Čeští nukleární fandové

Po zdařilém vystoupení českých zástupců na odzbrojovacím summitu jsme se zařadili i mezi fanoušky jaderného zbrojení. Je podpora jaderného arzenálu v Evropě tím, co chceme od našich politiků?

Vyslechl jsem před lety rozhovor dvou zahraničních studentů. Bavili se o studiu i o svých pocitech z Čech. S neskrývanou ironií říkala dívka chlapci: „Tak jsem si doteď myslela, že nejchytřejší na světě jsou Američani.“ Chlapec se usmál. „Ale nejsou,“ pokračovala. „Nejchytřejší na světě jsou Češi,“ uzavřela sarkasticky a on souhlasně pokýval hlavou. Vykulil jsem na ně oči, jim došlo, že jsem rozuměl, a tak se přesunuli do jiné části tramvaje.

Vzpomenu si na to vždy, když naši politici nebo jiné celebrity poučují svět o tom, jak by to správně mělo být. Je jedno, že pořádně nevíme, co sami se sebou, že nám doma mizejí miliardy a že se dvacet let potácíme od ničeho k ničemu. Hlavně že máme na Hradě papaláše, z nichž jeden volal po humanitárním bombardování a druhý varuje svět před diktaturou občanských aktivit a popírá změnu klimatu. Vypadá to, jako bychom na mezinárodním poli chtěli předstihnout i zatím nejznámější českou postavu – Švejka. Jenže lidem ve světě asi nevysvětlíme, že naše mezinárodní vystupování je v souladu s geniálním haškovským dílem a my si tu volíme politickou reprezentaci podle toho, jestli v absurdních povídačkách předstihne onoho světoznámého vojáka.

Poslední podařený kousek pro-nukleární propagandy se povedl zástupcům současné vlády široké koalice, kterou po švejkovsku nazýváme úřednickou. Druhořadá politická nomenklatura a bývalí správci úřednických pašalíků teď jezdí po světě, tváří se jako domovníci zeměkoule a udělují moudrosti stejně hojně jako to dělají představitelé českých stran mírného pokroku v mezích zákona, když se zrovna nenechají zastupovat do vlády jmenovanými byrokraty.

Pan ministr Barták se pustil do vysoké politiky. Neudělal to ale v hospodě, kde bychom podobné nápady očekávali, ale přímo na summitu o odzbrojení ve Washingtonu. Při jednání s náměstkyní šéfa Pentagonu Michele Flournoyovou, jak píše Právo, řekl: „Naše pozice je neměnná. Zdůraznili jsme, že nejsme pro nějaké unáhlené kroky. Myslíme si, že odstrašující část arzenálu plní svůj účel.“

První, co mě udivilo, byl ten plurál. Kdo my? Barták s Fischerem? No, pokud oni milují A-bombu a jaderné nosiče všeho druhu, prosím. Ale protože ve Washingtonu byli jako zástupci České republiky, mysleli tím mnohem spíše vládu a potažmo nás všechny. Koaličně-úřednická vláda se skládá z lidí ČSSD a ODS. I když premiér Fischer se zřejmě po vlastních zkušenostech domnívá, že odevzdáním stranické knížky přestává být člověk straníkem, jak to uznal v případě ministryně Bízkové z ODS.

Jestliže tedy ODS a ČSSD mají společnou vládu, znamená ono „my“ tyto dvě politické strany? Znamená to, že ČSSD a ODS volají po jaderném kontingentu, který by mohl vyvolat nukleární válku, kdyby nás naštval nějaký bližší, či vzdálenější soused? V případě použití jaderné zbraně jsme totiž sousedi všichni a jadernému spadu se nevyhne nikdo na této planetě – jak nás poučila například černobylská jaderná katastrofa.

Člověk má při čtení výroků pana Bartáka pocit, že se vrací někam do padesátých let a poslouchá studenoválečnické projevy. Tehdy, stejně jako dnes, za nimi stáli lidé, kteří na válečném průmyslu vydělávali velké peníze, a představa míru pro ně byla noční můrou. Proti tehdejším jestřábům je Barták jen opelichanou poštolkou. Místo strategických bombardérů a letadlových lodí nakupuje jen u svého známého pár flintiček za miliardu nebo náklaďáky za miliardy čtyři. No, ale takovéto obchody by mohly skončit, kdyby ubývalo napětí. Pak by si lidé mohli jednoho dne říci, že už máme zbraní dost a že lidé jako Barták už žádné nakupovat nemusejí. A bylo by po provizích.

Chápu, že systém provizí a korupce hned tak u nás nezlikvidujeme. Ale přeci jen. Udržovat nukleární útočné rakety jen proto, aby měl Barták důvod k dalším nákupům zbraní, je trochu moc.

Ale je tu ještě jedna horší možnost. Že „my“ znamená občany České republiky. Ty moudré obyvatele EU, kteří spolu s Bulhary a Rumuny podporují jadernou energetiku. Že by podporovali také udržování jaderného arzenálu v Evropě? Podle postoje většiny obyvatel k „radaru“ mi to nepřipadá pravděpodobné.

Takže nejspíš půjde o nápad ministra Bartáka, na kterého je premiér Fischer krátký i přes to, jak důležitě se v posledních měsících naučil tvářit. Je to další rozhodnutí konzervativců, kteří vždy a všude budou podporovat válečnické snahy a utajování informací. Dělali to za vlády Mirka Topolánka, když prostřednictvím Schwarzenberga podporovali v OSN použití munice z ochuzeného uranu a dělají to i za Fischera, kdy chtějí udržet jaderné napětí na evropském kontinentu.

Je neuvěřitelné, že naše malá zemička je schopna vyprodukovat politiky podobného stylu, a vracet nás tak o padesát let zpátky. Bohužel, v případě úředníků Bartáka a Fischera si nemůžeme říkat ani to, co platilo v případě Topolánka a Schwarzenberga – Co jsme si zvolili, to máme.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.