Chci přispět X

Kdo jsi vinen, hoď pro jistotu kamenem

Ačkoli dnes disponujeme nesrovnatelně více informacemi než ve středověku, postupy manipulace s fakty z ideologických důvodů v některých oblastech společnost stále používá, upozorňuje Miroslav Hudec.

Je známo, že za středověkých, prakticky nezvládnutelných morových epidemií, které, jak je stejně dobře známo, souvisely s tehdejší úrovní hygieny, se vymýšlela aspoň nějaká protiopatření. Sestávala hlavně z nejrůznějších vykuřování a ovoňování, aby se přebil všudypřítomný mrtvolný puch. Moc to sice nepomáhalo, ale lidé měli dojem, že se vedle apelování na víru v pomoc boží a modlení dělá aspoň něco.

Ne že by se o vztahu zdraví a hygieny, osobní nebo třeba komunální, vůbec nic netušilo. Jenže z ideologických důvodů byla pravidelná péče o osobní čistotu dost podezřelá věc. Jak píše například Michal Preusz ve své bakalářské práci Osobní hygiena ve hmotných pramenech 14. – počátku 17. století, „Jako hygienický pojem představovala (čistota – pozn. aut.) ve středověku hrozbu, na niž upozorňovalo mnoho duchovních a mravokárců.“

My dnes dávno nežijeme ve středověku, ale v některých mechanismech myšlení, v zakrývání pravých příčin problémů, které si právě z ideologických důvodů zakazujeme připustit, středověk stále trvá.

Zářným příkladem je problematika přebujelého motorismu. Znalostí máme nesrovnatelně více než ve středověku, nemusíme tušit, protože bezpečně víme, jak devastuje životní prostředí i lidské zdraví. Logicky z toho vyplývá, že bychom se měli snažit automobilovou dopravu co nejvíce omezovat. Jenomže to bychom přece omezovali svobodu člověka jezdit, čím chce a jak chce!

Ideologický postulát jak vyšitý, a kdo o něm pochybuje, je stejně podezřelý jako třeba obyvatel Přerova ve 14. století, který by začal místním kázat o tom, že nejdůležitější prevencí masového šíření moru je pravidelně se mýt a uklidit ten nepředstavitelný svinčík v ulicích. Musel mít velké štěstí, aby neskončil jako kacíř na ochotně podpálené hranici.

Novodobé kacířství

To dnes, doufejme, nehrozí. Jsou ostatně jiné metody, jak na ty, kdo se odmítají „mýlit se stranou“. Přerov jsem nezmínil náhodou. Tamní primátor dal veřejně plakátovat kontakty na aktivistu Miroslava Patrika, aby mu veřejnost telefonováním znepříjemňovala život, neboť prý brzdí dostavbu dálnice a je vinen záplavou kamionů v ulicích města.

Někteří poslechnou, a skoro bych se vsadil, že to budou převážně ti, kdo také mají auto a v jeho užívání se nikterak neomezují. Protože auto u nás má většina lidí a všichni jistojistě nejezdí víc, než nezbytně potřebují. Takže oni s tím dušením města, ke kterému (nejen v Přerově, abych byl spravedlivý) zdatně přispívají, přece nemůžou nic dělat.

AutaDalší přeložky a dálnice problém mikroskopických prachových částic neřeší. Foto archiv DR

A tak raději věří, nebo se tak aspoň tváří, že se to vyřeší dalšími a dalšími přeložkami a dálnicemi. Samozřejmě že nevyřeší, alespoň ne to nejhorší. Protože ty nejmenší mikročástice prachu velikosti 2,5 mikrometru a menší, které způsobují ta nejzávažnější onemocnění, působí i na značnou dálku, nesedimentují a dýcháme je dny i týdny, dokud je nevymyje ze vzduchu déšť.

Ví to i širší veřejnost. Jak napsal letos jeden český deník: „Pohyb vzdušných mas odnáší znečištění i velmi daleko od míst, kde prachové částice vznikly. I tam pak prach zabíjí.“ Kdo ovšem na základě těchto všeobecně známých fakt veřejně varuje před léky, které mohou být horší než nemoc sama, kdo dokonce i prakticky koná v rozporu s vírou většiny, i když přísně v souladu s platnými zákony, je kacíř a zaslouží když ne zapálenou hranici, tak aspoň tu telefonickou šikanu.

Nehledě na to, že kdo vyslyší primátora, může mít příjemný pocit, že něco udělal pro lepší životní prostředí, aniž se musel sebeméně zamýšlet nad svými dopravními návyky.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.