Kouzlení s čísly

Ivan Štampach

S čísly se kouzlilo vždycky. My však nepotřebujeme falešnou útěchu. Potřebujeme se nevzdat a jít dál, upozorňuje Ivan Štampach.

Když jsme s okruhem přátel v sobotu kolem půl čtvrté odpolední vytvořili cosi jako improvizované volební studio, byla už sečtena valná většina hlasů odevzdaných ve druhém kole. Bylo nereálné, že by se ještě změnilo pořadí. Přesto jsme jako hypnotizovaní hleděli na displej počítače a na televizní obrazovku. Sledovali jsme, jak se rozdíl mezi zatím vítězným Zemanem a nejspíš poraženým Drahošem zmenšuje. Nikdo se neodvážil to říct. Doufali jsme však, že snad ještě je nějaká šance, že velká města, ze kterých prý přicházejí do statistického úřadu výsledky v závěru sčítání, dají nakonec vyzyvateli aspoň malou, ale nutnou většinu.

Dříve, než jsme se šli věnovat jinému, řekl bych důležitějšímu bodu společného programu, uznal Jiří Drahoš porážku a gentlemansky poblahopřál Miloši Zemanovi k vítězství. Zeman obklopen symbolickými postavami své verze politiky, mimo jiné jedním odporným zrádcem a jedním fašistou, si pochválil vítězství, naznačil přidělení prebend podporovatelům a odebral se k divoké pitce, ke které patřil kolaps jednoho z podporovatelů a strkanice ochranky s novináři, kteří to chtěli dokumentovat.

Zeman si pochválil početní rozdíl. Neopomněl zdůraznit, že získal o sto tisíc hlasů víc než ve volbě před pěti lety. Opomenul fakt, že aktivních voličů bylo tentokrát celkově víc a že jeho rozdíl vůči poraženému se snížil. Zatímco v roce 2013 činil Zemanův náskok vůči Schwarzenbergovi zaokrouhleně 55 ku 45 procentům, je nyní poměr 51 ku 49 procentům.

Je zajímavé sledovat, jak Zemanovi příznivci používají řeči čísel. Rozdíl ve prospěch jejich kandidáta prý byl 152 tisíc hlasů. Nedochází jim, nebo možná dochází, ale kalkulují s tím, že hlas poskytnutý Zemanovi a chybějící Drahošovi nejsou dva hlasy, nýbrž jeden, a že tedy Drahošovi chybělo k vítězství pouhých 76 tisíc hlasů. Zeman zvítězil mimořádně těsně.

Čísla budí dojem, že žurnalistický nebo poltický text je exaktní. Kdo by mohl něco namítnout proti naměřeným a spočítaným hodnotám?

Čísla, ač vypadají přesně, nevystihují ani přírodu. Lze vytvořit geometrický model listu lípy, ale žádný reálný list mu nebude odpovídat. Foto Pixabay

Mám-li pět jablek a soused jich má deset, budu asi já tvrdit, že jich má jednou tolik, a on, že jich má dvakrát tolik. Oba přitom referujeme o stejném faktu. Jistěže lze poukázat na nenápadnou stylistickou chybu, že mělo být řečeno „ještě jednou tolik“.

Historická kouzla a čáry

S čísly čaruje už křesťanské krédo. O Ježíšovi, který podle evangelií zemřel na kříži, byl pohřben v pátek odpoledne a vstal z mrtvých v noci ze soboty na neděli, říká (aby se vyhovělo prorocké předpovědi), že třetího dne vstal z mrtvých podle Písem. Klademe-li tradičně smrt na třetí hodinu odpolední a vzkříšení na půlnoc, uplynulo mezi nimi 32 hodin, což jistě nejsou tři dny.

Když se číselně popisuje nějaká jízda, označuje se první kilometr od startu jako nultý, druhý jako první a tak dále. Tak je na dálnicích označena značkami umístěnými každých pět set metrů vzdálenost od začátku. Nula se tedy v konvenční komunikaci rovná jedné.

Podobné rozepře ohledně číslování se objevily na rozmezí let 1999 a 2000. Rok 2000 byl často označován jako první rok 21. století. Má to asi stejnou logiku, jako kdyby rok začínal dne 0. ledna a teprve další den byl 1. ledna.

