Středoamerický zázrak není bez vad na kráse

Kostarika bývá kvůli své demokratické tradici a vyspělé environmentální politice považována za vzorový latinskoamerický stát. Poslední prezidentské volby však poukázaly na problémy s vysokou nezaměstnaností mládeže a rostoucí kriminalitou.

Bitva dvou Alvaradů. Tak se často s nadsázkou psalo o druhém kole prezidentských voleb v malém středoamerickém státu Kostarika, kde proti sobě stanuli kandidáti se stejným příjmením, avšak se zcela opačnými politickými programy. Zatímco Carlos Alvarado reprezentoval vládnoucí, progresivní levici spojující křesťanské a sociální demokraty, Fabricio Alvarado kandidoval v čele aliance evangelikálních stran s cílem zabránit sňatkům homosexuálů.

S více než šedesáti procenty nakonec zvítězil první Alvarado, který je v zemi známý jako úspěšný romanopisec, ale má za sebou také politickou zkušenost na pozici ministra práce. Carlos Alvarado sňatky osob stejného pohlaví před volbami otevřeně podpořil, což je mnozí považují za potvrzení výjimečnosti postavení Kostariky v rámci regionu.
Carlos_alvarado_foto_twitter2Vítězný Carlos Alvarado se stejně jako jiní politici rád fotí s dětmi. Foto Twitter @CarlosAlvQ

Čtyřmilionová Kostarika bývá často dávána okolním zemím za vzor. Jedním důvodem je od roku 1948 nepřerušená demokratická tradice, zpečetěná o rok později úplným zrušením armády. Letošní volby tuto dlouhou tradici potvrdily, jejich průběh byl totiž příkladný a poražený Alvarado bleskově pogratuloval vítězi, což ve střední Americe vůbec není pravidlem.

Země se zároveň může pochlubit mimořádnými úspěchy z hlediska ochrany životního prostředí a přírodního bohatství; příkladně se stará o desítky národních parků přitahujících návštěvníky z celého světa a v loňském roce dokázala pokrýt celých 300 dní svoji spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Role náboženských konzervativců
Leč fakt, že se do druhého kola a navíc z prvního místa probojoval právě Fabricio Alvarado, naznačuje, že časy se mění. A přestože Kostarika nadále vévodí světovým indexům štěstí, zdaleka ne celá její populace je spokojená.

Jistě, část čtyřiceti procent pro neúspěšného Alvarada může být přičteno na vrub vyhrocené atmosféře po lednovém rozsudku Meziamerického soudu pro lidská práva, jenž oznámil, že jeho signatáři mají garantovat rovný přístup osobám stejného pohlaví včetně možnosti uzavřít sňatek. Fabricio Alvarado doslova vyrostl na odporu konzervativní části společnosti vůči tomuto rozsudku a zapřísahal se, že ho nikdy neuzná.

Jako člověk, který je původním povoláním pastor, navíc reprezentoval rostoucí část kostarické společnosti odvracející se od katolicismu právě k radikálním protestantským církvím amerického typu. Odhaduje se, že v zemi dnes tvoří na čtvrtinu obyvatel, což je skoro trojnásobek oproti počtu na konci 80. let.

Ciudad_da_fe_fabricio_alvarado_zdroj_twitterFabricio Alvarado na shromáždění evangelikálů. Foto Twitter @FabriAlvarado7

Kostarika se v tomto ohledu zvlášť nevymyká dalším latinskoamerickým státům, kde v posledních desetiletích rychle upadá katolická církev a do popředí se derou právě evangelikálové s politickou agendou. Fabricio Alvarado se v kampani mimo jiné vymezoval proti oddělení Státu a Církve a propagoval vládnutí na základě biblických principů, což zjevně konvenovalo i některým konzervativním katolíkům.

Zřejmě se navíc mohl spolehnout na nemalé donace od zámožných evangelikálních kongregací a jednotlivých věřících, což bude kvůli neprůhlednosti financování kampaně neúspěšného Alvarada předmětem dalšího prošetřování.

Vysoký zisk Fabricia Alvarada však odhalil ještě něco, co ostatně může souviset i se vzestupem radikálních náboženských nálad v zemi. Tedy že se v oslavovaném kostarickém úspěchu začínají objevovat povážlivé trhliny.

Zpátky do střední Ameriky?
Zdaleka nejděsivějším trendem v současné kostarické společnosti je prudký nárůst násilí, kterým jako by se země vracela zpátky do vlastního, extrémně nebezpečného regionu. V loňském roce násilnou smrtí zemřelo rekordních 603 lidí, čímž se Kostarika posunula nad 10 vražd na 100 tisíc obyvatel považovanou Světovou zdravotnickou organizací za hranici epidemie. V prvních třech měsících již stihl padnout další historický rekord, když bylo zavražděno 146 lidí včetně osmi žen.

Alespoň podle policejních údajů souvisí většina obětí s aktivitami drogových kartelů, jež do svých řad lákají nemalou část kostarické mládeže. Důvodem je masivní a neklesající nezaměstnanost mladých lidí v zemi, která se ve skupině 15-24 let pohybuje těsně pod padesáti procenty. To je mimochodem nejvyšší číslo v celé střední Americe, zdaleka přesahující celonárodní míru počtu osob bez práce.

V kostarickém tisku se často mluví o tzv. ninis, tedy mladých, kteří ani nestudují, ani si nemohou najít práci, což může přispět k jejich zapojení do činnosti kartelů.Chudinsk_tvr_costa_rica_foto_el_financeroMladí lidé bez práce patří mezi nejčastější obyvatele chudinských čtvrtí v Kostarice. Foto El Financero.

„Vysoká nezaměstnanost vede k tomu, že mnoho [mladých] lidí nemá žádný legální zdroj příjmu, musí se přitom postarat o svoje základní potřeby a obchod s drogami pro ně představuje možnost, jak vyžít,“ vysvětluje kostarický vyšetřovatel Leonardo Sánchez.

Kandidáti jako pastor Alvarado přirozeně těchto problémů využívají, volají po návratu k biblickým zásadám a nabízejí typicky populistické až autoritářské recepty k potlačení násilí. V těchto volbách to ještě byla strategie neúspěšná a většina společnosti na ni odmítla přistoupit.

Není ovšem pochyb o tom, že právě řešení sociálního napětí a s ním souvisejícího násilí bude hlavním úkolem nového kostarického prezidenta. Teprve v příštích letech se ukáže, jak se s ním dokáže vypořádat.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.