Babišova chudá nevěsta

Jan Gruber

Sociální demokracie ještě před několika dny povolební spolupráci s Andrejem Babišem vylučovala. S novým volebním lídrem však přišly i nové časy. Lubomír Zaorálek se na rozdíl od Bohuslava Sobotky koalici s hnutím ANO veřejně nebrání.

Bohuslav Sobotka svým razantním vystupováním během vládní krize tlačil Andreje Babiše do izolace. Opakoval, že tehdejší ministr financí nadále nemůže být členem jeho vlády ani žádné další. Vyloučil povolební spolupráci sociální demokracie s politickým hnutím ANO, kde by jím vedená strana stála v pozici slabšího partnera.

Věděl, že by nebyl s to prosadit vlastní program. A případné úspěchy by si stejně jako nyní připisoval právě Babiš se svými věrnými. Krok za krokem připravoval stranu na budoucí roli hlavní opoziční síly.

Postup premiéra vyvolal odezvu i v ostatních politických stranách. Občanští demokraté i TOP 09 na Babiše hlasitě útočili. Petr Fiala i Miroslav Kalousek říkali, že s Babišem do vlády nikdy nepůjdou. Opakovali, že Babiš a ANO jedno jsou. Zdálo se, že ani případný výrazný volební úspěch by Babišovi nemusel stačit k sestavení vlády. Pokud by se samozřejmě nechtěl opřít o komunisty nebo protievropské a xenofobní síly Tomia Okamury.

Sociální demokracie však z vládní krize takřka nic nevytěžila. Její voliči krokům předsedy strany příliš neporozuměli. Místo posílení vlastní pozice podpora nejsilnější vládní strany podle médii zveřejňovaných průzkumů dále klesala. Proto její vedení po několika jednáních dospělo k rozhodnutí, že je třeba Sobotku odsunout do pozadí, vyměnit volebního lídra a vyrazit do volebního boje s novou vizáží.

Lubomír Zaorálek však na tvrdý postup, který vůči politickému hnutí ANO razil Sobotka, nenavázal. Přestože Babiše na nedávném sjezdu sociální demokracie označoval za fíkus a hovořil o novém feudalismu pod hlavičkou rodinné firmy, jeho vyjádření coby volebního lídra jsou v posledních dnech vůči bývalému ministrovi financí o poznání smířlivější.

„Po volbách se bude rozhodovat o velmi důležitých věcech a mě by mrzelo, kdybychom u toho nebyli. Jde o to, jaké postavení by mělo mít Česko v Evropě. Sociální demokracie má v evropských zemích asi nejvíce partnerů, naše země rozhodně není v Evropské unii bezmocná. Proto mi připadá, že by bylo dobré, abychom byli i v příští vládě a mohli využít všech našich kontaktů,“ řekl v odpovědi na otázku deníku E15, zda vylučuje povolební spolupráci s hnutí ANO.

Zdá se, že Sobotka byl jedním z mála těch, kteří si v sociální demokracii uvědomovali, jaké nebezpečí další vládnutí s ANO pro stranu představuje. Jeho rezignace na post předsedy znamená odstranění výrazné překážky, která bránila sestavení obdobné koalice jako dnes po podzimních volbách. Hlasy vymezující se vůči Zaorálkově přívětivějšímu přístupu k Babišovi totiž ze sociální demokracie nezaznívají. Nebo alespoň nejsou na veřejnosti slyšet.

Dnešní vládnutí s Babišovou partají sociální demokracii poškodilo, přestože byla víceméně úspěšná. A přestože značnou část svého programu splnila. Těžko říct, proč se strana domnívá, že by jí, občanům a zemi více prospělo, kdyby se chopila role chudé Babišovy nevěsty. Namísto toho, aby jej ze sněmovních lavic tvrdě kritizovala, připravovala se na převzetí moci a realizaci svého programu v následujícím volebním období.

Opozice totiž představuje prostor pro jistou konsolidaci vlastních struktur, na kterou v době vládnutí obvykle nezbývá čas. A jsou to právě struktury, odborné zázemí a vytrácející se členská základna, které představují jedny z největších problému, jimž strana dnes čelí.

Změna Sobotkova kurzu, kdyby k ní mělo doopravdy dojít, sociální demokracii nemůže prospět. „Proč jste vyhodili Babiše z vlády a dnes říkáte, že s ním po volbách půjdete znovu do koalice?“ může se ptát zmatený volič a ťukat si prstem na čelo. To bude hrát Babišovi do karet.

