Chci přispět X

Trump: S Kim Čong-unem se nesejdu. Můžu si to ale rozmyslet

Americký prezident oznámil, že se v červnu nesejde se severokorejským vůdcem, zároveň však naznačil ochotu k dalšímu jednání. Nabízíme shrnutí překotného vývoje na Korejském poloostrově, kde se střídá diplomacie a výhružky jadernou válkou.

(frak)

25.05.2018 17:56

Foto_b_l_d_m

Ku příležitosti již zrušeného summitu vydal Bílý dům mimo jiné pamětní minci. Ta se nyní prodává s výraznou slevou. Foto Bílý dům

Po domnělém oteplení se vztahy mezi Severní Koreou a zbytkem světa opět zhoršují. Týká se to zejména Spojených států, které ve čtvrtek ohlásily zrušení americko-severokorejského summitu plánovaného na příští měsíc a pohrozily novými sankcemi.

Opět se tak komplikuje dosažení mírového řešení více než šedesát let zamrzlého konfliktu i jaderného odzbrojení na Korejském poloostrově, přestože po zmírňujících prohlášeních není vyloučeno, že ke schůzce nejvyšších představitelů USA a KLDR v nějaké podobě přece jen dojde.

Tady je shrnutí nejdůležitějšího vývoje, který se odehrál v posledních dnech a týdnech.

1. Zrušení americko-severokorejského summitu
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zveřejnil dopis severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, ve kterém jej informoval, že summit plánovaný na 12. června v Singapuru vůbec neproběhne. Mělo se přitom jednat o přelomovou událost, ve které by se poprvé v historii sešel tváří v tvář americký prezident a vůdce Severní Koreje. Jako historický byl summit prezentován rovněž americkou administrativou, jež nechala mimo jiné dopředu vyrazit památeční mince. Někteří zákonodárci z vládní Republikánské strany už dokonce navrhovali prezidenta Trumpa na Nobelovu cenu míru za to, že na setkání přistoupil.

Konání summitu bylo oficiálně oznámeno 8. března letošního roku, kdy vrcholilo zdánlivé přibližování mezi Severní Koreou, jejím jižním sousedem a Spojenými státy. Kim Čong-un při různých příležitostech například oznámil ukončení nukleárních zkoušek a testování balistických raket a v dlouhodobém horizontu se zavázal zbavit Korejský poloostrov jaderných zbraní. Mezi konkrétnější gesta dobré vůle patřilo propuštění dvanácti amerických rukojmích a uzavření jaderného testovacího střediska u obce Pchunggje, kde se uskutečnilo všech šest dosavadních nukleárních zkoušek.

Nadšení však v poslední době ochladlo pod vlivem nepřátelských kroků a především ostrých amerických a severokorejských vyjádření. KLDR před dvěma týdny sama zrušila plánované setkání s nejvyššími představiteli Jižní Koreje kvůli masivnímu společnému vojenskému cvičení americké a jihokorejské armády. Zároveň porušila slib, že se zničení testovacího střediska Pchunggje budou moci účastnit mezinárodní inspektoři – místo toho nakonec mohlo přihlížet pouze třicet zahraničních novinářů.

Američané a Severokorejci si navíc opět začali vyměňovat výhružná a posměšná vyjádření, jež odstartoval Trumpův nedávno jmenovaný poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Podle něho by bylo ideální, aby se KLDR vydala „libyjskou cestou“, tedy jednostranným jaderným odzbrojením, a nepřímo tak naznačil možnost svržení nepřátelského režimu. Boltonovy výroky podpořil americký viceprezident Mike Pence, jehož náměstkyně severokorejského ministerstva zahraničí Čche Son-hui oplátkou označila za „politického blbečka“ a pohrozila ničivým jaderným konfliktem. Stejnou možnost nyní ve svém dopisu naznačuje i americký prezident Donald Trump

2. Reakce z domova i ze světa
Zrušení singapurského summitu ze strany Spojených států vyvolalo mezi světovými státníky především nervozitu a rozčarování. Největší z nich viditelně cítí jihokorejský prezident Mun Če-in, pro něhož bylo vybudování lepších vztahů se Severní Koreou klíčovým volebním slibem. Prezident Mun Če-in svolal bezpečnostní radu státu, kde vyjádřil nad Trumpovým rozhodnutím „velké zmatení“ a vyzval k „užšímu a osobnějšímu dialogu“ mezi KLDR a USA.

