Ústavní soud vrátil letitou kauzu vydání Hitlerových projevů k Nejvyššímu soudu

Jan Kašpárek

Ústavní soud vyhověl stížnostem nakladatelů ze společnosti Guidemedia stíhaných již pět let za vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Případ se vrací k Nejvyššímu soudu. Nakladatelství nadále nabízí antisemitskou literaturu.

Ústavní soud ve středu vyhověl stížnostem Pavla Kamase, Lukáše Nováka a Stanislava Beera z nakladatelství Guidemedia, kteří již pět let čelí obvinění z podpory hnutí směřujícího k potlačení práv člověka či schvalování genocidy. Toho se měli dopustit tím, že v roce 2012 vydali knihu nekomentovaných projevů Adolfa Hitlera. Ústavní soud shledal pochybení v předcházejícím rozhodnutí Nejvyššího soudu a kauzu mu vrátil k dalšímu projednání.

Nejvyšší soud měl chybovat v tom, že vleklý případ vrátil z popudu dovolání nejvyššího státního zástupce na začátek k došetření státnímu zastupitelství. Tím anuloval dřívější osvobozující rozsudky Městského a Krajského soudu v Brně. Podle prvního senátu Ústavního soudu v čele se soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem Nejvyšší soud restartem případu porušil právní princip „ne bis in idem“ (ne dvakrát o tomtéž), který zaručuje, že nikdo nemůže být dvakrát stíhán za stejný trestný čin.

V takovém případě by totiž obžaloba disponovala nepřijatelnou výhodou. Pravidlo „ne bis in idem“ zahrnuje s výjimkou obnovy trestního řízení i Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. „Samo trestní stíhání představuje podstatný zásah do lidského života a může se jej hluboce dotknout. Proto je zde důvod k zásahu Ústavního soudu a není na místě zdrženlivé vyčkávání,“ vysvětlil Uhlíř v nálezu zásah do probíhajícího případu.

Nejvyšší soud navíc podle Uhlíře postupoval nepřehledně. „V novém rozhodnutí by měl jasně vymezit, jaké námitky od kterých účastníků řízení považoval za relevantní a kterými se naopak nemohl zabývat,“ shrnul smysl navrácení případu. Obžalovaný Kamas nález Ústavního soudu uvítal a nadále odmítá, že by se spolu s Novákem a Beerem dopustil propagace nacismu či schvalování holocaustu. „Knihy vypovídají o jisté době, která skončila, nic víc, nic míň,“ řekl ČTK s tím, že vydání Hitlerových projevů může být sice kontroverzní, pro něj ale představuje především podnikatelskou příležitost.

Hitler prodává víc než Coca-Cola, tvrdí nakladatelé

Kamas případ od počátku pokládá za absurdní a odvolává se na výbornou prodejnost čehokoli, v čem figuruje nacistický diktátor. „Hitler je lepší a sugestivnější značka než Coca-Cola. Hitler prodává,“ řekl již na začátku celé kauzy u Městského soudu v Brně. Po prvním soudním stání dokonce na protest proti svému trestnímu stíhání spolu s kolegy před budovou soudu Hitlerovy projevy rozdával novinářům a kolemjdoucím.

Nakladatelství Guidemedia se postavě nacistického diktátora věnuje dlouhodobě. V jeho portfoliu se nacházejí knihy jako „Mírové dílo Adolfa Hitlera“ popisující údajná „významná kulturní, architektonická, dopravní, volnočasová, průmyslová a vědecká díla jednoho národa, vybudovaná během krátkého mírového období nacionálněsocialistického zřízení“. Další tituly, například „Co řekli naši velikáni o Židech“, obsahují nepokrytě antisemitská sdělení, případně relativizují obecně přijímaná fakta o holocaustu pod hlavičkou „revizionistické vědy“.

Guidemedia neprovozuje vlastní web a knihy inzeruje na e-shopu Náš směr. Ten nabízí především knihy o nacistickém Německu, případně publikace přinášející nejrůznější konspirační teorie či informace o zbraních. V jeho nabídce se nachází i knižní záložka s Adolfem Hitlerem, antisemitský pamflet „Co víte o Židech?“ po válce popraveného kolaboranta Aloise Kříže či knihy lídra krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše. Toho v listopadu odsoudil Městský soud v Praze k dvouletému podmíněnému trestu kvůli podněcování nenávisti a schvalování genocidy.