Jako mu po volbách pomůže, když by ho sociální demokraté chtěli podpořit chybějícími hlasy za dvě nebo tři ministerská křesla. Že sociální demokraté chtějí zachraňovat pozici České republiky v Evropě, nikdo neuvěří. Že jsou to prodejní tradiční politici, rozšíří Babišova soldateska po celé zemi snadno.

    Diskuse
    JV
    June 23, 2017 v 12.53
    Naplněná slova Jana Májíčka
    Děkuji za pěkný text, který velice přesně a střízlivě ukazuje situaci ČSSD.

    Vzpomínám si na výrok Jana Májíčka, který pronesl těsně po volbách 2013, kdy vítězná ČSSD vstupovala do koalice s ANO. Jan Májíček tehdy řekl, že to velká chyba, protože ČSSD na to doplatí. Jeho prorocká slova vycházející z Májíčkovy zásadovosti se naplnila. Pan Májíček měl tehdy zřejmě na mysli fakt, že v tak protichůdné koalici nebude moci ČSSD naplnit to, co by se od ní mělo čekat. K tomu se nejen zdiskredituje, ale podpoří ve vlastních řadách i síly vysloveně prospěchářské, síly, které ji poškodí.

    Říkal jsem si tehdy, že Jan Májíček má naprostou pravdu a ČSSD by měla jít do opozice. To by jí očistilo a lidem by ukázala, že to, co si zvolili, holt budou mít. Že když jim nestačila děsivá zkušenost s Nečasem a Topolánkem, musí si dát ještě další lekci.

    Pak mne napadlo, že by to mohlo být od ČSSD neodpovědné, kdyby dala napospas svých 30% voličů straně oligarchy a neuplatnila z toho, co by za bídných podmínek rozporuplné koalice mohlo být průchodné, vůbec nic.

    Na slova Jana Májíčka však zákonitě došlo. Vláda ČSSD a ANO byla sice nejlepší vládou posledních desetiletí, ale ČSSD v ní dělala kompromisy, jimiž popírala sama sebe (resp. obraz, který chtěla u veřejnosti mít). Místo toho, aby vytvářela funkční stát, brala se za dolních deset milionů, zbavila obyčné lidi Damoklova meče exekutorů a vnucování likvidačních půjček, vychovala si kovboje a „záchyta“ pana Chovance včetně jeho přívrženců. S Chovancem vypadá strana spíše jako hrozba, nikoliv jako alespoň nějaká naděje v mezích možného.

    Všechny neúspěchy této vlády jdou za situace, kdy si ANO šikovně utvořilo image opravitelů všeho pokaňhaného od r.1989, samozřejmě na účet ČSSD. Byla to přece ona, která téměř celou tu dobu byla u toho. (Kdo by o tom měl pochybnosti, pro toho měla ČSSD k dispozici všechny ty skandály z Prahy i regionů včetně zastřelení severočeského funkcionáře Housky).

    Všemu nakonec nasadil korunu šéf strany Sobotka vyloučením Andreje Babiše z vlády. Byl to krok, který mohl vypadat jako zásadový a možná i zásadový byl (byť Sobotka ve věcech mnohem méně vážných zásadový nebyl), ale nakonec se po trampotách s demisí-nedemisí, rozchodem s manželkou a odstoupením z čela strany jeví jako čin člověka ztrácejícího kontrolu nad stranou i sebou samým.

    Vyhlídky pro podzimní volby jsou pro ČSSD velmi špatné. Vina je ale výhradně v ní samotné. Nějaké přeskupování škatulí a recyklované řečnické produkty na tom nic nezmění.

    Jiří Vyleťal
    PH
    June 23, 2017 v 16.08
    Existuje vlastní průzkum ČSSD?
    Divil bych se, pokud by si soc dem neudělala vlastní průzkum, proč ztrácí. A moc by mě zajímalo, kolik ztratila svým odmítáním solidarity se zeměmi zahlcenými uprchlíky i solidarity přímo s uprchlíky. Že by její všichni voliči byli xenofobní?
    MP
    June 24, 2017 v 10.48
    Petrovi Hlávkovi
    Téměř s jistotou si dovolím tvrdit, že ČSSD výzkum, který by odpovídal na podobné otázky neudělala. On by byl také docela náročný.