ČSSD v neděli rozhodne o předsedovi, účasti ve vládě a možná i o své budoucnosti

ČSSD čeká nejméně předvídatelný sjezd za posledních pětadvacet let. Koná se v situaci po volebním debaklu, na který strana nemá jednotnou odpověď. Spory se vedou zejména o případný vstup do vlády a také o míru vnitrostranické demokracie.

Jg_dr_profil

Jan Gruber

16.02.2018 12:54


Spoluautor: Jakub Patočka

10ha_ek

Otázka případné vládní spolupráce s politickým hnutím ANO na hradeckém sjezdu rozhodne o novém předsedovi sociální demokracie. Foto Jakub Patočka, DR

Související

Delegáti čtyřicátého sjezdu sociální demokracie v neděli zvolí nového předsedu. Rozhodnou také o možném vstupu do vlády s politickým hnutím ANO. V méně atraktivním tématu, které však velmi mnoho napoví o dalším směřování strany, budou delegáti diskutovat o změnách stanov, jež mohou zásadně ovlivnit míru vnitrostranické demokracie.

O místo ve vedení strany se letos uchází celkem osm kandidátů. Reálnou šanci vést sociální demokracii v nadcházejícím období mají jen dva z nich: úřadující předseda Milan Chovanec a řadový místopředseda Jan Hamáček. Někteří pozorovatelé ovšem nevylučují, že v případě patu se otevře prostor pro nějaké překvapivé řešení. Sjezd se každopádně koná v nejméně přehledné vnitrostranické situaci za posledních pětadvacet let.

Střet o předsedu: není jasné, koho podporuje Zeman
Kandidaturu na post předsedy strany doposud kromě Chovance a Hamáčka ohlásil ještě zastupitel Poličky Jan Jukl z prostředí organizovaného kolem iniciativy Lepší ČSSD je možná, poslanec a olomoucký primátor Antonín Staněk, brigádní generál v záloze Miroslav Krejčík, bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola, starostka České Lípy Romana Žatecká a na poslední chvíli se do souboje přihlásil prakticky neznámý Jiří Sokol z Chrudimi.

Všichni uchazeči o křeslo předsedy strany – s výjimkou Jukla a Sokola – získali v minulých týdnech nominace krajských organizací. Celkem pět jich má Hamáček, tři krajské organizace podpořily Chovance a po jedné nominaci obdrželi Krejčík, Žatecká, Zimola a Staněk. To naznačuje, že právě jeden z dvojice Hamáček a Chovanec se stane historicky osmým předsedou sociální demokracie po roce 1989.

Hlavní kandidáti do stranického vedení se příliš neodlišují tím, co říkají. Všichni hovoří o potřebě uklidnit rozhádanou stranu, sjednotit jednotlivé proudy a o hradeckém sjezdu mluví jako o jedné z posledních příležitostí vymanit se z hluboké krize, jíž obnažil debakl po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Oba hlavní kandidáti na předsedu se také shodují, že sociální demokracie musí navázat dobré vztahy s prezidentem Milošem Zemanem. Není přitom ale jasné, kterého z nich Hrad podporuje.

Za Janem Hamáčkem podle informací DR stojí Jaroslav Tvrdík, tradiční organizátor vnitrostranické podpory pro kandidáty blízké Zemanovi. Jenomže vztahy mezi Tvrdíkem a Hradem výrazně narušila skutečnost, že Tvrdík před druhým kolem prezidentské volby zákulisně podpořil Jiřího Drahoše, což se na Hradě dověděli. Jak známo, Zeman takové věci neodpouští.

Naproti tomu Milan Chovanec, který se Zemanem udržuje přátelské vztahy, se profiluje jako zásadní odpůrce vstupu sociální demokracie do vlády s Andrejem Babišem. Jenomže Hrad právě vznik takové koalice prezentuje jako svou prioritu.

Právě otázka vládní spolupráce s politickým hnutím ANO je základním rozdílem, který lze mezi oběma hlavními kandidáty nalézt. Zatímco Hamáček dává najevo, že by do vlády rád zamířil, Chovanec spolupráci na vládní úrovni klade prakticky nesplnitelné podmínky a netají se tím, že strana by se měla spíše dávat do pořádku v opozici.

Názor na vstup do vlády s ANO se po volbách vyvíjel
Vedení sociální demokracie krátce po sněmovních volbách oznámilo, že vzhledem ke špatnému volebnímu výsledku považuje za nejrozumnější, aby se strana v tomto volebním období odebrala do opozice. „S těmi hlasy, co jsme získali, je těžké jednat o vládě,“ říkal v době, kdy se ještě sčítaly výsledky, volební lídr strany Lubomír Zaorálek. Pověřený předseda Chovanec dodával, že jít do vlády se sedmi procenty mu připadá úsměvné.

Po několika měsících se ovšem nálada stranických špiček výrazně proměnila. Dnes se většinově přiklánějí k tomu, aby si sociální demokracie vládnutí s politickým hnutí ANO zopakovala, byť v pozici slabšího partnera.

Postoj řadových členů k další spolupráci s Andrejem Babiše se však s hlasy, které zaznívají z vedení strany, neshoduje. Členská základna povětšinou vyjadřuje obavy, že další čtyři roky ve vládě s politickým hnutím ANO, by mohly stranu zničit. Před vstupem sociální demokracie do vlády dnes v komentáři pro DR varuje i její poslední exilový předseda Karel Hrubý. Otázka případné vládní spolupráce s politickým hnutím ANO proto na hradeckém sjezdu rozhodne o novém předsedovi sociální demokracie. 

Návrh změn stanov má omezit vliv členů
Třetí důležitou otázkou, o které budou delegáti sjezdu mimo volby nového vedení a postoji ke vstupu do vlády s politickým hnutí ANO rozhodovat, je změna stranických stanov. Návrh, který minulý týden schválil Ústřední výkonný výbor mimo jiné vypouští opatření prosazená na základě výsledků vnitrostranického referenda v létě 2014. Kandidátní listiny by tak už neschvalovali všichni členové strany v daném kraji. Počítá se i se zrušením alespoň čtyřicetiprocentního zastoupení lidí opačného pohlaví na kandidátkách.

Návrhy změny stanov dále posilují moc stranického předsednictva a Ústředního výkonného výboru, rozšiřují důvody pro zrušení členství ve straně a vypouštějí ustanovení žádající, aby jedno křeslo místopředsedkyně vždy obsazovala žena. Nedotčeny naopak zůstaly na sklonku minulého roku hojně kritizované podmínky, které stranickým nováčkům zapovídají možnost ucházet se o funkce v nejužším vedení sociální demokracie.

Proti změnám posvěceným rozhodnutím Ústředního výkonného výboru se v minulých dnech zvedla ze strany některých členů strany ostrá kritika. Kladenský senátor Jiří Dienstbier řekl, že daný návrh považuje za výsměch členské základně. „Je to jasný vzkaz členům: nezajímáte nás, nepočítáme s vámi, jste zkrátka na obtíž,“ dodal. Změnu stanov ve společném prohlášení, které zveřejňujeme v DR jako dokument, odmítli Mladí sociální demokraté, Sociálně demokratické ženy, spolek Idealisté cz. a Oranžový klub.

Rozhodnutí sjezdu o stanovách bude do značné míry indikovat, jaké panuje ve straně rozpoložení: zda se bude přizpůsobovat hrubnutí politiky pod vlivem stran jako SPD či ANO, anebo zda se s nimi bude chtít utkávat svými vlastními sociálnědemokratickými prostředky.

Redakce DR přinese z nedělního sjezdu online přenos.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.