Cizincům se v Brně daří. Podle výzkumu se lépe začleňují ženy

Radek Kubala

Cizinců v Brně přibývá, daří se jim začleňovat do společnosti a navazovat pestrou sít sociálních vazeb. Data z výzkumu společnosti SocioFaktor chce město využít pro svou novou integrační strategii.

Cizinci žijící v Brně se dobře začleňují, navazují vztahy i mimo vlastní komunitu a neocitají se na okraji společnosti. Podle výzkumu společnosti SocioFactor, které město zveřejnilo před týdnem, se o něco úspěšněji začleňují ženy. Získaná data o sociálních vazbách Indů, Ukrajinců a Arabů žijících v Brně chce magistrát využít při tvorbě nového integračního plánu. Průzkum se věnoval cizincům ze zemí mimo Evropskou unii.

Vedoucí výzkumného týmu Daniel Topinka doplnil, že nejuzavřenější je arabská komunita. Zároveň sociální soudržnost v rámci komunity je nejsilnější u Ukrajinců, kteří jsou také nejčastěji v kontaktu s majoritní populací.

„O něco lépe se začleňují ženy, jejich sítě jsou pestřejší. Sociální vazby cizinců jsou většinou neformální, skryté, zřídka mají viditelnou organizační strukturu. Když jsou hustší, je to lepší pro šíření informací a jejich integraci. V opačném případě hrozí izolace. Nic takového jsme v Brně naštěstí nezjistili," uvedl v tiskové zprávě Daniel Topinka.

Organizace pro výzkum využila poměrně novou metodu síťové analýzy. Autoři výzkumu oslovili šedesátku cizinců žijících v Brně, se kterými udělali hloubkové rozhovory zaměřené na jejich vazby s ostatními lidmi. Skrze tyto respondenty získali údaje o sedmi stech čtyřiceti dalších lidech.

„Pozorovali jsme, jak intenzivní a hluboké vztahy si vytváří cizinci mezi sebou, se svým okolím i s těmi, které nechali doma. Téma přistěhovalectví je v Brně, ale i v České republice obecně, velmi emotivní. My se snažíme zmírňovat napětí," uvedl vedoucí výzkumu Daniel Topinka.

Analýza je důležitým informačním podkladem pro vytvoření nové brněnské Strategie integrace cizinců na roky 2019 až 2024. Radní již schválili přijetí dotace od ministerstva vnitra ve výši 1,2 milionu korun, které má město použít právě na vytvoření nové strategie. Součástí projektu jsou i další integrační aktivity pro celý Jihomoravský kraj.

„Na základě získaných dat můžeme jednoduše vyvracet mýty o muslimech či nelegálních migrantech. Zároveň nám výzkum pomůže při vymýšlení, jak s cizinci mluvit, zacházet a jaké mají potřeby. Díky výzkumu již dnes na tyto otázky máme konkrétní odpovědi,“ řekl náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno).

Za posledních pět let cizinců žijících v Brně přibylo o šest tisíc na současných přibližně osmadvacet tisíc. Většinu tvoří lidé ze zemí Evropské unie. Nejpočetnější menšinou jsou však Ukrajinci, kterých v jihomoravské metropoli žije přes šest tisíc. Podle výzkumu nejčastěji navazují vztahy s krajany, Rusy a Čechy.

Indů žije v Brně necelých čtyři sta. Nejčastěji se jedná o odborné pracovníky nadnárodních firem. Jejich komunita v posledních letech významně roste.