Třicet let univerzity třetího věku: senioři navštěvují i deset kurzů naráz

Senioři na univerzitách nezískávají profesní vzdělání ani titul. Doplňují si však znalosti z oborů, kterým se v mládí nemohli věnovat kvůli času nebo kádrovému profilu. Letos jich navštěvuje univerzity třetího věku více než čtyřicet tisíc.

(pd)

19.10.2017 17:11

U3v_up_1_

Roste nejen počet studujících seniorů. Čím dál častěji si senioři zapisují dva – nebo dokonce deset – kurzů naráz. Foto Web Univerzity Palackého

Více než třicet let si mohou senioři doplňovat znalosti na univerzitách třetího věku. První kurzy začaly ještě v roce 1987 na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Příští rok oslaví kulaté výročí kurzy na pražské Filosofické fakultě, o něž mají senioři vůbec největší zájem. Důchodci nenabývají na univerzitách titul, ale pouze osvědčení o absolvování. Díky univerzitám třetího věku ale čerpají znalosti z oborů, k nimž se v mládí nedostali kvůli nedostatku času či kádrovému profilu a třeba kurzy z medicíny jim pomáhají lépe chápat vlastní lékaře. Zájem o celoživotní vzdělávání roste, letos univerzity navštěvuje přibližně čtyřicet tisíc seniorů.

Projekt univerzit třetího věku vznikl v sedmdesátých letech ve Francii s cílem zlepšit paměť, koncentraci a zájem seniorů, u nás se jako první v roce 1986 inspirovala olomoucká Univerzita Palackého. Dnes kurzy pro seniory nabízí téměř všechny státní vysoké školy, třeba na Vysoké škole ekonomické je ze strany důchodců velký zájem o kurzy počítačové.

Pro přijetí do kurzu musí zaplatit poplatek v řádu stokorun za semestr a doložit středoškolské vzdělání – ač chybějící maturitu jim lze v případě silného zájmu prominout. Kromě lidí ve starobním důchodu mohou nabídky univerzit využít i invalidní důchodci. Od roku 2004 díky úsilí Asociace univerzit třetího věku dotuje projekty dvaceti dvěma miliony ročně stát – na Karlově univerzitě státní dotace pokryje přibližně třetinu nákladů.

Senioři dochází na univerzity obvykle jednou týdně a mají statut posluchačů. Pro splnění kurzů musí splnit požadavky, co se týče účasti, a v závěru semestru píší závěrečnou práci nebo test. Červnové ukončení studia a předání osvědčení popisují jako daleko slavnostnější akt než promoce, které má většina z nich za sebou.

Neroste pouze počet studujících seniorů. Čím dál více z nich navštěvuje i dva nebo dokonce deset kurzů najednou. Podle Ilony Kellerové z Centra celoživotního vzdělávání se v květnu, kdy startuje zápis do kurzů, odehrává mezi důchodci digitální bitva a na dvě stě zájemců o studium na Filosofické fakultě se každoročně nedostane.

„Celá řada mých kolegů nebo žáků se kroutila, když jsem je žádal, aby šli přednášet na univerzitu třetího věku. Podruhé už šli přednášet rádi. Zjistili, že mají lepší posluchačstvo, než jsou medici, řekli si: Tak tolik lidí jsem v posluchárně ještě nikdy neměl,“ upozorňuje proslulý anatom Radomír Čihák v časopisu Forum Univerzity Karlovy.

Čihák je zároveň průkopníkem konceptu u nás, v roce 1993 stál u zrodu zmíněné Asociace univerzit třetího věku. Upozorňuje, že seniorští posluchači na přednášky dokonce dojíždějí i dvě hodiny z jiných měst. A některým se tak moc nechce po absolvování kurzu studium opouštět, že se pak nadále vídají v rámci Klubu absolventů, a podnikají spolu výlety nebo tvoří magazín.

„Přednášející byli vynikající, ani nemohu jmenovat, musel bych opsat všechna jména z programu přednášek. Stejně tak přednášky byly po formální i obsahové stránce výborné. Uvítal bych však ve skriptech nebo v prezentacích u každého tématu seznam literatury k dalšímu studiu. Dále by bylo vhodné, aby posluchači kurzů měli přístup do informačního systému a do knihoven fakulty stejně jako řádní studenti,“ hodnotí své studium na lékařské fakultě ve Foru Univerzity Karlovy pětasedmdesátiletý Eduard Lutišan.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.