Chci přispět X

Karviná: místní ČSSD vítězí díky píli, investicím, ale i segregační politice

Výsledek karvinské ČSSD v komunálních volbách se vymyká celorepublikovým výsledkům strany. V severomoravském městě získala čtyřiačtyřicet procent hlasů, jinde pohořela. Redaktor Radek Kubala přímo v Karviné zjišťoval, co za úspěchem stojí.

A12

Radek Kubala

04.11.2018 10:53

Klíč k úspěchu v komunálních volbách

Volby-5

Před čtyřmi lety se reportérky Deníku Referendum Zuzana Vlasatá a Saša Uhlová vydaly do Kolína a Mariánských Lázní, aby zmapovaly, kterak se hnutí Změna pro Kolín v čele s Vítem Rakušanem a Pirátům podařilo v těchto městech dosáhnout neočekávaného volebního úspěchu.

Po letošních komunálních volbách jsme se stejným záměrem vyrazili na výpravu do čtyř měst, kde se volební výsledky vymykaly celorepublikovému trendu.

Reportáže Jana Grubera, Jana Kašpárka, Radka Kubaly a Zuzany Vlasaté přináší vhled do chebské, ústecké, karvinské a kolínské politiky. A nabízí odpovědi na otázku, jak se vyhrávají volby v dobách úpadku tradičních politických stran a dominance politického hnutí ANO.

„Jde o příklad velmi dobře spravovaného města. Karviná těží z fungující veřejné dopravy, dobrého vyrovnání se s krachem dolů i vcelku zvládnuté správy nemovitostí,“ vysvětloval překvapivě vysoký výsledek ČSSD v Karviné komentátor Deníku Referendum a zástupce ředitele MDA Patrik Eichler při sčítání hlasů z komunálních voleb. Sociální demokracie zde získala čtyřiačtyřicet procent hlasů a povládne v koalici s KSČM a ANO. V opozici zůstanou Piráti společně s SPD a koalicí pravicových stran Karvinskakoalice.cz (KDU-ČSL, TOP 09, ODS a Coexistencia).

„ČSSD je v Karviné značka, která funguje. Vede město léta a lidé mají pocit, že se na ni můžou spolehnout. Pomáhá tomu celková politická profilace karvinských a obecně severomoravských voličů, kteří jsou výrazněji levicoví než v ostatních městech,“ dodává k tomu politolog Lukáš Jelínek. Na levicovost v Karviné dohlíží kubánský revolucionář Che Guevara, umně vyvedený na stěně kiosku v centru u zastávky Obchodní dům.

Na konci října bývá v severomoravském městě zima a smog. Přesto už od rána posedávají hloučky lidí, převážně v důchodovém věku, na Masarykově náměstí a klábosí.

Na levicovost v Karviné dohlíží Che Guevara. Foto Radek Kubala, DR

Starou jádrovou oblastí města kolem zámku Fryštát se však nese zvuk zbíječek a hlomoz kamionů. Dělníci opravují kruhový objezd u zimního stadionu, dlažbu na náměstí či pokládají nový asfalt za radnicí. Právě pravidelné zvelebování veřejných prostranství a parků patří k jednomu z důvodů, proč zde mají sociální demokraté od nástupu k moci v roce 2006 silnou podporu.

„Je za námi vidět spousta práce. Opravili jsme veřejná prostranství, kulturní zařízení, park Boženy Němcové, rekonstruovali lázně Karviná – Darkov a postavili fotbalový stadion,“ vypočítává dokončené projekty města náměstek primátora Lukáš Raszyk (ČSSD). Kromě rekonstrukcí si vedení radnice získalo přízeň obyvatel také slevami pro seniory na hromadnou dopravu či taxislužby nebo odpuštěním poplatku za svoz odpadu.

Podobně mluví i současný primáto Jan Wolf, podle kterého popularita místní sociální demokracie vychází spíše z jednotlivých lidí, kterým obyvatelé Karviné důvěřují. „Podařilo se nám uskutečnit spoustu projektů, ať už investičních nebo v oblasti bezpečnosti, což podle mě lidé ocenili a vyjádřili to u voleb,“ říká Wolf.

