Tenkrát na divokém východě

V České republice se bude domorodcům lépe střílet a cizincům hůře žít. Z Poslanecké sněmovny totiž vzešla geniální dvojice změn. Utěsnit hranice, a pak po sobě pálit je ten nejlepší recept na bezpečí.

„Zbraně nezabíjejí, zabíjejí lidé,“ hlásá známé moudro. „Ano, a taky třeba opice, když mají zrovna zbraň,“ dodává komik Eddie Izzard.

Jistě, ne každý člověk s kvérem je potenciální vrah. Jenže někteří čeští poslanci tu dlouhé měsíce živí paranoiu a straší s uprchlíky. Činí tak ve společnosti, v níž je registrováno téměř osm set tisíc zbraní všech kategorií. Tuto středu pak prosadili ústavní zákon o právu nosit zbraň. Takové právo může být pak zákonem využito jako součást „zajišťování bezpečnosti České republiky“. Geniální nápad. Nejdřív vyděsit, a pak pod nervní prsty podsunout spoušť.

Tuhle westernovou ústavní novelu podpořilo 139 ze 168 přítomných poslanců a poslankyň. Až moc kovbojů na tak malou zemi. Cílem předkladatelů je prý také snaha reagovat na „nebezpečí násilných aktů, např. izolovaných teroristických útoků, aktivních útočníků, popřípadě jiných násilných hybridních hrozeb.“ Navazující zákon by mohl celkem snadno delegovat obranu také do rukou běžných občanů. Místo policie zasáhne náhodný kolemjdoucí a jeho zásobník plný argumentů.

Ve skutečnosti se jedná o odpověď na směrnici Evropské unie o regulaci zbraní – také jejím cílem bylo omezení násilných útoků. Přísnější pravidla při pořizování zbraní by mohlo znamenat méně psychopatických ataků. Jednoduchá logika.

Češi ale mají mazanější recept – kvéry všem. Pistole do rukou násilníků i „odpovědných občanů“. Místo prevence rovnou přestřelka. Zákon ulice. Chovanec a spol. se tak zbavují zodpovědnosti za systémovou obranu země. Dávají najevo, že nezvládají svou práci. Měli by ji zastat občané s chladným kovem u pasu.

Milan Chovanec má sice malou oblibu u voličů, ale zato má velkou pušku. Repro DR

S oblibou se ovšem argumentuje tím, že patříme na západ. Tenhle fetiš západu nám evidentně splývá s představou rozpálené prašné silnice před salónem, kde na sebe míří dva drsní střelci.

Jenže „západ“ může znamenat také lepší platy, sociální zabezpečení a dostupné bydlení. Západ bychom mohli dohánět třeba i tím, že zakážeme bití malých dětí. Jenže děti tvoří o poznání menší voličskou skupinu než vlastníci zbraní.

Ona inspirace „západem“ by mohla zahrnovat i pestřejší společnost. Přijmout do svého domova „odlišné“, znamená přivyknutí různosti. Z toho může vzejít také větší ohleduplnost mezi „domorodci“, mazání hranic mezi „našinci“ a „cizinci“ by snad umenšilo odcizení i třeba mezi sousedy v panelácích. Čím otevřenější domov, tím snáze se v něm dýchá. To je bezpečná země.

Jenže poslanci ve stejný den schválili rovněž zákon komplikující pobyt cizinců. Dokonalá dvojice zákonů: utěsnit hranice, rozdat munici. Klaustrofobie strachu.

Jsme zkrátka země, která dovoluje bít děti a brání v záchraně děcek z ciziny. Země, kde se lidé nemohou „zfrčet“ kupříkladu LSD, ale mohou po sobě střílet na ulici. Mohou pracovat, chudnout, pořídit si devítku. Jsme uzavřeni ve své ozbrojené vycukanosti. A jakýkoli jiný přístup je „ohrožením našich hodnot“. Hodnot nervozity a frustrace.

Jako by jediným způsobem, jak překonat vzdálenost mezi dvěma lidmi, bylo vystřelením projektilu.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Stát a monopol ozbrojené moci Pátek, 30.Června 2017, 13:40:48

Což o to, právo bránit svého spolubližního proti ozbrojenému respektive smrtelnému útoku jakýmikoli prostředky, je tím nejpřirozenějším právem (a vlastně morální povinností) člověka; a pokud by to starý zákon nějakým způsobem zakazoval, pak by byl zcela nesmyslný.

Je ale něco zásadně jiného, lidem přiznat právo bránit sebe i jiné proti ozbrojenému útoku - a něco jiného je, p ř e s o u v a t zcela programaticky mocenský a zbrojní monopol ze státu na civilisty respektive amatéry se zbrojním pasem a s koltem v kapse své bundy.

Zbrojní a mocenský monopol státu - to je přesně to, čím se civilizovaný stát začal odlišovat od barbarské tlupy. Jakmile se stát tohoto svého monopolu začne vzdávat - ať už z jakýchkoli pohnutek - pak tím podkopává svou nejvlastnější základnu, a do společnosti vrací ono myšlení, ony primární reflexy prvotní tlupy.

Tento "akt ochrany obyvatelstva" by se mohl velice vymstít; a tato licence pro každého tasit svůj kolt podle vlastního uvážení by mohla být velice snadno výstřelem do vlastní nohy.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 2.Července 2017, 09:23:19

To zdaleka není všechno pane Poláčku.

Nejaktivnější ÚPÚci a ÚPÚčky (Účeloví Prznitelé Ústavy) jako Chovanec z ČSSD a Černochová z ODS chtějí prosadit zákon, který stanoví, že v případě teroristického útoku má držitel zbraně POVINNOST zasáhnout.

Do zbytečné a problematické ústavní novely, nad kterou jásá Roman Joch, tohle neprotlačili, to už by fakt bylo na soudní příkaz a odvoz na uzavřené psychiatrické oddělení..................

....................... ale na zákon si naši rychlopalní hrdinové troufnou.

Definice teroristického útoku a jiné detaily jim v cestě asi stát nebudou................

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.