Západoněmecké město Trevír bude tento rok hostit několik výstav k příležitosti dvoustého výročí narození svého čestného občana, Karla Marxe. Velká souborná expozice s názvem Karl Marx 1818-1883 Život, dílo, doba, představující proslulého filosofa a duchovního otce marxismu ale vzbudila v posledních týdnech kontroverze v souvislosti s rolí Evropské unie.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker totiž v rámci oslav k výročí rodáka v Rýnském zemském muzeu přednese projev. Na Junckera se ihned snesla vlna kritiky — jak od kolegů v Evropském parlamentu, tak ze strany novinářů či euroskeptiků.

Negativní reakce akcentují především „přihlášení se k vražedné ideologii” a opomenutí zhruba sto milionů mrtvých, které mají na svědomí komunistické režimy, ale také to, že vedení Evropské unie podobně symbolickými kroky ukazují její opravdové směřování. Znamená ale opravdu Junckerova účast při oslavách Marxova výročí ono symbolické přihlášení se Evropské unie k idejím komunismu, jak naznačují mnozí kritici?

Po ohlášení účasti Jeana-Clauda Junckera na otevření celkem trojice výstav v Trevíru proti jeho účasti vystoupil například britský konzervativní poslanec Daniel Kawcyzk, který ho vyzval k zrušení návštěvy. Ve svém projevu poslanec, jehož rodina utekla v 70. letech z komunistického Polska do Británie mluvil o zvláštní pachuti, protože Juncker bude připomínat myšlenky „marxismu, které vedly k milionům mrtvých po celém světě”.

Europoslanec za krajně pravicový UKIP pak prohlásil: „Je děsivé, že Jean-Claude Juncker považuje za dostatečně důležité připomínat muže, jehož ideologie má na svědomí více než sto milionů mrtvých.”

Návštěva politika na akci spojené s Marxem celkově vyvolala bouřlivé reakce napříč politickými frakcemi Evropského parlamentu a vyvolala diskuzi v evropských médiích. Z českých europoslanců se nechal slyšet například zástupce TOP 09 Jaromír Štětina s tím, že „pozice předsedy komise vede v České republice k tomu, že stále více lidi považuje Evropskou unii za levičáckou, marxistickou či neomarxistickou”. Zároveň apeloval na setkání v rámci Evropského parlamentu, aby si předseda komise uvědomil, že tato pověst Evropské unii škodí.

Rozrušení, který vzbuzuje jen zmínění postavy Karla Marxe u velké části politiků, je samozřejmě oprávněné historickou zkušeností post-komunistických zemí. V těch je jeho jméno živě spojeno s komunistickou totalitou, která se právě Marxovou politickou teorií zaštiťovala.

Přesto ale nelze přímo spojovat připomenutí Marxovy osoby s přijetím jeho politických teorií a ideologických směrů z nich vycházejících. Organizátoři výstavy ostatně hovoří o tom, jak expozici koncipují jako obsáhlý pohled na dílo autora, který naší společnost bezesporu změnil — ve velmi nepříznivých i prospěšných směrech. Na zmíněné výtky ale klidně odpověděla mluvčí Evropské komise s tím, že pokud bychom se obloukem vyhýbali jakémukoliv připomenutí Karla Marxe, blížili bychom se blízko k popírání naší společné historie.

Co si počít se sochou od Číňanů

Oprávněné kontroverze však vzbuzuje současné odhalení bronzové sochy Karla Marxe, kterou městu věnovala Čínská lidová republika. Zastupitelé města, kteří dar přijali, sice trvají na tom, že památník neoslavuje žádnou ideologii, přesto se právě zde dá hovořit o zvláštní pachuti. Dar Číny totiž představuje jistou formu politického spojení s tamní vládnoucí komunistickou stranou.

Odhalení této sochy se ale Juncker neúčastní. I proto, pokud mluvíme o symbolickém významu návštěvy, je nutné se na celou Junckerovu návštěvu dívat s větším klidem.

Definicí hysterické reakce se ale v souvislosti s Junckerovou návštěvou stal týdeník Reflex. Jeho jménem v editorialu šéfredaktor Marek Stoniš hovoří o tom, že Junckerova návštěva má „zvláště pro nás, jimž byl tento otec komunismu vtloukán přes čtyřicet let do hlav, symbolický význam. Buďme rádi, že víme, na čem tak nějak ideologicky jsme”.

Jaromír Štětina i Stoniš hovoří o symbolech, které tak propojují EU s myšlenkami marxismu — v tomto případě jde o kontraproduktivní přístup. Evropská unie by měla být institucí, která si je vědoma své historie a dokáže připomenout momenty a významné osobnosti, které podstatně ovlivnily současnou společnost.

↗

Definicí hysterické reakce se ale v souvislosti s Junckerovou návštěvou stal týdeník Reflex. Repro DR

Připomínání Marxova života a kritické studium jeho života a díla z nikoho marxistu ani komunistu nedělá. Je více než důležité na podobné symboly minulých dob věcně nahlížet s vědomím všech jejich záporných aspektů a nepřehlížet ani jejich přínosy vymazáním jmen z historie jen v zájmu stávajících politických nálad.

Právě proto bychom neměli přistupovat k rychlým soudům o tom, že Juncker je skrytý marxista a Evropská unie připomíná Sovětský svaz. To, že předseda Evropské komise promluví na výstavě připomínající filosofa, na jehož práci stojí mnoho legitimních filosofických a sociologických teorií, jež se v sociálních vědách dodnes uplatňují, z něj nedělá popírače obětí totalitních systémů — ani přesto, že se podstata jejich zřízení pravidelně odvolávala na Marxovu politickou teorii.

Junckerova účast sice může vkládat účelově vykládané argumenty do úst kritikům, kteří vyčítají Evropské unii její zpátečnické tendence, připomenutí jedné z největších a bezesporu nejkontroverznějších filosofických postav 19. a 20. století ale žádným symbolickým přihlášením se k jednomu z politických směrů není. Právě i kvůli rozruchu, který vyvolal, je jeho krok účastnit se oslav správný.

Už jen proto, že jako vrcholně postavený politik může přispět k přehodnocení generalizací čehokoliv souvisejícího s Marxovým jménem — a využít příležitosti i k tomu, aby hovořil o tragických důsledcích některých způsobů uplatnění jeho politických myšlenek. Opravdu komplexně můžeme zhodnotit dílo a život významného Evropana jedině tím, že překonáme prvoplánový a účelový výklad symbolů.