Jsme zapsaný spolek Šatovka. Vznikli jsme zhruba před rokem se záměrem zprovoznit v usedlosti ze 17. století komunitní a nekomerční centrum, které bude sloužit jak místní komunitě, tak velkému množství jeho nepravidelných návštěvníků. Pro obě skupiny zde měla být zprovozněna občerstvovna spojená s cyklodílnou, kterou by mohly využít stovky cyklistů, které zde denně v teplejších měsících projedou.

Dům měl zaštiťovat a podněcovat také kulturní činnosti: měla zde být otevřena umělecká galerie, zapojit se měla i jedna z kateder FAMU, v plánu bylo pořádání menších festivalů zaměřených na výtvarné umění. V rámci projektu by se také spolupracovalo se spolkem Ramus, který provozuje volnočasové aktivity pro lidi s postižením i bez něj.

Projekt Šatovky byl plánovaný jako projekt citlivý k potřebám Šáreckého údolí, unikátního městského území, které má vysoký potenciál, zároveň je ukrajováno rozšiřující se novou výstavbou. Současnému prostoru chybí v podstatě jakýkoliv objekt veřejné vybavenosti a místo, kde by bylo možné si „jen tak sednout“. I takovým prostorem mohla být dle našich plánů Šatovka.

↗

Měla zde být otevřena umělecká galerie, v plánu bylo pořádání festivalů výtvarného umění a spolupráce se spolkem provozujícím volnočasové aktivity pro lidi s postižením. Foto OPP

Oslovila nás sama městská část s tím, že má zájem o vybudovaní podobného centra, což nás potěšilo a budilo to v nás důvěru, že jednání může mít hmatatelné výsledky v podobě zprovoznění centra. Pokorně jsme projekt předložili a několik měsíců čekali, kam se jednání vyvinou. V září se k nám dostala informace, že rada městské části schválila náš projekt k dalšímu projednávání a měla nastat technická kontrola domu.

Dál jsme čekali. Na další dvě setkání, která byla domluvená, následně starosta Prahy 6 nedorazil. S mírnou obavou jsme sledovali, jak komunikace vázne. V lednu tohoto roku k nám dorazil e-mail od vedoucí kanceláře starosty mětské části, kde bylo řečeno, že „pronájem středové části domu je téměř nemožný z důvodu špatného technického stavu domu. Není zajištěno vytápění, stav elektroinstalace neodpovídá stávajícím předpisům. V jednotlivých místnostech zůstalo původní vybavení. Zprovoznění této části domu je možné jen po rozsáhlých opravách. Myslím, že není vhodné v tomto stavu dům pronajímat.“

Na základě řešitelných technických překážek (spolek se sám nabídl, že zprovoznění elektroinstalace a vytápění zajistí, a to samozřejmě i  s technickými certifikacemi), se tak uzavřela další cesta k jednání a energie několik desítek lidí byla smetena ze stolu. Kromě středové části domu se nabízelo využít alespoň jeho bočních částí, které by rozměrově potřebám spolku vyhovovaly. Ani na to už ale nepřišla řeč.

„Snažili jsme se nabídnout nízkorozpočtové a ekologické řešení domu, který sedm let chátrá, a jakýkoliv život mu prospěje víc než další chátrání. Nabízeli jsme aktivity určené nejen dovnitř komunity, ale i ven, široké veřejnosti. Dalšího jednání se nám nedostalo. V tomto kontextu se nelze divit, že je někdo dnes skeptický ke slovům zástupců Prahy 6, že využití domu se blíží,“ říká členka spolku Mariana Štěpánková.

„Pardoxem také je, že zatímco Praha 6 v Bubenči kupuje za 14 milionů dům, aby v něm otevřela komunitní centrum, když se jí nabízí to samé jinde, bez nutnosti finanční zátěže a iniciované zdola, hledá pouze argumenty, proč to není možné. Připomíná nám to lidové rčení „kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody“. Takovému jednání nerozumíme, ale rádi se o něm budeme se zástupci městské části bavit,“ říká Štěpánková.

„Nejsme tu od toho, abychom hodnotili squaterskou iniciativu, neiniciovali jsme ji a naše metoda byla jiná. Snažili jsme se postupovat oficiální cestou, která byla i mnohdy v minulosti právě squaterům doporučována jako ta „dospělejší“ a obecně přijatelnější, přesto jsme neuspěli. Zaráží nás, že se městská část tvářila jako aktivitám naoko nakloněna, aby nám pak z důvodů, které považujeme za překonatelné, přestala být ze dne na den partnerem v diskusi,“ říká člen spolku Tadeáš Polák.

Přesto se stále jako partner do jednání o budoucnosti domu nabízíme. Dnes večer se setkáme se zástupci Spolku Šáreckého údolí, abychom projednali možné styčné body našich aktivit a možný společný postup, kdy na jedné straně je Spolek Šáreckého údolí jako respektovaný a odborný zástupce místních zájmů, na druhé straně my jako spolek Šatovka, který nabízí spoluúčast, aktivitu a nadšení oživit dům v unikátní lokalitě, která nám přirostla k srdci.

„Věříme, že existuje možnost dialogu, ten nesmí být ale jen předzvěstí dalších marných slibů a nikdy nekončících jednání,“ říká Michaela Pokutová. „Uvědomujeme si, že procesy zastupitelského rozhodování jsou spletité a rychlost není jejich silnou zbraní. Přesto se nabízíme i s možností dočasného využití, aby bylo v co nejrychlejším čase možné ukončit sedmiletou trýzeň domu, který bude s každým dalším dnem o to méně použitelný k čemukoliv jinému než k nákladné rekonstrukci či demolici,“ dodává. „Dočasnou aktivitou by se podle nás dařilo jeho stav stabilizovat a zlepšit.“

Za spolek Šatovka

Michaela Pokutová

Mariana Štěpánková

Tadeáš Polák