Horka jsou živelní pohroma. Je čas začít je tak i brát

Horko jsme donedávna nebyli zvyklí brát jako zásadní problém. Je tu pár dní, pak přejde, lidé to „nějak přežijí“. V posledních letech ale horka mohou trvat i několik týdnů a následky nelze přehlížet.

V tomto období neuplyne den bez článku o horku či suchu. Před nevídaným suchem odborníci varovali mnoho měsíců dopředu, horko jde obvykle ruku v ruce. Reakce státu a měst ale není taková, jakou si situace zaslouží. Horka a sucha je třeba brát jako živelní pohromu, podobně jako třeba povodně.

Horké vlny se velmi negativně podepisují na zdraví a životech lidí. Nejde jen o snížení běžného komfortu, způsobují kolapsy, problémy s dýcháním, srdcem, migrény. Především u starších a trvale nemocných lidí zesilují jejich stávající obtíže a mohou mít i ty nejhorší následky. Ve vlnách horka obrovsky narůstá počet výjezdů záchranné služby ke kolapsům. Možná je něco trochu uklidňujícího v tom, že se člověku dostane lékařská péče, pokud jeho organismus horko nezvládá. Potíž je v tom, že třeba také skončíte v nemocnici bez klimatizace, takže horku neuniknete.

2017-02-08-17-51-32-725x483Před suchem varovali odborníci dlouho dopředu, reakce státu a měst však není adekvátní. Foto Pixnio

Tak jako i u jiných živelních pohrom je někdy obtížné odlišit například konkrétní úmrtí způsobené onou pohromou od toho, které by nastalo bez ohledu na okolnosti. Pokud někdo zemře například na infarkt, může to být z horka, nebo by ho dostal tak jako tak. Proto může být lepší nasadit statistické metody – porovnat například počet úmrtí v daném období s počtem úmrtí ve srovnatelném období jiný rok, kdy vedra nebyla.

Podobnými metodami posuzovali například následky hurikánu Maria z minulého roku, který zasáhl mimo jiné Puerto Rico. První odhady zněly 12 úmrtí, později se zvýšily na 60. Šlo o přímé následky, lidi, kteří se utopili, byli zavaleni a podobně. Nepřímé následky jsou ale mnohem závažnější, protože se situaci na ostrově nedařilo a nedaří vrátit do stavu před hurikánem. Lidé umírali ve zvýšené míře kvůli nedostupné nebo nedostatečné zdravotní péči, zhoršené kvalitě a nedostatku pitné vody, potravin, výpadkům elektřiny. V nedávné zprávě správa ostrova odhaduje počet úmrtí způsobených hurikánem na 1400.

Podobným způsobem je na místě posuzovat následky vln horka na zdraví lidí. Například článek Zvýšení úmrtnosti v souvislosti s vlnou horka ve Francii v srpnu 2003 jasně ukazuje prudký nárůst úmrtí za den (sloupečky) v závislosti na stoupající teplotě. Maximální denní teplota je v grafu vynesena tučně, v kritickém období se pohybovala kolem 35°C. Je také vidět, že nárůst má mírné „zpoždění“ za oteplením – čím déle vlna horka trvá, tím jsou následky horší. Autoři odhadují za toto období ve Francii asi 15 tisíc úmrtí v souvislosti s vlnou horka.

Bez_n_zvuZvýšení úmrtnosti v souvislosti s vlnou veder ve Francii v srpnu 2003. Repro Jakub Malý

Vedle zvýšeného počtu úmrtí také záchranné služby hlásí vyšší počet výjezdů a hospitalizací. Sdělovací prostředky udávají, že se počet výjezdů v právě probíhající vlně zvýšil o 10–20 procent.

Horka mají samozřejmě i ekonomické dopady. Zvyšuje se spotřeba elektrické energie nutné pro klimatizování budov. V teplejších částech světa jsou to často právě klimatizace, které stojí za kolapsy elektrické sítě (blackouty). U nás zatím nejsou klimatizace v domech a bytech úplně běžné, přesto počty jejich instalací rok od roku rostou. Je tedy jen otázkou času, kdy se tyto problémy objeví i u nás.

Horka pravidelně způsobují škody na silnicích a vlakových a tramvajových kolejích. Velmi obtížně lze odhadovat ekonomické škody způsobené poklesem výkonu zaměstnanců na pracovištích, která nejsou vybavená klimatizací.

