Špicberské úložiště semen čeká mnohamiliónová oprava kvůli tajícímu permafrostu

Petr Jedlička, Radek Kubala

Odtátá voda z permafrostu narušeného vlivem klimatických změn prosákla i do arktické semenné banky, která vznikla jako archiv právě pro případy ekologických problémů. Norská vláda teď slibuje nákladnou rekonstukci.

Špicberské globální úložiště semen, jež bylo zřízeno pro archivaci tisícovek rostlinných druhů pro případ ekologické katastrofy, čeká mnohamilionová oprava. Do přístupového tunelu takzvané Noemovy archy pro rostliny totiž nateklo minulý měsíc při nezvykle teplých deštích velké množství vody, která odtála z permafrostu, jež obklopuje většinu komplexu.

Norská vláda, která archiv oficiálně spravuje, oznámila v úterý investici přesahující v přepočtu sto milionů českých korun na potřebné úpravy. Zajímavostí je přitom, že nezvykle teplé deště v oblasti, a tedy i tání permafrostu a průsak, způsobují globální změny klimatu — stejný faktor, jež se podílí na vyšší četnosti různých ekologických krizí, a který tak spoluzapříčinil i vznik úložiště samotného.

„Speciální skupina odborníků bude teď zkoumat další možná opatření proti zvyšujícímu se objemu vody (v komplexu) v době, kdy je na Špicberkách stále větší teplo. Na stabilitu permafrostu se již nemůžeme spolehnout (...) Našim dlouhodobým cílem je zajistit ochranu semen pomocí preventivních opatření,“ uvedla norská vláda v tematickém prohlášení.

Semena jsou v bance uchovávána ve zvláštních sejfech. Foto Terje Filip Endresen, WmC

Správa komplexu zatím odstranila trafostanici, jež byla v tunelu umístěna. Nyní plánuje vykopat speciální kanály, které by měly vodu odvádět mimo tunel.

Vlastní sejfy se semeny zatím zasaženy nebyly.

Podrobněji o úložišti

Globální úložiště semen leží na arktickém souostroví Špicberky poblíž Longyearbyenu, špicberského hlavního města. Norská vláda jej nechala zbudovat v roce 2008 jako globální archiv rostlinné pestrosti a eventuálně, jak už zmíněno, i jako poslední záchranu v případě vážné ekologické katastrofy. Součástí úložiště se staly i sbírky, jež do té doby uchovávaly semenné banky jinde ve světě.

Podle původního záměru měla právě stálost trvale zmrzlé půdy a ledu okolo komplexu zaručit, že lidé budou v případě nějaké velké pohromy i za mnoho let moci využít semena pro vypěstování nových rostlin, faktické záchraně druhů a případně i k vlastnímu přežití.

„V současnosti to vypadá tak, že do celého objektu zatéká voda, která brzy mrzne. Zřejmě tak v přístupovém tunelu vznikne jeden velký ledovec, který nás od všech semen odřízne,“ řekl Guardianu po průsaku Arne Kristoffersen, bývalý horník, jenž nyní v úložišti semen pracuje.

V roce 2010 bylo v celém objektu uloženo 716 523 vzorků semen z celého světa patřících ke 4 205 různým druhům rostlin. V obřích halách jsou uchovávána semena v černých krabicích zmražených na teplotu mezi -10 až -20 stupňů Celsia, což by mělo zajistit perfektní stav semen nejméně stovky let. Podle komentátorů však není jisté, zda celý projekt právě kvůli tání nakonec nezkrachuje.

Další informace:

The Guardian Multi-million dollar upgrade planned to secure 'failsafe' Arctic seed vault

The Guardian Arctic stronghold of world’s seeds flooded after permafrost melts

The Telegraph Doomsday Arctic seed vault 'breached after permafrost melts'