O víkendu se konají eurovolby. O výsledku rozhodne i účast

Jan Kašpárek

Příští pátek a sobotu se v České republice konají volby do Evropského parlamentu. O jednadvacet mandátů se utká celkem devětatřicet politických subjektů. Průzkumy předpokládají vítězství ANO, velké naděje si dělají i Piráti.

Koncem příštího týdne čekají Českou republiku volby do Evropského parlamentu. O přízeň voličů a jednadvacet mandátů se uchází rekordních devětatřicet politických stran a hnutí. Volební průzkumy předvídají vítězství vládního ANO premiéra Andreje Babiše, do popředí se ale dere i ODS a především Piráti. Oproti tomu pro levici se příjemné překvapení pravděpodobně nechystá.

Řadu stran do voleb vedou současní europoslanci. Rovnou dvě členky Evropského parlamentu stojí v čele kandidátky ANO: místopředsedkyně klubu ALDE Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nestr. za ANO).

Kampani Babišova politického hnutí vévodí apel na národní suverenitu a „silné Česko“. Pod heslem „Česko ochráníme — tvrdě a nekompromisně“ slibuje výraznou reformu Evropské unie, která by se měla zaměřit na omezení unijních pravomocí v sociální či daňové oblasti. Zemědělská politika by podle ANO měla být naopak společná.

Babišovo politické hnutí se znovu snaží využít i téma migrace. „Vnější hranice Evropské unie musí být naprosto neprostupná pro ilegální migraci, to je jedním z našich prioritních cílů. Budeme důsledně trvat na potírání nelegální migrace, převaděčství a obchodu s lidmi. O tom, kdo do jakéhokoli státu Evropské unie přijde, nesmějí rozhodovat převaděči ani umělé kvóty, ale suverénní státy,“ píše ANO v programu.

Do otevřeného konfliktu s ANO v evropských volbách vstoupili především Piráti. Ty do Evropy vede Marcel Kolaja, propagátor svobodného softwaru, který slibuje mimo jiné boj proti korporátnímu lobbingu v Evropském parlamentu, důsledné zdanění nadnárodních digitálních gigantů či ochranu životního prostředí.

Část pirátského programu se přímo dotýká problémů kolem dotační politiky, a tedy i Babiše. Strana prosazuje například finanční limity pro dotace zemědělským koncernům a systém, ve kterém by „dotace byly podmíněny šetrným přístupem ke krajině a podporovaly rozvoj venkova, ne obřích agrokorporací“.

Piráti se ale drží i svých tradičního témat transparentnosti a obrany svobodného internetu. Chtějí se také postavit autoritářským tendencím v Evropě či hájit zájmy lidí zaměstnávaných přes pracovní agentury. Programový konflikt se ale ve veřejném prostoru jako již tradičně prakticky vůbec nerozvinul.

Na pravici si změří síly proveropské subjekty s euroskeptickou ODS

První příčky ve výsledcích voleb se chystá zaujmout i ODS v čele s europoslancem a vedoucím kandidátem evropské Aliance Konzervativců a reformistů Janem Zahradilem. V Evropském parlamentu chce prosazovat především posílení pravomoci jednotlivých států a zeštíhlení evropského právního systému. „Za naprosto zásadní považujeme boj proti zbytečné byrokracii,“ píše ODS ve svém Evropském desateru.

Pro občanské demokraty je důležité i odbourávání bariér pro volný trh, stejně jako zachování práva veta členských států v daňových otázkách. ODS ale také chce zprůhlednit dotační systém a vyřadit z něj velké nadnárodní koncerny.

Hned tři europoslanci vedou další středopravicovou kandidátku: Spojence pro Evropu tvořené především silami TOP 09 a STAN. V čele Spojenců stojí nejznámější z nich, předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Široká koalice zahrnuje kromě dvou hlavních subjektů i patnáct menších politických stran a hnutí. Mezi těmi jsou především regionální uskupení jako Fórum Jihlava, ale nechybí ani Zelení či Liberálně ekologická strana.

„Česká republika je nezpochybnitelně hodnotově, kulturně, historicky a ekonomicky ukotvena v Evropské unii. Vážíme si stabilního geopolitického prostoru, který se dokázal vypořádat s řadou krizí, které v minulosti končily válečnými konflikty. Cítíme zodpovědnost za to, že tato hodnota bude i nadále zachována,“ uvádí koalice v programu své hodnotové vymezení.

