Stížností na průtahy soudních řízení přibývá, chybí spolupráce znalců a soudů

Dva roky čekání na rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti dívky, která trpí schizofrenií, je jen jedním ze stovek případů, kdy se soudní řízení protahují. Podle zástupce ombudsmanky je častým problémem vzájemná spolupráce soudů a znalců.

(kep)

23.11.2017 13:00

Case-law-677940_1280

„Setkáváme se s případy, kdy soud ustanoví znalcem někoho, kdo je tak pracovně vytížen, že ani při sebelepší vůli nemůže posudek zpracovat ve stanovené lhůtě,“ říká Stanislav Křeček. Foto Pixabay

Související

Počty stížností ohledně průtahů soudních řízení rostou. Kancelář ombudsmanky k letošnímu listopadu zaznamenala celkem dvě stě dvaasedmdesát případů. Loni jich bylo o dvacet méně. Průtahy v soudních řízeních jsou podle zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka nejčastějším důvodem stížností na činnost soudů. Řada případů podle Křečka souvisí se znaleckou činností, s vytížeností pověřeného znalce a nedůsledností soudů, který na jejich činnost dohlíží.

„Setkáváme se s případy, kdy soud ustanoví znalcem někoho, kdo je tak pracovně vytížen, že ani při sebelepší vůli nemůže posudek zpracovat ve stanovené lhůtě. Soudce pak lhůtu znovu a znovu prodlužuje. Výsledkem je nejistota účastníků řízení, která trvá nepřijatelně dlouho,“ uvedl zástupce ombudsmanky Křeček. Soudy by podle Křečka před pověřením znalce měly předem zjistit, zda je posudek s to ve stanovené lhůtě zpracovat. Po dobu jeho přípravy je totiž správní řízení zastaveno.

Podle tiskové mluvčí veřejné ochránkyně práv Ivy Hrazdílkové je klíčovým bodem zjistit, zda má znalec dostatek času na posouzení případu. „Pokud kapacitu na zpracování posudku nemá, je nutné obrátit se na jiného znalce. Soud by také měl se znalcem komunikovat, aby mohl v případě jiných překážek využít svých oprávnění,“ řekla Deníku Referendum. Hrazdílková dále upozornila na personální situaci, která činnost soudů zpomaluje. „Soudy se potýkají s nedostatkem asistentů a nižších soudních úředníků,“ uvedla. Příčinou průtahů může být ale i nespolupráce posuzované osoby.

Příliš vytížený znalec a nedůsledný soud
Problémy s průtahy soudního řízení může ilustrovat případ, kdy znalec nemohl vypracovat znalecký posudek kvůli nespolupráci posuzované. Před dvěma lety se na soud obrátila žena s návrhem na omezení svéprávnosti její dospělé dcery, které trpí schizofrenií, odmítá léčbu a žije na ulici. Ta se měla v minulých letech dopustit několika trestných činů, ale stíhání bylo z důvodu její psychické nemoci zastaveno. Soud však dlouho nevydal žádné rozhodnutí. Teprve poté, co zasáhl zástupce veřejné ochránkyně práv, soud přistoupil k důraznějšímu jednání a v součinnosti s policií zajistil předvedení psychicky nemocné ženy ke znalci.

V popisovaném případě soud sice ustanovil znalce a nařídil mu vypracování posudku, nicméně kvůli jeho pracovnímu vytížení práci na něm odložil a teprve později zjistil, že jej kvůli nespolupráci dané osoby ani není s to připravit, neboť se dcera stěžovatelky k vyšetření nedostavila. A její matka znalci řekla, že není schopná svou dceru přivést. Upozornila jej, že žije na ulici a dobrovolně se k vyšetření nedostaví. Po Křečkově zásahu mohlo posléze soudní řízení pokračovat. Zástupce ombudsmanky obecně doporučil, aby soudy se znalci lépe spolupracovaly a v případě potřeby zapojily i terénní pracovníky.

Působnost ombudsmana se v případě soudů vztahuje pouze na činnost jejich předsedů a místopředsedů, kteří vyřizují stížnosti na průtahy řízení. Jestliže lidé nejsou spokojeni se závěry předsedy či místopředsedy soudu, který jejich stížnost vyřizoval, obrací se na veřejnou ochránkyni práv. Ta následně prověří, jak byla stížnost vyřízena – tedy zda bylo potvrzeno, že k průtahům řízení dochází, a zda byla přijata opatření, aby řízení plynule pokračovala.

„Je nutné seznámit se s tím, jak konkrétní řízení probíhá – zda je délka řízení dána složitostí, nadměrnou aktivitou účastníků řízení, nebo zda jde o prodlevy, které se musí přičíst soudu, včetně prodlev způsobených nepřiměřeně dlouhým čekáním na znalecký posudek,“ uvedla Hrazdílková. Do vlastního rozhodování soudu kancelář ombudsmana zasáhnout nemůže. „V případě, kdy zjistíme, že jsou v řízení průtahy, které jdou na vrub soudu, žádáme předsedu soudu, aby zajistil, že řízení bude pokračovat a poběží plynule. Prakticky vždy toho dosáhneme, jako tomu bylo i v tomto konkrétním případě. Předsedové soudů pak obvykle na takové řízení dál dohlížejí,“ uzavřela Hrazdílková.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.