Na dobré náladě ve městě se před dvěma lety podepsal také postup místního fotbalového klubu MFK Karviná do nejvyšší soutěže. Město si na podpoře a propagaci sportu zakládá.

Komunální politika záleží na lidech. Obyvatelé nám věří, protože jsme k nim otevření a máme viditelné úspěchy,“ říkají zástupci karvinské ČSSD. Vlevo náměstek primátora Lukáš Raszyk, vpravo tajemník místní organizace ČSSD Petr Mikula.

Financovat podobné projekty městu pomáhá dlouhodobě přebytkový rozpočet. Sociálním demokratům se podařilo za dvanáct let splatit miliardový dluh, a Karviná je tudíž jedním z mála statutárních měst bez závazků vůči věřitelům.

„Dobře hospodaříme, investujeme a snažíme se získávat co nejvíce dotací, aby to dávalo ekonomický smysl. Zvedli jsme daň z nemovitostí, což se dotklo zejména OKD, která jako majitel pozemků přispívá do společné kasy více. Velkou finanční injekcí pro nás byl také prodej bytů z bytového fondu. Lidé se k nim chovají slušně, rekonstruují je, zateplují. Proto Karviná dnes vypadá velmi hezky,“ dodal tajemník místní organizace ČSSD Petr Mikula.

Podle lídryně Pirátské strany Zuzany Klusové, která poprvé v historii Karviné pronikla do zastupitelstva, byl však prodej bytů chybou. „Město má pouze bytové domy pro seniory. Stát i kraj se přiklání k tomu, že města mají regulovat trh s byty a poskytovat sociální bydlení. Přebytkový rozpočet je sice fajn, ale stále jsou zde vysoké nájmy v poměru ke mzdám. Město by mělo raději investovat do levnějšího bydlení a sociálních věcí, než do sportu a oprav ulic,“ kritizuje Pirátka Klusová ČSSD zleva.

„Přestože lidi občas na časté rekonstrukce nadávají, tak výsledky se jim líbí,“ vysvětlují zástupci města. Foto Radek Kubala, DR

Oblíbený primátor Wolf
„Pan Wolf je slušný člověk, jeden z nejlepších lidí v celé republice. Jediný z nich, kdo nekrade. Takových by ČSSD měla mít víc,“ říká hlouček vysloužilých horníků v penzi, kteří tráví pondělní dopoledne na lavičce na Masarykově náměstí. Při slovech „jediný z nich“ přitom dva bývalí horníci pokynou rukou směrem k radnici.

Jan Wolf od roku 2006 působil ve funkci ekonomického náměstka. V tomto volebním období vystřídá na lavici primátora dosavadního Tomáše Hanzela. „Nerozhodli jsme o tom my, ale šlo čistě o rozhodnutí Tomáše Hanzela. Že jsem jej vystřídal ve funkci primátora, vyplynulo ze situace, jelikož jsem byl prvním náměstkem,“ říká současný primátor Jan Wolf.

Jan Wolf je ve městě oblíbený a svou oblibu si odpracoval. Spolu se svými stranickými kolegy objel všechny části Karviné, uspořádali nespočet diskuzí a setkání s občany.

Z deseti dotázaných v centru Karviné vidělo nastupujícího primátora před volbami naživo osm, šest z nich šlo volit a čtyři hlasovali právě pro sociální demokraty. Největšího Wolfova soka, Martina Gebauera z ANO, viděl naživo jen jeden z dotázaných. Možná také proto zde Babišova strana získala o třiadvacet procent hlasů méně než vítěz, přestože u parlamentních voleb zde se čtyřiceti procenty dominovala.

Sociální demokraté tehdy získali jen jedenáct procent. „Kandidáta ANO znám jenom z plakátů s Babišem, ani pořádně nevím, jak se jmenuje. Pana Wolfa znám už dlouho, má k nám blízko,“ říká dvaapadesátiletá paní Jarmila.

Babišova kandidáta Martina Gebauera zde místní znají jen z plakátů. Primátora Wolfa uznávají. Foto Radek Kubala, DR

Schopnosti Jana Wolfa uznává i pirátka Klusová. „Hanzel se pomalu stal symbolem staré politiky, Wolf přinesl nový impuls. Ačkoliv je to můj politický konkurent a mám k němu kritické připomínky, tak musím uznat, že do kampaně vložil abnormální úsilí a osobní nasazení. Lidé mu to uvěřili,“ sdělila Klusová.

