Umělcova raná tvorba se napojuje na široce založený mezinárodní proud tvůrců, kteří v rámci „návratu k přírodě“ vytvářeli svá díla z přírodních materiálů často přímo na určitém místě v krajině; pro své bodyartové akce vyjadřující hluboký osobní vztah k zemi formovali současný vizuální jazyk nových médií.

Miloš Šejn (narozen 1947) působí jako profesor multimediální tvorby na AVU v Praze a orientuje svou výuku na souvislosti mezi přírodou a uměním. Výstava představuje jeho tvorbu, jak byla zachycena prostřednictvím fotografií, videa a filmu.

Jeho sympozia Bohemiae rosa pro mladé umělce z Čech i zahraničí mají povahu putování a společných setkání, která propojují současné přírodovědecké poznatky s emociálním i tělesným prožitkem krajiny a bezprostřední kreativitou, které tvoří přirozený vizuální výraz jako svorník racionality a citlivosti uměleckého sdělení.

V prostorném trojlodí Masných krámů nabývá početný soubor fotografické dokumentace, včetně řady tematických videozáznamů, překvapivě monumentální dimenze. Ukazuje téměř čtyřicet let soustavné umělecké činnosti, z níž sestává intimní proces sžívání umělce s českou krajinou, v níž žije.

Snímky z putování umělce chodbami skalních útvarů nebo labyrintem jeskyní, kde tvůrce vymezuje své místo živým ohněm, provází sbírka přírodních objektů v prosklených nikách, kde jsou umístěny podivuhodné nalezené kameny, které mají často podobu fantazijních zkamenělých krajin objevených na pěších cestách.

Prvotní černobílé snímky z rituálních cest vystřídaly před patnácti lety barevné fotografie, na nichž umělec tělesně splývá s prohlubní skály, s kořeny i kmenem stromu nebo s vodním živlem řeky, vodopádu a rybníků Českého ráje, Vysočiny aj.

Prchavé a takřka nezachytitelné okamžiky akcí a performancí Miloše Šejna jsou ve fotodokumentaci vymezeny souřadnicemi místa a času. Jméno místa tvoří obvykle součást názvu každé akce, určené rovněž přesným datem.

Fascinující fotografické záznamy rozhovoru umělce s krajinou zpřítomňují pronikání, splývání a sjednocování, ale také zkušenost vzájemného předávání elementární energie z materie země, vzduchu, vody a ohně.

Některé záznamy lze vnímat jako fotografické obrazy mýtické krajiny s osamělou postavou člověka — básníka, jenž namísto Orfeova zpěvu (a v Čechách Máchova žalozpěvu) projevuje svou účast a soucítění se zemí prostřednictvím skryté tělové akce a jejího vizuálního obrazu (Řekou, Kamenice, Jizerské hory, 23.7. 2003 aj.).

Jiné barevné snímky připomenou manýristické portréty složené jako obrazové asambláže z předmětných zlomků přírodnin (Hlava magnólie, 8. 5. 2006 aj.).

Výstava výjimečného tematického souboru umělecké dokumentace tělových akcí z konceptuálního díla Miloše Šejna svým charismatickým rozměrem zpřítomňuje bytostné téma české krajiny, jak je známe například ze sakrálních námětů českého barokního umění nebo básnických obrazů Adama Michny z Otradovic (Tvář dubu, Svatá Anna, 28. 8. 2006). Výstavu provází kvalitní katalog vydaný v nakladatelství Arbor vitea.

Býti krajinou

autor výstavy: Ladislav Kesner

Západočeská galerie v Plzni

výstavní síň Masné krámy, Pražská 18

26. 3. — 6. 6. 2010

otevřeno denně kromě pondělí 10 — 18 hodin