Jako další priority se koalice zmiňuje o podpoře malých a středních podniků, rozvoji digitalizace, ale i snahu o omezování emisí skleníkových plynů a přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Ekologický ráz programu doplňuje i snaha o zavedení systému zálohovaných obalů a omezení spotřeby plastů.

Zapojení Zelených do široké koalice provázela rozjitřená diskuse. Někteří příznivci strany poukazovali na to, že jsou Spojenci pro Evropu pro zelené příliš pravicoví. Vedení oponovalo tím, že je program koalice environmentálně laděný, stejně jako potřebou jít do voleb v rámci silnějšího uskupení. Členů Zelených nakonec kandiduje pět, z toho čtyři v dolní polovině kandidátky. Pátou pozici získal předseda strany Petr Štěpánek.

S proevropským a do jisté míry i ekologickým programem přichází i KDU-ČSL, které ovšem na rozdíl od Spojenců předvolební průzkumy nepřisuzují ani deset procent hlasů. Lidovce vede do Evropského parlamentu europoslanec a předseda evropského legislativního výboru Pavel Svoboda.

Sliby KDU-ČSL se od ostatních stran liší především jednoznačně konzervativním přístupem k některým tradičně ožehavým tématům. Lidovci tak v programu například odmítají „prosazování genderové ideologie, popírání rozdílných rolí muže a ženy a snižování významu mateřství ve prospěch zaměstnanosti“. V rámci rodinné politiky ale chtějí také zavést podporu částečných či flexibilních úvazků pro rodiče.

Navzdory dílčím rozdílům by všichni zvolení poslanci obou kandidátek působili v dlouhodobě nejsilnějším klubu v EP, Evropské straně lidové. Výsledky pravicových stran napoví nejen leccos o jejich vyhlídkách v domácí politice, ale taky ovlivní, jaký tón bude v hlasech česká pravice o evropské politice zastoupen nejsilněji: zda euroskeptická ODS, proevropští pravicoví centristé z TOP 09 a STAN, anebo konzervativní KDU.

Tradiční levice svede souboj na hranici volitelnosti

ČSSD své čtyři mandáty z minulých evropských voleb zřejmě neobhájí. Pod vedením europoslance Pavla Poce sice sestavila poměrně progresivní kandidátku s požadavkem „férové Evropy“, předvolební průzkumy jim ale zatím příliš vyhlídek nadávají.

Dubnová data Centra pro výzkum veřejného mínění slibovala sociálním demokratům osm a půl procenta, agentura Kantar dává ČSSD jedenáct procent a obsáhlý průzkum Medianu dokonce pouhou polovinu bodu nad pětiprocentní hranicí pro získání alespoň jednoho mandátu. Podobně jako ANO si i sociální demokraté přejí co nejvyšší účast, při které by jejich příznivci vyvážili motivovanější voliče liberálního středu a pravice.

ČSSD zkouší voliče přesvědčit nejen tradičními levicovými tématy vize sociálně citlivé Evropské unie, ale také poměrně ekologickým laděním. Poc se tématu v Evropském parlamentu věnoval, mezi jiným zejména ochraně vody. „Ochrana vody v Evropské unii může být možná nejpřísnější na světě, stále to však není dost. Bohužel existuje příliš velké množství zdrojů znečištění, kterými ohrožujeme evropské i české vodní zdroje a vlastně i sami sebe,“ řekl před časem v rozhovoru pro Echo24.

KSČM agentury a sociologové vesměs předpovídají, že získá šest až deset procent hlasů. Podle Medianu nemají téměř koho mobilizovat, protože jejich volební potenciál takřka nepřekračuje nejpříznivější průzkumy.

Komunisté ale letos přišli s nebývale moderní kampaní, ve které nechybí profesionálně zpracovaný web či mladí kandidáti. Průměrný věk první pětky se oproti minulým evropským volbám snížil o zhruba dvacet let. Kandidátka KSČM pod vedením europoslankyně Kateřiny Konečné prosazuje vizi socialistické reformy Evropské unie a snaží se nabízet alternativu k liberálnímu i nacionalistickému pojetí Evropy.

