Na Slovensku je téměř jasno o kandidátech do prezidentských voleb

16. března zamíří Slováci do prvního kola prezidentských voleb, ve kterých rozhodnou o nástupci Andreje Kisky. Favority jsou zatím eurokomisař Šefčovič a chemik Mistrík, do druhého kola by ale mohli postoupit i extrémisté.

František Kalenda

24.01.2019 10:32

Foto_twitter_marossefcovic

Dosavadní místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se stal zatím posledním prezidentským kandidátem. Do voleb ho vyslala Ficova strana SMER-SD. Foto Twitter, @MarosSefcovic

Přesně týden zbývá zájemcům o prezidentský post na Slovensku, aby se ucházeli o to nahradit ve volbách 16. března odcházejícího Andreje Kisku. A přestože by na poslední chvíli ještě mohl vstoupit do hry předseda Národní rady Andrej Danko, kterého v posledních týdnech poškodila plagiátorská kauza, všichni ostatní vážní uchazeči jsou v tuto chvíli známí.

Jako poslední se mezi prezidentské kandidáty zařadil 18. ledna dlouholetý eurokomisař pro energetiku a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, jenž za svoje priority označil zachování evropských a transatlantických vazeb a usmíření slovenské společnosti zvláště rozdělené po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.

„Slovensko potřebuje prezidenta, který nastolí potřebný celospolečenský smír,“ prohlásil Šefčovič na páteční tiskové konferenci. „Prezidenta, který nikdy nezaváhá v otázce našeho geopolitického ukotvení. Nepotřebujeme neustálý politický konflikt.“

Ficův eurokomisař
Šefčovič je bez ohledu na pozdní vstup do kampaně považován za jednoho z favoritů. Vedle dlouhé diplomatické kariéry, kdy od 90. let působil na významných funkcích nejprve na slovenském ministerstvu zahraničí a následně jako velvyslanec Slovenské republiky při Evropské unii, mu nahrává nezkažená pověst a podpora politické strany SMER-sociální demokracie (SMER-SD) expremiéra Roberta Fica.

Právě tato nejsilnější slovenská strana eurokomisaře po neúspěšném pokusu angažovat ministra zahraničí Miroslava Lajčáka vyslala jako svého prezidentského kandidáta - a spolu s organizačním zázemím mu poskytne i nejvyšší možný povolený příspěvek na kampaň ve výši sto tisíc euro. Šefčovič se díky tomu bude moci spolehnout na dosud pevnou základnu Ficových podporovatelů a svým důrazem na prozápadní směřování by mohl oslovit i liberální městské voliče.

Právě spojení se stranou SMER-SD se ale paradoxně může ukázat jako Šefčovičova největší slabina. Fico, který se mimochodem v těchto dnech uchází o pozici ústavního soudce, podobně jako v minulosti Vladimír Mečiar rozděluje slovenskou společnost a má stále rostoucí počet skalních odpůrců, jak ukázaly mimo jiné i nedávné volební neúspěchy jeho strany v krajských a komunálních volbách. To si uvědomuje i sám Šefčovič, když se označuje za nadstranického kandidáta a logo SMERu se ani neobjevuje v jeho propagačních materiálech.

Pokračovatel Kisky?
Šefčovičova napojení na Fica se snaží maximálně využít jeho protivníci z řad opozice jako například Robert Mistrík podporovaný nejsilnější nevládní stranou Sloboda a Solidarita (SaS), již také v roce 2009 pomáhal zakládat.

„Prezidentské volby budou i tom, jestli se po všech skandálech a prohrách podaří SMERu získat většinu v prezidentských volbách,“ reagoval Mistrík na kandidaturu Maroše Šefčoviče. „Udělám všechno pro to, aby se mu to nepovedlo.“

Dvaapadesátiletý Mistrík je úspěšný vědec a podnikatel, kterého proslavila mimo jiné kritika přidělování evropských dotací slovenským ministerstvem školství „eurofondovým mafiím“, jejíž oprávněnost následně potvrdil i audit NKÚ. V hodnotové rovině se označuje za „umírněného konzervativce“ a vyhýbá se oblíbeným tématům slovenských kulturních válek, jako jsou sňatky homosexuálů a potraty.

