Afrika zapojuje rolnické komunity do sběru klimatických dat

Roman Bureš

Na konferenci v keňském Nairobi se projednávají možnosti zlepšení meteorologických služeb na africkém kontinentu. Nejlepším řešením je dle prvních výsledků zapojení lokálních komunit do sběru meteorologických a klimatických dat.

V Nairobi probíhá od 12. do 16. dubna první konference ministrů afrických zemí, kteří se zabývají sledováním klimatických a meteorologických změn. Z jednání prozatím vyplynulo, že státy, které se snaží zapojit lokální rolnické komunity do sběru meteorologických dat, získávají nejenom mnohem přesnější předpovědi klimatických a meteorologických změn, ale též řadu informací, které jim mohou pomoci v zemědělství i ve zdravotnictví.

Dle komentáře agentury IPS, která o konferenci informovala, se pro africké státy, které jsou ohroženy globální změnou klimatu, stává sběr klimatických dat a vytváření přesných meteorologických předpovědí takřka nutností. Důležitým krokem k efektivnímu využití dat je dále převod informací do srozumitelné a v lokálních komunitách využitelné podoby.

„Africké komunity používají k předpovědi počasí tradiční metody. Ale v době klimatických změn již přírodní ukazatele neukazují to samé jako dříve,“ řekl IPS Issa Džire, ředitel programu Upper Niger Valley, který sídlí v hlavním městě Mali Bamaku.

Právě systém, který je již dvanáctým rokem rozvíjen v západoafrickém Mali, se stal modelovým příkladem toho, jak lze komunity do shromažďování meteorologických dat zapojit. V Mali se sběr provádí výhradně na lokální úrovni. Bylo zde rozmístěno na tisíc srážkoměrů, které obsluhují vyškolení vesničané. Výsledky měření pak mezi sebou sdílí pomocí komunitních rádií, která vysílají v místních jazycích.

„Správné vysvětlení informací je extrémně důležité. Farmáři je mohou využít pouze tehdy, pokud jim plně rozumí,“ doplnil Džire.

Podle Adamaho Alhassaneho Dialla, ředitele Afrického centra pro využití meteorologie v rozvojových otázkách, je v Africe v provozu osmkrát méně meteorologických stanic, než by dle norem Světové meteorologické organizace mělo být. To má v některých případech i vyčíslitelné důsledky. V Nigeru se třeba kvůli změně přírodních podmínek — konkrétně častějším záplavám střídajícím se s vlnami sucha — musela zvýšit zahraniční potravinová pomoc. Lokální sítě meteorologických stanic by tyto výkyvy v počasí měly dle výsledků konference pomoci předpovědět, a předejít tak alespoň částečně dalším vlnám hladomorů.

Meteorologické předpovědi ale nejsou důležité pouze pro zemědělství a zajištění potravy pro místní obyvatele, konstatuje IPS v závěru zprávy. Monitorování klimatu může být základem i pro zlepšování zdravotní situace Afričanů. Pomáhá například předpovědět, jak a kam se v měnících klimatických podmínkách bude šířit nákaza malárie.

Další informace:

IPS AFRICA:Monitoring a Changing Climate