Sucha působí obrovské škody na úrodě zemědělcům, dlouhotrvající horka začínají působit hromadné úhyny ryb. Vše nasvědčuje tomu, že v budoucnu budou vlny horka častější, intenzivnější a delší. Způsobují zdravotní komplikace, úmrtí a ekonomické škody. Zvolení zastupitelé začínají pomalu přicházet s návrhy opatření, ale je potřeba sledovat, jestli na svoje sliby nezapomenou hned, jak teplota zase o pár stupňů klesne.

Po povodni obvykle analyzujeme její příčiny a realizujeme opatření, které mají příštím povodním zabránit. Budujeme protipovodňové nádrže, hráze, někdy musí jít stranou pohodlí a jiné ekonomické zájmy. Pokud někde bude stát protipovodňová hráz, bude možná muset ustoupit nějaká ta garáž či parkovací místo. Pokud někde vznikne retenční nádrž, ubyde pozemek pro obdělávání.

Horko asi u nás nikdy nebylo bráno jako významný faktor při plánování zástavby. Nyní nás to, především ve velkých městech, dohání.

Potřebujeme stromy
Stromy fungují skvěle proti horku, poskytují stín a uvolňují vlhkost. Problém je, že rostou pomalu a je velmi obtížné je umístit do stávající zástavby. Mnoho měst a městských částí plánuje výsadbu stromů, což je dobře. Aby to ale bylo efektivní, měla by výsadba probíhat na co nejfrekventovanějších místech, ne na hranicích zástavby. Je lepší vysazovat sazenice stromů co největší (aby co nejdříve plnily svou funkci) a je potřeba se o ně starat (není nic horšího než s velkou slávou vysázet stromy a pak je nechat zajít kvůli špatné péči).

Je potřeba aktivně hledat nová místa, kam lze stromy vysadit. Pokud někde například překážejí inženýrské sítě, při příštím odkrytí je třeba přemýšlet, zda je možné je přeložit a výsadbu umožnit. Jinde je třeba se zamyslet, jestli není lepší obětovat jeden ze stánků s občerstvením či trafiku ve prospěch výsadby stromů. Nekrytá parkoviště plánovat tak, aby na nich byly stromy (i řidiči to v horku ocení).

Stát podporuje opatření pro zlepšení energetické bilance domů dotacemi na teplo či výměnu kotle. Je na čase zauvažovat nad dotacemi pro výsadbu stromů a přeměnu soukromých vydlážděných, vybetonových či vyasfaltovaných pozemků ve městech na zelené (například vnitrobloky domů).

V neposlední řadě musíme ve městech usilovně bránit všechny již rostoucí stromy před kácením a zastavěním ploch, kde rostou. Kácení s navrženou „náhradní“ výsadbou je nutné pečlivě zkoumat a dozorovat – stromy vysazené při náhradní výsadbě začnou svoji funkci plnit až za několik let (pokud nezajdou) a jejich přínos v náhradní lokalitě může být o mnoho menší.

Zelené střechy mohou pomáhat v boji s horkem, také je ale nelze zavádět všude. Mnohdy tomu brání konstrukce domu, případně památková ochrana. U nové výstavby je ale namístě požadovat účinná opatření proti horku, například zelené střechy a stěny a inovativní způsoby řešení klimatizace. Naopak se musíme snažit omezovat budovy se skleněnou fasádou.

Keře a trávníky lze na rozdíl od stromů umístit kamkoliv, kde je na ně místo. Nevýhodou je, že vyžadují větší péči, neposkytují stín a plocha osázená keři, případně trávou, má jen omezené využití. Přesto by bylo na místě ve městech osázet keři a trávníky každou nevyužitou plochu, především podél liniových staveb a chodníků. Trávník a keř na rozdíl od betonové, štěrkové či asfaltové plochy mnohem méně odráží sluneční paprsky a nepřehřívá se. Po betonu či dlažbě oproti tomu na přímém slunci často ani nejde bezpečně přejít bos.

Především chodcům na frekventovaných místech můžou zpříjemnit život vodní prvky jako fontány, pítka či mlžítka. Především pítka v našich městech často chybí, a tam, kde jsou, jsou často zanedbaná. Pítka a jiné vodní prvky by mohla města a městské části vyžadovat např. po soukromnících, kteří zabírají veřejný prostor pro podnikatelské účely (předzahrádky restaurací, ale i pasáže v obchodních centrech. S pronájmem prostoru by zkrátka vznikla podnikateli povinnost zřídit a udržovat pítko pro kolemjdoucí.

Zkrátka, je na čase začít přemýšlet o vlnách horka podobně jako o povodních. Tedy ne pouze v době, kdy probíhají, ale především také poté, co skončí, a dlouho předtím, než přijdou další.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.