Náměstek Lukáš Raszyk k tomu dodává, že předvolební kampaň dokázala lidi přilákat k volbám. Volební účast dosáhla dvaatřiceti procent, což je o pět procent více než minule. „Přišli i ti, kteří běžně nechodí, respektive nevolí přímo nás,“ říká Raszyk.

Sám Wolf se chce ve své funkci zaměřit na pokračování bezproblémového chodu města a dokončení započatých investic. „Potřebujeme hlavně zintenzivnit komunikaci s krajským úřadem, ale také i státem. Měly být nám být více nápomocni než doposud,“ plánuje Wolf.

Bezdoplatkové zóny a ohrazené bydlení
Karviná se v celostátních médiích často objevuje kvůli sociálním problémům. Dříve veliké a živé město se vlivem těžby uhlí v minulém století a současným vylidňováním zmenšuje. Za posledních čtyřicet let klesl počet obyvatel o třetinu na současných třiapadesát tisíc.

Původní chlouba města, sídliště Stalingrad postavené v padesátých letech, chřadne. Dnes jej mnozí označují za vyloučenou lokalitu, známou jako Karviná 6.

Prakticky všechny byty zde vlastní společnost Residomo, nástupce RPG bytů dříve vlastněných OKD. Residomo patří americké spekulantské firmě Blackstone a britské realitní společností Round Hill Capital. Blackstone kritizují severomoravští nebo také španělští aktivisté za to, že přispívá k vytváření sociálních problémů častým vystěhováváním nájemníků.

Místní zde k volbám chodí málo. Podle Českého statistického úřadu byla účast ve zdejších okrscích podprůměrná. Z deseti dotázaných byli volit jen dva, jeden muž KSČM a jedna žena ANO. Pokud se pídíte po důvodech volební abstinence, odpoví vám, že nevěří schopnosti politiků řešit jejich problémy.

„Je to všechno jedna banda,“ říká šestačtyřicetiletý Přemysl Glocek, který se před patnácti lety přistěhoval z Polska. Při slově banda za ním exploduje lahvové pivo, které před začátkem rozhovoru neobratně natlakoval, což okomentuje sprostými nadávkami.

Politika města vůči sociálně slabým v lokalitě je silně restriktivní, většinu z nich označuje za nepřizpůsobivé. V únoru radnice vyhlásila bezdoplatkové zóny na ubytovnách Majáček a Mašinka, v červnu je rozšířila prakticky do všech částí města s panelovou zástavbou vyjma Karviné 6.

Navíc v říjnu loňského roku nechalo Residomo po dohodě s městem oplotit několik vnitrobloků na sídlišti, údajně aby zajistila místním klid. „Je to jediný nástroj, který máme v boji s nepřizpůsobivými. Když jsme rozprodali bytový fond, vyloupla se spousta obchodníků s chudobou, kteří začali byty pronajímat nepřizpůsobivým po celém městě, což začalo vytvářet problémy v soužití. My chceme zamezit příchodu nebo i přesunu problémových občanů do zdravých částí města,“ vysvětlil postup města tajemník místní ČSSD Petr Mikula.

Za řešení sociálních problémů považuje karvinská radnice vyhlašování bezdoplatkových zón a oplocení vnitrobloků ve vyloučených lokalitách; všem odborníkům navzdory. Foto Radek Kubala, DR

Na otázky, jestli tím naopak vyloučené lokality nevytvářejí, zástupci města odpovídají negativně. „Daleko lépe se nám s těmi lidmi v místě pracuje. Máme uzavřené memorandum o spolupráci s Residomo, kteří se spolu s námi podílejí na represi proti nepřizpůsobivým. Snažíme se ty lidi naučit slušně žít,“ dodává Mikula.

Za bezdoplatkovými zónami si stojí i primátor Wolf. „V oblasti bezpečnosti jsme jako jedni z prvních zareagovali a vyhlásili bezdoplatkové zóny. Určitě v tom chci ve funkci primátora pokračovat, zejména pak v projektu Bezpečná Karviná, aby slušně žijící lidé nebyli obtěžováni nepřizpůsobivými,“ říká Wolf.

