Mezinárodní den míru: ČR se vývozem zbraní podílí na destabilizaci světa

Jan Gruber

Občanské organizace Social Watch a NESEHNUTÍ při příležitosti Mezinárodního dne míru upozornily, že Česká republika v rozporu se svými mezinárodními závazky vyváží zbraně do zemí, kde hrozí jejich zneužití při potlačování lidských práv.

Česká republika v rozporu se závazky Evropské unie i schválenými Cíly udržitelného rozvoje nadále vyváží zbraně a vojenský materiál do mnoha zemí, ve kterých hrozí jejich zneužití při potlačování lidských práv. Občanské organizace Social Watch a NESEHNUTÍ při příležitosti Mezinárodního dne míru upozornily, že se Česká republika tímto konáním podílí na bezpečnostní destabilizaci světa.

„Chceme poukázat na rozpor v tom, co říkají naši politici. Na jedné straně opakují, že je třeba předcházet situacím, kdy lidé prchají z míst konfliktů, ale současně mnozí z nich spolurozhodují o tom, že zbraně právě do těchto míst vyvážíme,“ řekl Tomáš Tožička ze Social Watch

Před dvěma lety přijaly členské státy Organizace spojených národů Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, v rámci které patří prosazování míru mezi jednu z pěti hlavních priorit. „Je samozřejmé, že bez míru žádný rozvoj — natož udržitelný — není možný. Ačkoli se Česká republika hlásí k naplňování Cílů udržitelného rozvoje, realita je zcela jiná,“ připomněl Tožička.

Ve světě dnes trvá na dvacet mezinárodních vojenských konfliktů, které jsou stále krvavější, a přibývá i ozbrojených střetů v rámci jednotlivých zemí. Občanské organizace označují za jeden z největších problémů právě vysokou dostupnost zbraní a vojenského materiálu pro všechny válčící strany. „My se na danou situaci snažíme upozorňovat dlouhodobě, ale nic se nelepší,“ doplnil Tožička s tím, že ekonomické zájmy mají zřejmě podle politické reprezentace přednost před globální bezpečností a mezinárodní solidaritou.

Česká republika nedbá svých mezinárodních závazků

Ačkoli Evropský parlament letos přijal usnesení, ve kterém kritizuje členské státy Evropské unie za nedostatečné dodržování pravidel, jež určují pravidla pro vývoz zbraní a vojenského materiálu, Česká republika jen v minulém roce vyvezla do Saúdské Arábie zbraně a vojenský materiál v hodnotě čtrnáct a půl milionu eur. Saúdská Arábie je přitom jednou ze zemí, kterou Evropský parlament označil za krajně problematickou a vyzval členské státy, aby sem vojenský materiál přestaly vyvážet.

„Naše kritika nesměřuje jen vůči vývozu zbraní do Saúdské Arábie ale i do Egypta. Vývoz do Egypta stále roste, přestože tam před čtyřmi lety byly násilně potlačeny občanské protesty a zabity desítky lidí. Česká republika vyzbrojuje místní policii pistolemi a municí. A Česká zbrojovka navíc právě v Egyptě plánuje výstavbu nové výrobny,“ doplnila Hana Zoor Svačinková z NESEHNUTÍ.

Nedodržování společných pravidel pro vývoz zbraní a vojenského materiálu však pro členské státy Evropské unie nepředstavuje velké riziko, obvykle jim totiž nehrozí žádné sankce. Proto často zbraně z evropské provenience končí v oblastech, kde probíhají ozbrojené konflikty a jsou porušována lidská práva. „Česká republika by měla respektovat mezinárodní závazky, ne podporovat zbrojařský průmysl. Ministerstvo zahraničí by mělo sledovat, zda zbraněmi z České republiky nejsou ve světě porušována lidská práva,“ řekla Svačinková.

České zbraně se však do míst konfliktů nemusejí vždy dostávat přímo. České centrum pro investigativní žurnalistiku v minulých dnech přineslo zprávu o další dodávce českých zbraní do syrské války. Podle zjištění Pavly Holcové dodali čeští zbrojaři v posledních dvou letech do Sýrie zbraně v hodnotě bezmála jedné a tři čtvrtě miliardy korun, přestože ministerstvo zahraničí oficiálně uvádí, že v roce 2016 neudělilo žádnou exportní licenci na vojenský materiál do Sýrie.

Jednalo se totiž o zbraně, které byly původně odeslány do Spojených států, ale nakonec skončily v Sýrii. Tam měly sloužit Kurdům bojujícím proti Bašaru Asadovi a Islámskému státu. Na dodávce zbraní Kurdům by nemuselo být nic špatného. Problémem je porušování pravidel při obchodování se zbraněmi. Jejich dodržování se pak obtížně vymáhá tam, kde je toho reálně zapotřebí: jako při obchodování se Saúdskou Arábií.