Starostové půjdou do evropských voleb se Zelenými a deseti regionálními subjekty

Starostové učinili první krok k vytvoření široké středopravé koalice pro evropské volby. Přestože rozhovory s TOP 09 o společném postupu stáje probíhají, na spolupráci se již dohodli se Zelenými i deseti regionálními subjekty.

(jg)

29.01.2019 15:15

Pol_k-fb

Starostové jako svého lídra již loni zvolili stávajícího člena Evropského parlamentu Stanislava Polčáka. Foto FB S. Polčáka

Starostové se dohodli na společném postupu v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu s deseti regionálními subjekty – například Starosty pro Liberecký kraj, hnutími Jihočeši 2012 a Východočeši nebo Fórem Jihlava – a Stranou Zelených. Jednání s TOP 09, která rovněž usiluje o vytvoření široké středopravé koalice, nadále probíhají. Podle předsedy Petra Gazdíka (STAN) by měla být uzavřena v řádu týdnů.

„Regionální subjekty, s nimiž vyrážíme do evropských voleb, v komunálních zastupitelstvech reprezentují na sto padesát tisíc občanů,“ řekl europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Mám velkou radost, že jsme se dohodli. Je na čase, aby vznikl proevropský a liberální proud stran, které říkají, že Evropy jsme my. A které chtějí Evropu měnit zevnitř,“ doplnil Gazdík.

Místopředseda hnutí Vít Rakušan (STAN) upozornil, že letošní volby do Evropského parlamentu budou pro další vývoj Evropské unie zcela zásadní. „Jejích výsledky přinesou přeskupení sil uvnitř Parlamentu. Je v bytostném zájmu České republiky, aby na evropské úrovni nedominovaly populistické subjekty, a to je důvod, proč se spojily strany, které nepochybují o prozápadním a proevropském směřování naší země,“ vysvětlil.

Starostové jako svého lídra již loni zvolili stávajícího člena Evropského parlamentu Polčáka. Zda nakonec povede i společnou kandidátku s TOP 09, ovšem není jasné. Strany se doposud nedohodly, jak si na ní rozdělí jednotlivá míst, pod jakým názvem bude vystupovat a ani kdo ji povede. „Vyjednávání jdou správným směrem. Když se tvoří široká koalice, tak to chvíli trvá,“ podotkl Gazdík.

Počet členů nového Evropského parlamentu se odchodem Velké Británie z Evropské unie sníží o šestačtyřicet. Mapa EPRS

Důvěra v Evropskou unii pomalu stoupá
Na sklonku května rozhodnou občané o obsazení jednadvaceti míst v Evropském parlamentu. České republiky se tedy nedotkne přerozdělování mandátů vynucené odchodem Velké Británie z Evropské unie. Z třiasedmdesáti míst, která Velká Británie měla, jich sedmadvacet připadne čtrnácti státům – nejvíce, celkem pět, získá Francie a Španělsko. Zbylých šestačtyřicet bude zrušeno.

Lidé půjdou k volebním urnám v době, kdy se – alespoň podle průzkumů Evropského parlamentu – zvyšuje důvěra v Evropskou unii. Členství v ní dnes za správnou a prospěšnou věc považuje dvaašedesát procent Evropanů, v České republice sdílí toto přesvědčení devětatřicet procent občanů. Dvě třetiny obyvatel Evropské unie si proto nepřejí, aby jejich země z Unie vystoupila, v České republice setrvání v Unii nemá nadpoloviční podporu.

V posledních volbách do Evropského parlamentu těsně zvítězilo politické hnutí ANO (16,13 procent), které shodně jako TOP 09 spolu se Starosty (15,95 procent) a ČSSD (14, 17 procent) získalo čtyři mandáty. Na tři europoslanecké posty dosáhla KSČM (10,98 procent) a KDU-ČSL (9,95 procent). Do Evropského parlamentu pronikla i ODS (7,67 procent), která obsadila dvě křesla. A jeden mandát připadl i Svobodným (5,24 procenta).

Volby do Evropského parlamentu tradičně provází nízká volební účast, před pěti lety se jich zúčastnilo pouze 18,20 procent lidí, tedy o deset procent méně než v roce 2004. V rámci celé Evropské unie volební účast – stejně jako v předchozích letech – přesáhla hranici čtyřiceti procent, nicméně v historicky prvních evropských volbách v roce 1979 k urnám vyrazilo téměř dvaašedesát procent lidí.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.