Chci přispět X

Uhlí by nemělo být víc než zákon

Uhelné elektrárny budou muset od roku 2021 plnit přísnější ekologické limity. Nedávné rekonstrukce k jejich splnění nakonec nemusejí stačit. A když nyní uhlobaronům hrozí, že by se jim snaha šetřit za každou cenu mohla vymstít, chtějí si vyprosit výjimky.

Česká republika už v roce 2015 schválila energetickou koncepci, která počítá s postupným útlumem uhelných elektráren. Podle ní bychom přestali energii ve velkém vyvážet, nějakou ušetříme a zbytek vyrobíme jinými způsoby – pomocí obnovitelných zdrojů nebo v jaderných a plynových elektrárnách. Odklon od špinavého uhlí nakonec stvrdil také český podpis Pařížské dohody v roce 2016.

Na první pohled není co řešit. S uhelnými elektrárnami se do budoucna nepočítá, protože zhoršují už tak vysokou míru znečištění ovzduší. Kromě ekologických škod nám hrozí postihy od Evropské komise, která v roce 2013 zahájila s Českou republikou řízení kvůli porušování Smlouvy o fungování EU. Na vině je překračování imisních limitů prachu vznikající právě třeba při spalování uhlí. Jenže…

Uhlí nad zákon?
Jedna věc jsou národní strategie a mezinárodní smlouvy, na druhé straně je politická realita ovládaná gigantem ČEZ a několika uhlobarony. Ti těžko sami od sebe, na základě nějaké schválené koncepce a v zájmu životního prostředí, elektrárny zavřou či ekologizují. Česká republika se navíc v minulosti postupně zbavila všech účinných pák, kterými by mohla do energetiky zasahovat.

Kdo jsou „uhlobaroni“? Není tu jen polostátní ČEZ. V branži se pohybují i soukromníci jako EPH (Daniel Křetínský, elektrárna Opatovice) nebo Sev.en (Pavel Tykač, elektrárna Chvaletice).

Naštěstí na evropskou směrnici o průmyslových emisích jsou i majitelé uhelných elektráren krátcí. Ta stanovuje přísnější limity od roku 2016. Česká republika nicméně využívá ve velkém rozsahu možnost výjimek (takzvaný národní přechodový plán), které ale skončí v roce 2020. Limity, které ze směrnice vyplývají, se pod hrozbou sankcí budou muset konečně začít plnit.

Uhlobaroni mají ovšem v kapse ještě jeden trumf. Mohou si dovolit platit ty nejlepší lobbisty a díky vlivu na politiky umějí ovlivňovat podobu dokumentů a zákonů. Těch, kterými se pak mají sami řídit.

Neplníte? Nevadí, poproste o výjimku
Když už někoho přísnější limity donutí investovat do modernizace, může na to jít dvěma způsoby. Buďto použije to nejekologičtější dostupné řešení a minimalizuje tak dopad na lidské plíce a přírodu. Anebo to hezky po uhlobaronsku udělá tak, aby za co nejnižší cenu těsně splnil daný limit. Aby se takové praxi zabránilo, zavedla směrnice zároveň povinnost jednou za několik let zpřísňovat limity podle toho, jak se vyvíjejí nové ekologické technologie a jejich dostupnost. Tyto nové limity se stanovují v takzvaných referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách, zkráceně BREF.

Složitého procesu schvalování limitů BREF se účastní mimo jiné zástupci průmyslu hájící zájmy českých elektrárenských společností. Ti se pokusili povinné hodnoty co nejvíce zmírnit. To se jim podařilo. Výsledné limity nejsou nakonec o mnoho přísnější než ty, které určuje směrnice. Ani zdaleka neodpovídají „nejlepším dostupným technikám“.

Uhelní lobbisté následně proces alespoň zdržovali, a když přišlo hlasování, pokusili se celou legislativu zablokovat. To už jim nevyšlo a limity BREF byly nakonec, ač méně přísné a se zpožděním, schváleny. Nyní jsou limity BREF povinné a začnou platit v roce polovině roku 2021. Což je, z důvodu průtahů a dřívějších českých výjimek, zhruba rok po začátku platnosti limitů vycházejících z původní směrnice.

Uhelná lobby nyní nové limity BREF kritizuje. Splnění je údajně příliš drahé a někteří již investovali do méně účinných technologií. Provozovatelé uhelných elektráren v České republice se totiž na základě průběhu vyjednávacího procesu domnívali, že limity mají jen malou šanci na to, aby byly nakonec schváleny a prohlášeny za povinné. Nicméně, v rozporu s jejich očekáváním schváleny byly, takže nastal čas na plán B – požádat o výjimky.

Přestože je podle směrnice možné výjimky udělit jen v dobře odůvodněných případech, majitelé elektráren zcela samozřejmě počítají s tím, že je dostanou. Přitom dobře věděli, že přísnější limity přijdou a požadované technologie byly dostupné. Investovat jen zlomek jejich miliardových zisků do nejlepších dostupných technologií, které zlepší životní prostředí a zdraví nás všech, jim nikdo nebránil.

Technologie, včetně těch na snižování znečištění, se neustále zlepšují. České energetické firmy ale nechtějí s tímto vývojem držet krok. Zda uhlobaroni opět dosáhnou maxima možného, tedy dalších výjimek z evropských pravidel, je nyní na úřadech a politicích.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.