Maturitní slohy jako věčný spor

Centrální hodnocení maturitních slohových prací z českého jazyka letos opět vyvolává stejné spory a kontroverze jako v minulých letech. Změní se někdy jeho koncepce, nebo se bude tato situace opakovat donekonečna?

A máme to tu znovu. Na Facebooku se objevila otázka, kdy se už konečně někdo začne zajímat o státní maturitu. Opět se roztáčí kolotoč laických podpor i odsudků, opět jsou jedni zatracováni a napadáni a druzí vynášeni. Každoročně v květnu, neboť do okurkové sezony vše vyprchá. Žijeme rychle, a co bylo včera, neplatí a zároveň se stává hlubokou historií.

Kdy se ale konečně někdo zeptá učitelů či žáků? Ani odborná veřejnost se nedohodne, jisté je však jedno – státní maturita z českého jazyka má mnohá úskalí, na která opakovaně upozorňuje Společnost učitelů českého jazyka a literatury.

Maturitní známka z jazyka českého se skládá ze tří složek. Poměrně nejméně provokuje didaktický test, který se rok od roku zlepšuje, nicméně se prodlužují texty, které musí student přečíst, aby mohl splnit zadané úkoly, a ty jsou náročné i pro studenty gymnázií. Není pravda, jak někdo napsal, že studenti gymnázií se u testů nudí. Hlavně poctiví, přemýšliví a kreativní studenti mají problém. Někdy s jednoduchostí otázky, jindy se zbytečnou komplikovaností. Mnoho bylo také napsáno o tom, zda jsou u didaktických testů úplně jasné jejich cíle.

16837563076_231959cc92_zStátní maturita z češtiny má mnohá úskalí a učitelé na ně již několik let opakovaně upozorňují. Foto eduin.cz

Ústní zkouška z českého jazyka naznala také úprav, student ovšem musí hovořit podle jakéhosi jízdního řádu, který se podobá jazykové zkoušce. Většina škol každoročně zužuje nabízené seznamy knih, z nichž si student může vybrat 20 literárních děl. V budoucnu seznamy škol skončí pravděpodobně u 60 nabízených knih po celé republice a dojde k velké unifikaci.

Problém je také v tom, že se češtináři nejsou schopni domluvit na literárních dílech, protože svůj názor považují za jediný možný. A tak se patrně ochudíme o motivované studenty, kteří mluví u maturity o svých čtenářských zážitcích, a takové poslouchání patří k vrcholům kantorského blaha.

Nejvíce kontroverzní jsou slohové práce. Spolek učitelů českého jazyka a literatury, jehož jsem součástí, pět let píše o tom, že objektivní hodnocení slohů neexistuje. Letošní výsledky to opět potvrzují. Znovu se budou odvolávat studenti, kteří psali místo vyprávění úvahu. Jako Cermatu a jeho hodnotitelům nestačil první ročník po zavedení státní maturity do škol, kdy bylo úkolem napsat vyprávění na téma – Jak jsem se stal pověrčivým. Tehdejší hodnotitelé měli představu (podporovanou Cermatem), že kdo se na konci vyprávění nestane pověrčivým, nesplnil zadání. A tak přišla éra jiných zadání maturitních slohových prací – zpráv a oznámení.

Opravdu je důstojné, aby psal gymnazista jako maturitní práci z českého jazyka zprávu nebo oznámení? Neměla by státní maturitní slohová práce být především výsledkem uvažování mladého člověka, jeho názoru na svět?

A tak se stane (jako letos), že citlivá básnířka znásilní svou duši a píše tak, jak si myslí, že by psát měla, a práce se stane jalovou. Nebo naopak, vzorová práce, která by se hodila do cermatích pokynů k maturitě, je shozena ze stolu, protože údajně nenaplnila počet slov. Pro letošní maturanty bylo omezující i množství témat – pouhých šest místo loňských deseti. Opravdu upřednostňujeme kvantitu nad kvalitou?

Sloh je obor jazyka, v něm se ukazuje, jak student čte, jak zná gramatiku, a nakonec to nejdůležitější – jak přemýšlí. Z tohoto důvodu nechme Cermatu didaktický test, ústní zkoušku v kompetenci školy a slohovou práci buď vraťme tam, kde původně byla – do školy, anebo ji z maturit úplně vynechme. Učme sloh, krále češtiny, ale nedávejme ho jako unifikovanou maturitní zkoušku.

Neboť jakou hodnotu má pro budoucího matematika, architekta a lékaře slohový útvar zpráva a oznámení?

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.