Obama byl na skok v Afghánistánu, kde neubývá problémů

Barack Obama včera překvapivě navštívil Afghánistán. Podle analytiků především proto, aby promlouval do duše Hamídovi Karzáímu. Problémy se hromadí ale i jinde než u prahu mezi Afghánci neoblíbené, s všudypřítomnou korupcí spojované vlády.

Jakub_cb

Jakub Patočka

29.03.2010 13:11

4472264467_4a11b143bb

Poprvé byl Obama v Afghánistánu během své volební kampaně. Od té doby se toho změnilo hodně. Foto Mark O'Donald, ISAF

Barack Obama už opustil Afghánistán, kam si překvapivě včera zaskočil poprvé od svého zvolení do úřadu prezidenta. Během několikahodinové návštěvy, která se kompletně uskutečnila až po setmění, poděkoval aliančním jednotkám a promlouval do duše Hamídovi Karzáímu, aby se začal vážně zabývat korupcí.

Mark Tran v Guardianu upozorňuje, že podle západních vojenských analytiků i diplomatů samo vítězství nad Tálibánem bude mít pramalou cenu, pokud Karzáího vláda nezíská důvěru Afghánců zkvalitněním veřejné správy a především omezováním všudypřítomné korupce.

Obama byl v Afghánistánu podruhé, ale poprvé jako prezident. Novináři o jeho návštěvě předem nevěděli, oficiálně měl pobývat na prezidentském rekreačním sídle v Camp Davidu. Sama afghánská vláda se o návštěvě dozvěděla až ve čtvrtek.

Kromě domlouvání Karzáímu, jehož vláda se obecně pokládá za zkorumpovanou a uplatňující protekci při obsazování veřejných funkcí, měla Obamova cesta povzbudit morálku amerických i ostatních aliančních vojáků.

Obamova návštěvě přišla v čase, kdy se mu podařilo částečně odrazit domácí kritiky prosazením reformy zdravotnictví. Podle Marka Trana se nyní snaží vézt na příznivé vlně a zvládnout další velká témata.

V pátek se mu podařilo dosáhnout prvního výrazného zahraničně-politického úspěchu uzavřením odzbrojovací dohody s Moskvou, která má být podepsána v dubnu v Praze.

Stále ale doufá, že se mu během prvního volebního období podaří dosáhnout ještě výraznějšího úspěchu, jakým by mohlo být smírné vyřešení sporu o íránský jaderný program, obnova izraelsko-palestinských mírových rozhovorů anebo relativní stabilizace Afghánistánu, umožňující zahájit stahování vojsk.

Když se Obama ujal úřadu, pobývalo v Afghánistánu čtyřiatřicet tisíc amerických vojáků, do příštího léta jejich počet vzroste na sto tisíc.

Krátce před Obamovou návštěvou vydala agentura AP zprávu, podle které se počet zabitých amerických vojáků v první třetině letošního roku zdvojnásobil ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Přitom se počítá s tím, že počty zabitých vojáků se ještě rapidně zvýší v nadcházejících měsících, jakmile NATO vstoupí do provincie Kandahár, která je hlavní baštou Tálibánu.

Podle AP nicméně prozatím zvýšení počtu obětí mezi vojáky nemá nepříznivé dopady na americké veřejné mínění. Obamovo vedení afghánské války má podle posledního průzkumu sedmapadesátiprocentní podporu mezi americkými občany, což analytici citovaní agenturou AP přičítají relativně příznivému průběhu ofenzívy v Mardžáhu.

Cílem operace v Mardžáhu i na ni navazujících akcí v Kandaháru je přinutit Tálibán ke složení zbraní a politickému řešení situace. „Spojené státy jsou partnerem, ale naším záměrem je dosáhnout toho, že Afghánci budou mít sílu postarat se o svou bezpečnost sami – to je jádro naší akce,“ řekl včera Obama vojákům na bagrámské základně poblíž Kábulu.

Jak dlouhá a trnitá cesta vede k tomuto cíli, ilustruje zpráva deníku Independent, která líčí poměry v afghánské policii, cvičené britskými specialisty v rámci jejich mise. Podle interních zpráv, které se Independentu podařilo získat, je afghánská policie běžně zkorumpovaná, propojená s organizovaným zločinem či drogovými mafiemi a potýká se s masivní dezercí.

Dle vnitřních komuniké britského ministerstva zahraničních věcí Afghánskou národní policii sužuje rovněž negramotnost nových rekrutů, špatné vymezení kompetencí, nejasný kariérní řád a nízké mzdy.

Zprávy říkají, že vybudování skutečně efektivních policejních složek „se potáhne roky“ a odhalují, že asi čtvrtinu domácích sborů, které mají bojovat s Tálibánem, tvoří „mrtvé duše“. V nejexponovanější provincii Hílmand je „míra úmrtnosti“ mezi policejními důstojníky šedesát procent – příčinou jsou úmrtí, dezerce i propouštění, jejichž příčinou bývá často pozitivní výsledek drogových testů.

Podle interní zprávy, kterou Independent získal dle britského zákona o právu na informace, svůj díl viny za neutěšenou situaci nesou i západní státy. „Mezinárodní tlak na zvýšení policejních náborů vedl k tomu, že se upřednostňuje kvantita před kvalitou,“ cituje britský deník zprávu Policing in Afghanistan: What Now and What Next?, zpracovanou pro potřeby britské vlády.

Mluvčí britského ministerstva zahraničí nicméně Independentu sdělila, že navzdory vážným problémům je v afghánské policii patrný pokrok. „Policisté, kteří prošli naším výcvikem, se mezi Afghánci těší většímu respektu. A nové procedury pro svěřování kompetencí a kariérní růst, které zavádíme, reputaci policie mezi Afghánci nepochybně rovněž prospějí,“ cituje Independent mluvčí britského ministerstva zahraničí.

Další informace:
The Guardian Barack Obama visits Afghanistan for a pep talk with Hamid Karzai
Common Dreams US Troop Deaths Double in Afghanistan
The Independent Drugs and desertion: how the UK really rates Afghan police


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.