Zklamání a důraz na dialog vyjádřila také britská premiérka Theresa Mayová nebo čínské ministerstvo zahraničí, japonský ministerský předseda Šinzó Abe ale prohlásil, že rozhodnutí Spojených států „plně respektuje a podporuje“.

„Důležité je, aby jakékoli setkání vedlo k opravdovému pokroku v otázce jaderných zbraní a balistických raket. Pro Japonsko je pak úplně nejdůležitější vyřešení únosů,“ nechal se slyšet Abe na návštěvě Ruska s narážkou na sedmnáct svých občanů, kteří měli být uneseni do Severní Koreje v 70. a 80. letech. Doposud se do vlasti vrátilo pouze pět z nich.

Přímo ve Spojených státech se reakce jako obvykle lišily v závislosti na politické orientaci. Většina republikánů obvinila z krachu summitu „blufujícího“ severokorejského vůdce, který beztak netoužil po dohodě. Demokraté se naopak soustředili na kritiku diplomatické (ne)schopnosti prezidenta, jenž o sobě rád prohlašuje, že je „nejlepším vyjednavačem“. Rozhořčený Trump si v pátek postěžoval, že „demokraté ve vyjednáváních se Severní Koreou jasně nadržují druhé straně“.

3. Co bude dál?
Z překotného vývoje z poslední doby, kdy se střídaly vyhrocené výhružky a deklarovaná ochota spolupracovat na mírovém řešení konfliktu, je zjevné, nakolik je vývoj situace na Korejském poloostrově nepředvídatelný. Dobře to ilustruje tón Trumpova dopisu, v němž jsou obsažena jak obvinění, tak uctivý tón a nabídka k jednání.

„Pokud změníte názor týkající se tohoto mimořádně důležitého summitu, neváhejte mi kdykoli zavolat nebo napsat,“ píše americký prezident severokorejskému vůdci, přestože právě on setkání zrušil.

Severokorejské ministerstvo zahraničí sice v pátek zkritizovalo, že Trumpovo rozhodnutí „není v souladu se zájmem lidstva o světový mír a stabilitu“, ve stejnou dobu však vyjádřilo připravenost opět zasednout k jednacímu stolu. Americký prezident následně severokorejskou reakci na Twitteru označil za „vřelou a produktivní“ a prohlásil, že spolu obě strany znovu komunikují.

„Uvidíme, co se bude dít,“ řekl Donald Trump reportérům před cestou do Marylandu. „Zase se s nimi bavíme. To jejich prohlášení bylo opravdu pěkné.“

Předpovědi dalšího vývoje komplikuje několik faktorů. Na prvním místě je mezi nimi nepředvídatelnost a neprůhlednost rozhodování severokorejského i amerického vůdce, jež přinejmenším na první pohled mnohdy působí chaoticky až improvizovaně. Obě strany mají navíc dobré důvody pro vzájemnou nedůvěru.

V USA je to opakované rozčarování z rétorických ústupků KLDR, jež následoval další rozvoj programu vývoje jaderných zbraní a balistických střel. KLDR je potom zjevně nervózní z historie amerických vojenských intervencí, do které se v poslední době zapsal i Trump zásahy na syrském území. Zmínění libyjského scénáře, kdy se Spojené státy aktivně zapojily do svržení diktátorské vlády Muammara Kaddáfího, mohlo být pro severokorejskou stranu připomenutím, že vzdávat se nukleárních zbraní rozhodně nezaručuje budoucí bezpečnost režimu.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.