Kurdové v Iráku jasně pro nezávislost, Bagdád hrozí intervencí, ostatní blokádou

Mandát k jednání o odtržení od Iráku dalo Barzáního vládě na 92 procent hlasujících. Zástupci autonomie i irácká vlády uvedli, že chtějí situaci řešit dialogem. Napětí v oblasti ovšem sílí a přicházejí první konflikty.

(rk)

28.09.2017 16:52

Ax1

Referendum se již stalo symbolem, který oslavují Kurdové na celém světě. Zde radost kurdských usedlíků v Německu. Foto archiv Kurdistan24.net

Referendum o odtržení iráckých oblastí osídlených Kurdy od zbytku země zorganizované Kurdskou regionální vládou 25. září skončilo jednoznačným výsledkem: pro nezávislost se vyslovilo na 92 procent hlasujících při účasti 72 procent. Celoirácký parlament zareagoval hned ve středu, tedy v den oznámení výsledků referenda, schválením mandátu centrální vládě Hajdara Abádího k nasazení vojenských jednotek ve sporných oblastech na hranicích irácko-kurdské autonomie. Tyto oblasti zabraly kurdské jednotky v bojích s Daeš, nebo-li Islámským státem (ISIS), a chtějí z nich učinit součást budoucího nezávislého Kurdistánu.

Zvláště palčivou je zde otázka města Kirkúk s okolím, kde se nalézají bohatá ložiska ropy. Možnost vojenského zabrání Kirkúku připustil v posledních dnech dokonce i sousední Írán, jehož zástupci teď jednají v Bagdádu s Abádího vládou o dalším postupu.

Enormní nárůst napětí kvůli referendu potvrdil už i sám Abádí, zdůraznil ovšem, že další vnitřní válku v Iráku si rozhodně nepřeje. „Zajistíme vládu iráckého práva v celém státě, přesně podle naší ústavy. Preferujeme ale dialog,“ řekl Abádí novinářům ve středu, v reakci na výsledky referenda.

Pozorovatelé připomínají, že vůči snahám iráckých Kurdů o osamostatnění se vymezuje ostře i Turecko, přestože jeho vztahy s Kurdskou regionální vládou v Iráku jsou výrazně lepší než s reprezentacemi Kurdů v ostatních zemích. Nyní Turecko hrozí uzavřením hranic a uvalení ekonomických sankcí nebo i zastavením obchodu mezi oběma zeměmi, třebaže to by dle znaleckých analýz poškodilo vážně také jeho hospodářství.

Referendum mezi obyvateli iráckého Kurdistánu a přilehlých oblastí iniciovala současná irácko-kurdská vláda, jíž kontroluje od roku 2005 nepřetržitě prezident Masúd Barzání, jeho strana KPD a několik spřízněných rodin pod vedením klanu Barzání. Barzáního oponenti mezi Kurdy i četní komentátoři přitom vnímají dané hlasování jako jeden z kroků, s jejichž pomocí se právě Barzání snaží udržet vlastní moc.

Jak ovšem ukázalo samo hlasování, vyhlídka na vlastní stát stojí pro většinu iráckých Kurdů nade vším.

Hlasování probíhalo nejen v oblastech pod oficiální správou kurdské autonomní vlády (tmavší barva), ale i v regionech, které dnes kontroluje jen fakticky (světlejší barva). Repro USAID/BBC/DR

První kroky

Barzání a jeho vláda již od počátku zdůrazňovali, že referendum nebude znamenat okamžité odtržení, ale spíše vyjasnění mandátu k tematickým rozhovorům. Připouštěli přitom, že tato jednání mohou trvat i několik let. Již krátce po oznámení výsledku referenda nicméně Barzáního vláda odmítla připustit zmocněnce irácké centrální vlády ke správě letišť na území svojí autonomie. Abádího vláda na to dala Kurdům čas do pátku, avšak už ve čtvrtek vyzvala zahraniční společnosti, aby pozastavily veškeré letecké spojení s letištěm v Irbílu (Erbilu), hlavním městě samosprávy.

Státní ministr kurdské autonomní vlády Mavlúd Murad, který řídí sektor dopravy, varoval, že irbílské letiště je důležitým operačním bodem pro boj s Islámským státem. „Moc nerozumíme tomu, jak máme vládě předat správu nad našimi dvěma letišti. Už nyní spadají pod irácký Úřad pro civilní letectví,“ uvedl Murad pro BBC.

Na výzvu Bagdádu již zareagovaly tři společnosti, egyptská Egyptair, jordánská Royal Jordanian a libanonská Middle East Airlines, které letecké spojení s Irbílem na čas pozastaví.

I přes napjatou atmosféru v regionu iráčtí Kurdové od pondělí oslavují v ulicích. Kurdů žije dnes na světě přibližně 35 milionů, pět milionů z toho právě v Iráku. Oblast irácké kurdské autonomie, a zvláště přilehlé regiony kontrolované dnes kurdskými milicemi, obývá ovšem i řada ne-kurdských skupin arabské, turkmenské a dalších etnicit. Je otázkou, zda, respektive jak, se teď po takřka čistě kurdském referendu jejich postavení promění.


Další informace:
The Guardian More than 92% of voters in Iraqi Kurdistan back independence
The Guardian Iraq: Kurdish leader Barzani claims win in independence referendum
BBC News Iraqi Kurds decisively back independence in referendum
BBC News Iraqi Kurdistan referendum: High turnout in independence vote
BBC News Iraqi Kurds must give up on independence or go hungry – Erdogan
NRT TV Iraqi parliament gives mandate to Abadi to deploy troops in Kirkuk


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.