast mezi regionálními a lokálními změnami klimatu v minulosti a skutečně globálními účinky antropogenních emisí skleníkových plynů,“ uvedl k poslední studii pro Guardian Mark Maslin, profesor klimatologie na University College London.

Shoda už takřka stoprocentní
Mezi vědci zabývajícími se klimatem je shoda na atropogenním původu pozorovaného růstu teplot – tedy na tom, že za něj zodpovídají především emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů produkované lidskou činností – prakticky úplná již řadu let. Známá studie týmu vedeného Johnem Cookem zveřejněná v časopise Environmental Research Letters kvanitfikovala již v roce 2013, že atropogenní původ oteplování konstatuje na 97 procent všech recenzovaných vědeckých výzkumů na toto téma, publikovaných mezi lety 1991 a 2011. Následující aktualizace o tři roky později, která zahrnula závěry studií i soudobé vědecké literatury, kvantifikovala míru shody na 90-100 procent.

Britský Guardian připomíná, že v anglosaském prostředí zpochybňují konsensus především think-tanky napojené finančně přímo na fosilní průmysl – kupříkladu instituce jako Heartland Institute nebo Competitive Enterprise Institute dostávají na svou publikační a propagační práci finance z Amerického sdružení výrobců paliv a petrochemikálií či nadací spojených s bratry Kochovými.

Právě Competitive Enterprise institute v poslední době vyvíjí podle zpravodajů nátlak na NASA, aby zmínku o Cookvě studii o vědecké shodě na lidském vlivu na klima stáhla ze svého webu. Zmínky o změnách klimatu se snaží z vládních webů a materiálů postupně odstraňovat také vláda prezidenta Trumpa, která upírá podporu výzkumu klimatických změn obecně.

Už tak nevýrazná skupina pochybujících o vlivu emisí ve vědecké obci se přitom stále zmenšuje. Sám Cook uvádí, že již na konci periody, kterou zkoumal, byla shoda blízká sto procentům: „V roce 2011 překračovala vědecká shoda 99 procent,“ píše doslova.

Protože výzkum přinesl od roku 2013 ještě další důkazy, a celý svět navíc zažívá intenzivní extrémní počasí a vlny veder, posouvá se dle Cooka i postoj široké veřejnosti. „Dobrou zprávou je, že veřejnost začíná vědecký konsensus chápat,“ uvádí Cook a průzkumy veřejného mínění jeho slova potvrzují.


Další informace:
The Guardian 'No doubt left' about scientific consensus on global warming, say experts
The Atlantic No Climate Event in 2,000 Years Compares to What’s Happening Now
BBC News Climate change: Current warming 'unparalleled' in 2,000 years
National Geographic Most Americans now worry about climate change—and want to fix it


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Středa, 7.Srpna 2019, 12:57:16

Teď už je to stejně jedno...

Klimatická změna začala nabírat obrátky a ta gradace je hrůzostrašná a překonává i ty nejdivočejší černé sny.
Přesto kromě konferencí a drobností nejsme schopni v globálu udělat nic.

Jestli se o první zprávě panelu IPCC říkalo, že je "alarmistická", ta šestá, která se blíži, bude apokalyptická.

První zprávu reálný vývoj ještě překonal.

V tom máme štěstí - apokalypsu jen tak netrumfneš.
Akorát jsme v hajzlu...

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pořád je co zachraňovat Středa, 7.Srpna 2019, 13:55:11

Podle mě právě naopak -- i když je jasné, že to bude bolet, ať tak nebo tak, mezi důsledky oteplení o tři, o čtyři nebo o šest stupňů je zatracený rozdíl. A taky záleží na tom, kdy a jak rychle se začneme plnohodnotně připravovat... podle mě má tedy naopak smysl bojovat o každou desetinu stupně, o každé jednotlivé opatření na uchování struktury půdy, záchranu biodiverzity, zadržení vody v krajně apod.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.