Navíc se vehementně brání zaměňování nepřizpůsobivosti s romskou etnicitou. Primátor Wolf před volbami zdůrazňoval, že za mnohé nepřizpůsobivé považuje i zástupce bílé majority. Úsměvným dokladem zmatečnosti místních poměrů může být kandidatura romského hudebníka a kickboxera Lukreciuse Kišše za SPD. Již před parlamentními volbami nás Romové v Karviné přesvědčovali, že se „Okamury nemáme bát“, že je to hodný člověk.

Činnost karvinské radnice je v rozporu s výsledky studií odborníků, podle kterých se sociální problémy ve vyloučených lokalitách nedají řešit marginalizací jejich obyvatel, ale naopak jejich integrací a předcházením vzniku takovýchto lokalit. Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení upozorňuje, že prostředí sociálně vyloučených lokalit je pro jejich obyvatele silně demotivující.

Vedení Karviné se podle něj podaří problémy dočasně přesunout mimo vybrané části města, není to však krok k jejich opravdovému řešení. „Ze zkušeností víme, že nejlépe se daří zlepšovat situaci lidí ohrožených sociálním vyloučením, pokud žijí v normálním, zdravém prostředí. Což znamená v běžném bytě mezi ostatními občany,“ vysvětluje Hon.

V sociálně vyloučených lokalitách se děje pravý opak. „Jejich problémy se prohlubují, mají ztíženou možnost navazování kontaktů mimo tuto lokalitu, horší přístup k hygieně, občanskému vybavení, bydliště v takové lokalitě navíc představuje stigma ztěžující hledání práce či jiného bydlení,“ doplňuje Matěj Hon.

Bezdoplatkové zóny ve městě nejhlasitěji kritizují Piráti a několik zástupců pravicových stran sdružených v uskupení Karvinskákoalice.cz. Ostatním stranám řešení vyhovuje. Příslušný zákon v současnosti posuzuje na popud skupiny senátorů Ústavní soud, v krajním případě by mohl městům odebrat možnost podobné zóny vyhlašovat.

Pro takovou variantu zástupci města řešení nemají. „Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. Situaci budeme řešit až nastane,“ usmívá se náměstek primátora Lukáš Raszyk.

ČSSD bez konkurence?
Na silné pozici ČSSD se podle politologa Lukáše Jelínka podílí i fakt, že ve městě dlouho nebyla silná opozice. Občanská společnost zde moc nefunguje, ANO je nevýrazné, komunisté se sociálními demokraty spolupracují, pravice netáhne a Piráti jsou zde teprve na začátku.

„Malá konkurence dnes neznamená, že se nezrodí silná konkurence zítra. V nedalekém Havířově předstihlo podobně silnou sociální demokracii i komunisty ANO, v celém regionu má potenciál růst SPD a možná i Piráti,“ dodává Jelínek.

Navíc jak již bylo řečeno, město v příštích čtyřech letech povede koalice ČSSD, KSČM a ANO. Opozici tak budou vytvářet SPD, koalice pravicových stran a Piráti. Podle lídryně Pirátů Zuzany Klusové je prozatímní zkušenost z karvinských zastupitelstev taková, že ČSSD nikdo neodporuje a navržená usnesení procházejí prakticky bez připomínek.

„Chceme být opozicí konstruktivní, ale hlasitou,“ říká lídryně Pirátů Zuzana Klusová. Foto Radek Kubala, DR

„Nechceme v zastupitelstvu jenom sedět, ale sehrávat roli aktivní opozice. Chceme řešit dostupné bydlení, pokusit se omezit vliv dominujícího Residoma na bytovou politiku. Bytovou a sociální politiku vnímáme jako klíčovou k řešení problémů ve městě. Chceme taky pomáhat zatraktivnit město, aby zde zůstávali mladí lidé, případně se po studiích vraceli,“ popisuje vizi pirátské politiky v zastupitelstvu Klusová.

Zástupci ČSSD se však nárůstu konkurence prozatím nebojí. „Soutěž patří k politice, ale lidi nám věří a stojí za námi. Nevidím důvod, proč by to tak nemělo být i nadále,“ cítí se zatím pevný v kramflecích Lukáš Raszyk.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.