„Věk není sám o sobě deviza, deviza je program. Lidé na kandidátce jsou sice mladší, ale kormidlo jsme neotočili, stále je to poctivá KSČM pro pracující. Změnila se jedině forma komunikace, která předtím nebyla šťastná. Myšlenky nyní sdělujeme lepší formou. Tomu omlazení pomohlo. Vím, že nyní můžeme oslovit i mého vrstevníka, tedy třicetiletého pracujícího,“ řekl k probíhající kampani Deníku Referendum kandidát KSČM s číslem tři, Artom Korjagin.

Národovců kandiduje mnoho, jsou ale roztříštění. Stejně jako nezávislí

Tažení na Brusel letos zahajuje nebývalé množství krajně pravicových a nacionalistických stran či hnutí. Jediný takový subjekt, který má ale reálnou šanci uspět, je SPD Tomia Okamury, kterou do voleb vede bývalý ředitel psychiatrické nemocnice Bohnice a ministr zdravotnictví za ČSSD Ivan David. Ten na jednu stranu odmítá nálepku SPD coby extrémistického hnutí, na stranu druhou v souladu s linií SPD verbálně útočí na islám, neziskové organizace či liberální občany protestující proti vládě.

Zatímco SPD přisuzují předvolební průzkumy od pěti do deseti procent hlasů, ostatní národovecké subjekty se do statistik prakticky nedostaly. Figurují mezi nimi například Rozumní v koalici s Národní demokracií antisemity Adama B. Bartoše či Sdružení pro republiku vedené Miroslavem Sládkem, který na kandidátce sám sebe tituluje jako „bojovníka proti bezpráví a totalitě“.

Kandidátku sestavili i někteří současní europoslanci, kteří se odtrhli od své domovské strany. Těmi nejvýraznějšími je politické hnutí HLAS místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky (nyní nestr. za ANO) a Evropa společně Jaromíra Štětiny (nyní nestr. za TOP 09). Oba subjekty jsou proevropsky a liberálně laděné.

Především HLAS má alespoň teoretickou možnost uspět. Jeho volební potenciál několik agentur odhaduje nad pět procent, byť na základě údajů tak malého počtu respondentů, že je nutné počítat s výraznou odchylkou. Podle nového a údajně přesnějšího modelu Medianu se Teličkovo uskupení chystají volit necelá dvě procenta lidí.

Do voleb se chystají i zcela satirické subjekty. Je to především kandidátka „ANO, vytrollíme europarlament“ vedená youtuberkou Lucií Schejbalovou. Z dalších netradičních profesí se o přízeň voličů uchází i kouzelník či imitátor Václava Havla. O „vytrollení“ europarlamentu se kandidáti pokusili již jednou, a to ve studentských volbách pořádaných organizací Člověk v tísni. Při těch se umístili na třetím místě s deseti a půl procenty hlasů.

Evropský parlament Čechy příliš nezajímá

Volby do Evropského parlamentu se dlouhodobě potýkají s nízkým zájmem občanů, ze kterého vyplývá větší šance na zvolení pro kandidáty stran, které by jinak neuspěly. V roce 2014 přišlo v České republice k urnám pouze 18,2 procenta voličů. Podle průzkumů agentury STEM se přitom volit chystalo kolem třiceti procent lidí. Téměř sedmdesát procent dotázaných nedokázalo jmenovat ani jednoho europoslance.

Nízká účast znepřesňuje i předvolební průzkumy. Ty v důsledku malého počtu skutečných voličů nabírají větší odchylku a mimoděk přejí stranám s pasivními příznivci. „Modely počítané z většího množství respondentů systematicky nadhodnocují strany s méně angažovaným elektorátem,“ vysvětlil před časem problém sociolog Daniel Prokop portálu iRozhlas.cz.

Při minulých volbách do Evropského parlamentu kandidovalo osmatřicet politických subjektů. Uspělo jich nakonec sedm v čele s ANO, koalicí TOP 09 a STAN i ČSSD. První tři kandidátky získaly shodně po čtyřech mandátech a nedělily je od sebe ani dvě procenta hlasů. KSČM stejně jako KDU-ČSL získala tři křesla a ODS dvě. Těsně nad hranici pěti procent se probojovali i euroskeptici ze Svobodných, za které usedl v Evropské parlamentu Petr Mach.

Deník Referendum v příštím týdnu přinese profily několika kandidátek. A v sobotu chystá i tradiční online zpravodajství ze sčítání hlasů.