Rozhodující týden pro francouzské žluté vesty

Ústupky prezidenta Macrona a střelba ve Štrasburku mají potenciál ovlivnit budoucnost francouzského protestního hnutí žlutých vest. Rozhodující bude účast na sobotních demonstracích.

(frk)

14.12.2018 09:45

Foto_ouest_france

Protesty charakterizované reflexními vestami už měsíc hýbou francouzskou politikou. Foto Ouest France

Nedemonstrujte, ale jednejte. Takový byl ve zkratce vzkaz členů francouzské vlády i některých představitelů opozice sympatizantům živelného hnutí známého pod přezdívkou „žluté vesty“. Alespoň přerušení pravidelných protestních sobot požadují kvůli vstřícným krokům prezidenta Emmanuela Macrona a především po útoku na vánočních trzích ve Štrasburku. Tam střelec v úterý zabil tři lidi.

Podezřelý Cherif Chekatt sice zemřel ze čtvrtka na pátek při policejním zásahu, vláda však trvá na tom, že si už tak vyčerpané bezpečnostní složky nemohou dovolit být zároveň připraveny zasáhnout proti zvýšené hrozbě teroristických útoků a proti žlutým vestám, jež o víkendech pravidelně pořádají protestní akce po celé Francii s občasným výskytem vandalismu.

„Chtěl bych [žlutým vestám] vzkázat následující,“ prohlásil pro stanici CNews mluvčí vlády, Benjamin Griveaux. „Rozumíme vašemu hněvu a odpověděli jsme na něj. Žádáme vás proto, abyste byli rozumní a v sobotu nešli demonstrovat.“

Macronovy „ústupky“
Události tohoto týdne mají potenciál významně ovlivnit další osudy žlutých vest. Macronova vláda se na jeho začátku pokusila o reakci na měsíc trvající protesty, když k už dříve oznámenému odložení zvýšení daně na pohonné hmoty přidala navýšení minimální mzdy, konec zdaňování přesčasů nebo zrušení plánovaného zvýšení daní pro nízkopříjmové důchodce.

Macron se ve třináctiminutovém pondělním projevu pokusil projevit určitou míru sebereflexe a solidarity se žlutými vestami, jejichž nespokojenost označil za důsledek dlouhých desetiletí stagnace. „Bezpochyby jsme nebyli schopni zareagovat dostatečně nebo dost rychle,“ uznal prezident.

Reakce na opatření, jejichž cena se odhaduje mezi osmi a deseti miliardami euro, byla smíšená. Podle průzkumu OpinionWay pro stanici LCI považovalo 49 % Francouzů Macronův projev za „přesvědčivý“, těsnou většinu ale nepřesvědčil a převážně negativně se alespoň na sociálních sítích vyjadřovali samotní sympatizanti žlutých vest.

Kritici poukazovali mimo jiné na to, že s velkou částí oznámených kroků se již do budoucna počítalo a jejich zavedení bylo pouze urychleno. Macron také odmítl znovuzavedení daně na nejbohatší Francouze, již předtím zrušil, a nepřišel s žádným komplexním plánem na snížení dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti nebo snížení nerovnosti mezi prosperujícími centry velkých měst a zanedbanými předměstími, menšími městy a venkovem.

Velká část protestujících navíc v tuto chvíli vyžaduje něco, co francouzský prezident může splnit jen těžko – tedy jeho vlastní odstoupení. „Když posloucháte žluté vesty, slyšíte hodně různých požadavků, ale panuje stále větší shoda na tom, že by měl Macron rezignovat,“ upozorňuje Thomas Snégaroff z Pařížského institutu politických věd.

Konspirační teorie
Druhá zásadní událost tohoto týdne – v úvodu zmíněný útok ve Štrasburku – vzbudila mezi sympatizanty žlutých vest podstatně větší rozpory než Macronovo vystoupení a část z nich na něj reagovala šířením konspiračních teorií. Zatímco někteří pouze upozorňovali, že Macronova vláda „zneužívá“ celého incidentu k nátlaku na žluté vesty, objevily se i spekulace o komplotu tajných služeb za účelem zničení hnutí.

Četné příspěvky tohoto typu vedly správce některých z největších skupin na Facebooku k cenzurování nebo úplnému uzavření diskuzí, což vedlo řadu nespokojenců k jejich opuštění. Už tak fragmentované hnutí se tímto způsobem dále rozdrobilo do menších, často uzavřených skupinek na různých sociálních sítích.

Přes tyto konflikty i apely politiků je možné předpokládat, že demonstrace se v různých částech země budou v sobotu už pátý týden opakovat. Ostatně blokády silnic a škol na některých místech pokračovaly i ve všední dny a pokračování v protestech alespoň podle ve čtvrtek zveřejněného průzkumu Ifop-Fiducial pro Sud Radio a CNews podporuje 87 procent těch, kteří se se žlutými vestami identifikují.

Pro osud hnutí a také současné vlády bude ovšem zcela rozhodující jejich síla. Už před událostmi tohoto týdne se počet protestujících a samotných protestních akcí postupně snižoval, stejně jako mírně klesala podpora veřejnosti. Ve zmíněném průzkumu Ifop-Fiducial například pokračování protestů podporuje „pouze“ 51 % Francouzů.

Pokud by se v sobotu demonstrací zúčastnilo výrazně méně než odhadovaných 125 tisíc z minulého víkendu, Macronova vláda by měla příležitost interpretovat to jako vítězství a média by začala věštit konec žlutých vest. Opačný scénář nebo i udržení stávajícího rozsahu protestů by naopak znovu otřásl vládou a mohl by ji přimět k rozsáhlejším změnám v sociální politice.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.