Debata na Karlově univerzitě: psychedelika mohou pomoci při léčbě závislostí

Přestože psychedelika dosud patří mezi nejpřísněji regulované látky, studie potvrzují, že mohou usnadnit léčbu psychických poruch. Na půdě Filosofické fakulty se 11. dubna debatovalo o jejich potenciálním využití při léčbě závislostí.

(pd)

16.04.2019 13:05

P_len_ek

„Psychedelika mohou výrazně snížit pocit bažení po droze – a právě bažení po droze je největším nepřítelem závislého člověka a objevuje se po celá léta," vysvětluje Tomáš Páleníček, který se u nás jako jeden z mála vědců výzkumem psychedelik zabývá. Foto FB Divadla Oskara Nedbala Tábor

„Psychedelika mohou výrazně snížit pocit bažení po droze – a právě bažení po droze je největším nepřítelem závislého člověka a objevuje se po celá léta. Psychedelika ale rozhodně nejsou samospásná. Jsou spíše katalyzátorem, který může zintenzivnit psychoterapii, usnadnit proces odvykání,“ uvedl výzkumník Národního ústavu pro duševní zdraví a psychiatr Tomáš Páleníček debatu Psychedelika v léčbě závislostí na půdě Filosofické fakulty. 

Spolu s ním diskutovali o tématu adiktologové Zuzana Postránecká, která se potenciálu psychedelik dlouhodobě věnuje, a Aleš Kuda, zakladatel prvního českého doléčovacího centra pro závislé, který se zaměřuje na prevenci relapsu, tedy návratu závislosti.

Zuzana Postránecká akci zorganizovanou Českou psychedelickou společností zahájila prezentací, v níž shrnula výsledky tematických studií, jak závislosti vznikají i jak v boji s nimi mohou pomoci psychedelika. Povětšinou se jako zásadní faktory vedoucí ke vzniku závislostí uvádějí faktory biologické a psychologické, zapomíná se však na faktory sociální a spirituální. „Závislost je často nemocí ze sociální izolace,“ vysvětlila Postránecká.

Zároveň má podle ní až polovina pacientů takzvanou „duální diagnózu“ - závislost u nich doprovází ještě jiná psychická porucha. Údaj ale vzápětí zpochybnil Aleš Kuda. „Je pravda, že současní pacienti k nám chodí více poškození než před patnácti lety. Na druhou stranu neustále vzrůstá počet diagnóz. Jedním z problémů závislostí je, že není třeba vystupovat z diskomfortu. Nedávno mi jeden muž sdělil, že má asi problém s alkoholem – pil pětadvacet piv denně. A jestli prý na to není nějaký prášek. Na všechno je dneska prášek,“ popsal svou zkušenost adiktolog.

Stejně tak se prý zapomíná, že abstinence není jediným barometrem úspěchu a výhry nad drogou. „Abstinence je pouze prostředek, nikoliv cíl. Pacient často po léčbě hledá smysl vlastní existence, vrací se ke svým emocím, učí se čelit své minulosti,“ zdůraznila adiktoložka Postránecká s tím, že i v tomto ohledu může pacientům psychedelická zkušenost pomoci.

Psychedelika dokáží vrátit mozek do stavu před závislostí
Psychedelika, která dosud patří mezi nejpřísněji regulované látky a dle jednotné úmluvy OSN nemají „žádný léčebný účinek“, dokáží v mozku vytvořit nové neurony a spoje mezi nimi. Právě jejich vliv na neuroplasticitu mozku odborníci považují za důvod, proč dokáží tak fatálně ovlivnit lidskou mysl – a naučit ji novému protektivnímu chování.

Z výzkumů vyplývá, že některá z nich dokonce dokážou mozek vrátit do stavu, v němž byl před závislostí. Zároveň podle Postránecké pomáhají závislému člověku i se zpracováním svých případných traumat, se sebepřijetím a sebeúctou.

Myšlenka psychoterapie, v rámci níž se závislému pacientovi na jednom až třech sezeních podá látka, s níž legislativa zachází jako s drogou, se může jevit paradoxní. Psychedelika však pro lidské tělo nejsou ani toxická, ani návyková – jak vyplývá i z dat ve výročních zprávách o drogách.

„Abyste na něčem měli psychickou závislost, musí být zážitek na droze predikovatelný. Změněný stav vědomí na psychedelikách vás naopak nutí se zamyslet, neutečete na něm před sebou. Za pětadvacet let své praxe jsem nepotkal člověka, který by byl na psychedelikách závislý,“ vysvětlil Kuda. Zároveň zpochybnil škatulkování závislostí do kategorií „fyzická“ a „psychická“ - zatímco z fyzické se pacient vyléčí v řádu týdnů, s psychickou zpravidla bojuje léta.

Nadějné výsledky přinesly například studie léčby tabákové závislosti pomocí psilocybinu, tedy účinné látky v lysohlávkách. Podle výsledků pět let staré americké studie po dvou až třech sezeních s psilocybinem přestalo kouřit dvanáct z patnácti dobrovolníků.

