Na venezuelských hranicích čeká „zpolitizovaná“ pomoc. Maduro ji odmítá vpustit

Na hranici mezi Kolumbií a Venezuelou se shromažďují americké dodávky potravin a léků, které režim prezidenta Madura z obav před údajnou intervencí odmítá vpustit do země. Mezinárodní organizace volají po odpolitizování humanitární pomoci.

(frk)

12.02.2019 01:59

Foto_el_observador_uruguay

Lídr venezuelské opozice žádá občany, aby na podporu vpuštění humanitární pomoci z USA vyšli hromadně do ulic. Foto El Observador Uruguay

Venezuelská armáda posílí ostrahu hranic s Kolumbií. V pondělí to oznámil ministr obrany Vladimir Padrino s odkazem na to, že ze sousední země údajně proudí „pašované zboží, narkotika a polovojenské skupiny“. Ve skutečnosti je ale posílení venezuelské vojenské přítomnosti odpovědí na neobvyklou výzvu v podobě „humanitární pomoci“.

Ta se v kolumbijském příhraničním městě Cúcuta shromažďuje od konce minulého týdne a pochází ze Spojených států, které na ni dosud vyčlenily dvacet milionů dolarů. Dodávky má na starosti americká Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) a jejich „první fáze“ by měla zajistit výživu pro několik tisíc dospělých a 6 700 dětí po dobu dvou měsíců. Další pomoc by podle plánu měla směřovat přes území brazilského příhraničního státu Roraima.

O humanitární pomoc požádal Spojené státy lídr opozice Juan Guaidó, který se minulý měsíc prohlásil legitimním prezidentem Venezuely a slibuje, že zajistí její distribuci v zemi stíhané už několik let nedostatky potravin, léků a základního zdravotního materiálu. K tomuto účelu také v těchto dnech nabírá tisíce dobrovolníků.

Celý plán venezuelské opozice a jejích nejdůležitějších zahraničních podporovatelů – Trumpových Spojených států, Bolsonarovy Brazílie a Kolumbie – má ale zásadní háček v podobě odporu vládnoucího venezuelského režimu. Prezident Nicolás Maduro humanitární pomoc překřtil na „trojského koně“ nebo „show“ a odmítl i samotnou existenci humanitární krize v zemi, již si podle něj „čtyři roky vymýšlí Washington, aby poskytl argumenty pro vojenskou intervenci“.

Dosud loajální venezuelská armáda z tohoto důvodu zablokovala hraniční mosty v Cúcutě a dodávky léků i potravinové balíčky zatím zůstávají v kolumbijských skladech.

Bez plánu
Venezuelská opozice, agentura USAID ani samotná americká vláda do této chvíle nepředstavily žádný konkrétní plán na dodávky shromažďované pomoci přímo na venezuelské území. Dotyčné strany se doposud omezily hlavně na apely na Madurův režim a především na venezuelskou armádu, již se tímto způsobem pokouší znovu přesvědčit ke změně stran.

„Dovolte vstup potřebné humanitární pomoci do země, aby pomohla vašim rodinám, vašim sestrám, matkám nebo manželkám, které bezpochyby potřebují potraviny a z nichž některé bohužel jistě trpí i zdravotními obtížemi,“ vyzval například Guaidó před několika dny vojáky. Blokování pomoci označil za „zločin proti lidskosti“, který se „téměř rovná genocidě“.

Lídr opozice vyzývá Venezuelany k dalším masovým demonstracím, které by vpuštění pomoci na vládě vynutily, v jednom z mnoha rozhovorů pro mezinárodní média však nevyloučil ani to, že by mohl dát za účelem „záchrany lidských životů“ svolení americké vojenské intervenci. Ve stejném duchu se opakovaně vyjadřuje americký prezident Donald Trump, což nahrává obavám, že by odmítnutí humanitární pomoci mohlo být využito jako záminka pro tento typ zásahu.

Jako nepravděpodobná se naopak v tuto chvíli jeví možnost, že by byla pomoc distribuována mezi Venezuelany v samotné Kolumbii, kam před špatnými životními podmínkami v posledních letech uprchl více než milion lidí. Vyloučila to kolumbijská vláda zřejmě s obavami, že by takový krok přilákal ještě větší množství utečenců.

Nepolitická pomoc
Politizace americké humanitární pomoci neznepokojuje pouze Madura a jeho spojence – výhrady zaznívají i ze strany organizací, jež se na pomoci na místě dlouhodobě podílejí. Podle mluvčího generálního tajemníka OSN Stephana Djurracice musí být „humanitární pomoc nezávislá na politických, vojenských nebo jiných cílech“.

„Humanitární pomoc by měla být odpolitizována a hlavním kritériem při jejich dodávkách by měly být potřeby obyvatel,“ dodal Dujarric.

Podobně se k celé věci staví Červený kříž, jehož venezuelská pobočka se sice ústy ředitele Maria Villarroela zavázala podílet se na distribuci pomoci v samotné Venezuele, nikoli však při její přepravě přes kolumbijské nebo brazilské hranice, k čemuž by byl potřeba souhlas stávající venezuelské vlády.

Humanitární organizace však zároveň uznávají, že situace ve Venezuele je přes Madurova ujištění skutečně krizová, ať už z důvodu chronické podvýživy, jež ohrožuje zejména děti, nebo kvůli opětovně se šířícím epidemiím takových nemocí, jako jsou spalničky a záškrt. Jak upozorňuje mluvčí Světového potravinového programu OSN (WFP) Herve Verhoosel, přesvědčivým dokladem o situaci v zemi jsou zástupy zbídačených uprchlíků v okolních zemích.

„1,2 miliony lidí jen za poslední rok. 1,2 miliony hladových lidí, kteří přišli do Kolumbie bez peněz, bez jídla, bez léků,“ popisuje Verhoosel. „Pak může být těžko sporu o tom, jestli je v zemi krize. Samozřejmě že je.“

Za takových okolností je potřeba každá pomoc, která je k dispozici. „Ideální by mělo být doručení humanitární pomoci nezávislé na politických a dalších kalkuacích, ale založené výhradně na základě potřeb,“ prohlásil Jens Laerke z Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí Organizace spojených národů (OCHA).


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.