Oproti předsedovi SaS Richardovi Sulíkovi, proslulého výpady na adresu Evropské unie, se označuje za „eurooptimistu“ a mírněji vystupuje i v otázce migrace. Netají se tím, že by chtěl navázat na nadstranické působení prezidenta Andreje Kisky, ačkoli má na rozdíl od něj za sebou zmíněnou stranickou minulost a současnou podporu SaS i menší pravicové strany SPOLU.

Opoziční konkurence
Mistrík je sice papírově nejsilnějším kandidátem, od řady konkurentů ho ale v průzkumech dělí pouze jednotky procentních bodů, přičemž dosud žádný nebral v potaz Šefčoviče. Jeho naděje kromě toho poškozují podobně se profilující kandidáti protificovské opozice, jako je bývalý předseda Slovenské národní rady František Mikloško a Zuzana Čaputová, místopředsedkyně nové politické strany Progresívne Slovensko.

Zatímco Mikloško ani po dvou neúspěšných pokusech v letech 2004 a 2009 podle vlastních slov nehodlá letošní prezidentské klání opustit, Čaputová se v úterý s Mistríkem dohodla, že ten, kdo bude na konci února slabší v průzkumech, odstoupí ve prospěch silnějšího kandidáta.

„Součástí mojí kandidatury je i zodpovědné chování,“ prohlásila Čaputová. „Nebudu tou osobou, která ohrozí naši zemi v případě nebezpečí, že by se do druhého kola dostali reprezentanti nedemokratických hodnot.“

Pro Čaputovou zmíněná dohoda ovšem neznamená ztrátu sebevědomí a do měsíce je zjevně připravená dohnat Mistríkův náskok. Spoléhá při tom na svou minulost právničky čtrnáct let se angažující proti kontroverzní skládce odpadů v obci Pezinok a do kampaně konzistentně vnáší environmentální témata nebo otázku sociální spravedlnosti.

Na podobnou skupinu voličů jako Mistrík, Čaputová a Mikloško dlouhodobě cílí i další prezidentský kandidát, Béla Bugár ze slovensko-maďarské strany MOST-HÍD. Současného místopředsedu Národní rady nicméně u mnoha jeho příznivců diskvalifikoval nejprve vstup do další Ficovy vlády před dvěma lety a následně neochota opustit koalici po masových protestech v souvislosti s vraždou Kuciaka a Kušnírové. Slovenští Maďaři, jež tvoří páteř jeho podpory, kromě toho budou moci hlasovat pro předsedu konkurenční Strany maďarskej komunity Józsefa Menyhárta.

Proti všem
Naději uspět ve volbách nakonec mají i zcela protisystémoví kandidáti. O prezidentský úřad se nepřekvapivě uchází fašizující poslanec Marián Kotleba, jemuž se ale v roce 2017 nepodařilo obhájit funkci bánskobystrického župana. Možným černým koněm voleb je pak bývalý předseda Nejvyššího soudu Štefan Harabin.

Soudce, jehož kariéra je spojená s komunistickým a hlavně s mečiarovským obdobím, působil za dob koalice Fica, Mečiara a Slovenské národní strany v letech 2006 až 2009 jako ministr spravedlnosti. S Robertem Ficem se ale později rozešel a o politický comeback se pokouší za užití radikálně protiimigrační a konspirační rétoriky živené na sociálních sítích. Dnes se Harabin označuje za strážce křesťanských hodnot ohrožených muslimskou expanzí, bruselskými byrokraty a „liberálními fašisty“ a obhajuje ruskou zahraniční politiku včetně anexe Krymu.

Podobně jako Kotleba se hlásí k Tisovu fašistickému Slovensku a naposledy se významně zapojil do odporu proti globálnímu paktu o uprchlících, za jehož podpis požaduje odsouzení ministra zahraničí Lajčáka za velezradu. Jako „zrádce“ označuje i další představitele slovenské politické scény včetně bývalého spojence Fica, který chtěl podle něj ze Slovenska udělat „německý protektorát“.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.