Velmi přesvědčivě dopadly i studie o potenciálu ibogainu, látky obsažené v africké rostlině iboga, která by mohla být nadějí pro uživatele heroinu a dalších opiátů. Podle vědců totiž ibogain spolu s ketaminem snižují pocit bažení po droze ze všech doposud testovaných psychedelik nejúčinněji a navrací receptory do stavu před závislostí. Dodnes existují státy, které tuto látku neregulují.

Dle dva roky staré studie z Mexika téměř polovina ze třiceti účastníků studie léčby ibogainem výrazně užívání opiátů omezila a třetina s nimi dokonce přestala úplně. Někteří uživatelé heroinu z Evropy už se dokonce za léčbou ibogainem vypravili do Jihoafrické republiky či Gabonu.

Ibogain však rozhodně nepatří do těla lidem se srdečními problémy, jelikož snižuje tepovou frekvenci. Člověka se srdečním onemocněním může i zabít – rozhodně je proto nezbytné podstoupit před případnou psychoterapií důkladná vyšetření.

V šedesátých letech, těsně před počátkem psychedelické prohibice, se hojně zkoumal i potenciál dvacátého pátého derivátu kyseliny lysergové, tedy nejproslulejšího psychedelika známého jako LSD. Dle metaanalýzy šesti kontrolovaných studií ze šedesátých let pomohlo LSD kupříkladu výrazně snížit spotřebu alkoholu dvěma třetinám z pěti set účastníků studie.

Studie ověřující potenciál psychedelik při léčbě závislostí se provádějí i dnes. V Americe například zrovna běží výzkum, v rámci nějž je psilocybin podáván lidem závislým na kokainu.

Závislost je jenom jedna
Neznamená to však, že by psilocybin léčil lépe tabákovou závislost a LSD alkoholismus. „Psychedelická zkušenost si je vždycky do značné míry podobná,“ připomíná Tomáš Páleníček.

„Zásadní je spíše praktická otázka: jak dlouho intoxikace trvá. Pokud trvá déle, je to náročnější pro všechny strany včetně psychoterapeutů. U psilocybinu trvá tři hodiny, kdežto u LSD dvanáct hodin, u ibogainu až osmačtyřicet hodin. Na druhou stranu délka zkušenosti souvisí s tím, k jak hluboké změny nastanou,“ dodává.

Podle Páleníčka navíc při léčbě de facto nezáleží na tom, na čem konkrétně je pacient závislý. „Závislost se samozřejmě musí léčit v kontextu příčin, které k ní vedly. Ale závislost je jenom jedna - a je jedno, jestli je to závislost na opiátech nebo na alkoholu. Na čem konkrétně je člověk závislý, ovlivňuje až to, jaký bude mít odvykací stav,“ vysvětluje.

Páleníček je jedním z mála vědců, kteří se výzkumem psychedelik v České republice zabývají. V současnosti se svým týmem dokončuje klinický výzkum účinků psilocybinu na zdravých dobrovolnících.

Jedním z hlavních cílů studie je porozumět mechanismům, jakými psychedelika ovlivňují náš mozek. V minulosti se zabýval i výzkumem ketaminu či 2C-B, s týmem vědců se chystá opět navštívit i Latinskou Ameriku, kde psychedelika využívají při svých rituálech indiáni.

Stejně tak se bude podílet na připravované klinické studii léčby posttraumatické stresové poruchy za pomoci MDMA, tedy účinné látky extáze, které se již s přesvědčivými výsledky uskutečnily v několika zemích světa. Ve Spojených státech probíhá taková studie již potřetí. Pokud dopadne podobně jako předchozí dvě - obě studie pomohly zbavit se poruchy asi třem čtvrtinám účastníků -  mohla by být MDMA-asistovaná psychoterapie od roku 2022 dokonce zlegalizována.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Pravda vítězí? Úterý, 16.Dubna 2019, 18:30:56

Je pozoruhodné, jak lze čistě mocensky dostat do zákona, ba i do mezinárodní úmluvy OSN, naprostou lež. Že psychedelika „nemají žádný léčebný účinek‟ nevyvracejí až současné nejnovější výzkumy, ty výzkumy, zatím se spoustou složitě vyjednávaných výjimek a povolení, navazují na práce z doby předtím, než americká administrativa začala prosazovat tvrdé zákazy psychedelik, aby dostala hippies a podobné nepohodlné nepřizpůsobivé skupiny obyvatelstva mimo zákon. Řada z těch látek dokonce byla už tenkrát, než zákon řekl, že „nemají žádný léčebný užitek‟, vcelku běžně užívána v terapeutické praxi:

http://interkom.vecnost.cz/1996/19960570.htm

http://www.drogovaporadna.cz/dotazy/5832/nosubject.html

A v kopii staršího vydání Kratochvílových „Základů psychoterapie‟ vyhledejte „psychoton‟:
http://www.abudehur.wz.cz/psycho/zakladypsychoterapie.rtf

Nezbývá než doufat, že vědecká pravda nakonec nad mocenskými zájmy skutečně zvítězí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.