Středa je ve středu týdne jen za předpokladu, že týden začíná nedělí. Pouze tak jsou v týdnu tři dny před ní a tři dny po ní. Pak se ale pátý den týdne se jmenuje čtvrtek a šestý den pátek. Musíme si přiznat, že kouzlení s numery je dávnou disciplínou. Označování dnů v týdnu sahá snad někam k počátkům křesťanství u Slovanů.

Politika plná sugesce

V politice se pochopitelně se sugescí čísel pracuje nejvíce. Příkladem může být už tvorba map. Státy, které sídlí blízko zemských pólů, rády zobrazují své území v klasické (neupravené) Mercatorově projekci, v níž jsou poledníky rovnoběžnými přímkami kolmými na rovnoběžky. Čím blíž k pólu, tím více území se těmto státům přidává. Stereografická projekce (pohled jakoby od pólu s rovnoběžkami jako kružnicemi a poledníky rozbíhajícími se od pólu na všechny strany) je k těmto zemím méně laskavá. exaktní matematický, v tomto případě geometrický model skutečnosti může být nepřiznaným a nenápadným nástrojem zvýraznění mohutnosti státu v kontrastu k titěrným sousedům.

Neuvěřitelně libovolné manipulování přesnými čísly předvádějí průzkumy voličských preferencí ohledně voleb do Sněmovny, respektive jejich mediální prezentace. Strana X má preference dejme tomu 25 procent. Jen jaksi není řečeno, pětadvacet procent čeho. Je to čtvrtina těch, kteří byli dotázáni? Nebo je to každý čtvrtý z těch, kdo odpověděli? Nebo je procento preferencí počítáno z těch, kdo odpověděli a uvedli, že jsou rozhodnuti?

Zajisté že existuje uznávaná metodika tvorby reprezentativního vzorku obyvatelstva a rovněž určení základu pro výpočet stranických preferenci, volebního modelu, nemluvě již o volební prognóze. Jde-li o solidní odborné pracoviště, a ne o agenturu toho či onoho politického subjektu, je to vše ve výzkumné zprávě uvedeno. Ale kdo by se obtěžoval hledáním a pročítáním něčeho takového?

Metodika může být korektně popsána, a přece může jít o šalbu a mam. Demografické, sociologické a politologické přístupy skýtají jistou šíři metod na výběr. Aniž by se příslušné pracoviště pro výzkum veřejného mínění sebeméně odchýlilo od přiznané metody, různé metody mohou být různě příznivé stranám či hnutím, které preferují majitelé či šéfové těchto pracovišť a týmů.

Čísla nevystihují ani přírodu

Čísla, ač vypadají přesně, a proto přesvědčivě, nevystihují ani přírodu, v níž obvykle nepředpokládáme tolik libovůle jako v lidském jednání. Lze vytvořit geometrický model listu lípy, ale žádný reálný list mu nebude odpovídat. Žádné dva listy lípy na světě nejsou stejné.

Měření srdečního tepu a tlaku sejme okamžitou hodnotu (případně několik okamžitých hodnot pro kontrolu), ale v následujícím okamžiku mohou být obě položky už jiné, například mohou obě stoupnout po oznámení výsledku, případně po odeslání na další vyšetření. A to ani nemluvíme o efektu bílého pláště, tedy o tom, že samo měření hodnotu mění.

Rytmus přírody není rytmem podle metronomu (který ovšem sám má odchylky), je to spíše rytmus v hudbě označovaný jako rubato, tedy rytmus přibližný, pociťovaný spíše než měřený. Aritmetický nebo geometrický model představuje předpokládaný Řád. Ve hře je však vždy také Chaos. Ten má v přírodě stejné místo. Jak praví dávná deviza hermetismu, Ordo ab Chao. Řád neukázňuje chaos, spíše v něm má původ.

Vším tím má být řečeno, že nepotřebujeme kouzlit s počty voličů či s jejich procentuálním vyjádřením. Čísla, která nás v sobotu tak hypnotizovala, nejsou osudovou ranou. Stále platí, že se nevzdáváme a že jdeme dál.

    Diskuse
    VP
    January 31, 2018 v 19.32
    Podle židovského chápání vstal Ježíš třetího dne. Byl v hrobě v pátek až do večera, kdy začíná sobota, v sobotu a v neděli (od sobotního večera).
    Pokud křesťanský týden začínal nedělí, pak pondělí je po neděli, úterý až pátek druhý až pátý den PO neděli a středa ve středu - počítáno i S nedělí.
    Jinak ale platí, že se nevzdáváme a že jdeme dál. Bez ohledu na čísla.